Předseda vlády Andrej Babiš se při každé příležitosti chválí, jak seniorům zvyšuje každoročně penze o 900 korun. V oblibě má také tvrzení, že přidává důchodcům nejvíce ze všech vlád v minulosti. Sněmovna má dnes v plánu probrat další přidání, které by seniorům připadlo od příštího roku. Reálně však důchodci dostávají průměrnou penzi 38 procent průměrného platu. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí však důchodci dostávali 42 procent průměrného platu.

Zákonodárci tak budou znovu projednávat podobný návrh, jaký schválili minulý rok. Tehdy předseda vlády Andrej Babiš uvedl, že důchodcům se zvednou penze o 900 korun. Se stejným navýšením přišel premiér i letos, kdy penzistům přibude na účtu podobně vysoká částka. Kvůli rychle rostoucím platům však senioři dostávají reálně méně než tomu bylo dříve za působení pravicových vlád.

Důvodem také bylo to, že během hospodářské krize, se důchody i přes ekonomickou recesi rostly a mzdy se snižovaly. Výše důchodů se totiž vypočítává nejčastěji podle výše inflace nebo spotřebního koše. Pokud ceny zboží rostou, důchodci dostávají přidáno. Procento průměrného důchodu k průměrné mzdě však neustále od roku 2013 klesá. Všimla si toho i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která Babiše kritizovala na sjezdu ČSSD. „A víte proč? Protože když se podíváme na poměr našeho průměrného důchodu k průměrné mzdě, tak je to dnes osmatřicet procent. Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set průměrného navýšení musíme prosadit,“ řekla na sjezdu ČSSD Maláčová.

Vládní tvrzení, že důchodci dostávají přidáno od státu každý rok 900 korun navíc, je podle opozičních poslanců pouze marketingovým trikem. Piráti nejvíce upozorňují na to, že s vysokým růstem mezd a inflace se zvyšuje také zákonná valorizace. V letošním roce by tak dostali důchodci i bez dalšího přidání 570 korun a v příštím roce 720 korun. Vláda do částky 900 korun pouze peníze dorovnává. Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) k tomu uvedl, že vláda přidala důchodcům za dva roky celkem pouze 500 korun místo 1800 korun. 

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si z „objevu“ Pirátů nic nedělala. „Objevili Ameriku,“ uvedla pro Echo24 Maláčová. Podobně reagoval i předseda Národohospodářské komise ČSSD Michal Pícl. „Je horko a Piráti přichází s jedním skandálním odhalením za druhým. Jen jim tak trochu nikdo neřekl, kdo ten valorizační vzorec změnil, aby to těch 700 korun ze zákona hodilo,“ uvedl v narážce Pícl.

Souběžně s přidávání seniorům se schází i důchodová komise, kterou vytvořila právě ministryně Jana Maláčová. Ta má za úkol řešit dílčí úpravy penzijního systému a nikoli celkovou reformu, kterou žádají experti i opoziční strany. Maláčová je ze setkání expertů a politiků v rámci důchodové komise spokojená. „Komise pro spravedlivé důchody ukázala, že drží pohromadě. A z toho mám radost. Taky mě potěšilo, že se politici v roli členů komise před odborníky chovají věcně,“ uvedla po jednání Maláčová. S tím však nesouhlasí jeden ze členů komise senátor Tomáš Goláň. „Komise nebere vážně volené zástupce a nemá ambice provádět důslednou reformu, pouze upravovat stávající špatný systém. Je správné, že chce napravovat alespoň něco, ale myslel jsem, že komise bude mít větší ambice,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

Systém je neudržitelný

Podle expertů je současný důchodový systém bez potřebných reforem neudržitelný. Problémy by mohly nastat zhruba za patnáct let. „V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl dříve člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Změnit by se to dalo v případě, že by proběhla „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici podle Pavla musí najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům. Zároveň musí také zajistit, aby byl dostatečně sociálně citlivý a neuvrhl důchodce do existenčních problémů. V opačném případě by výdaje na důchody mohly být ročně o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy. V poměru k dnešním cenám by tak schodek mohl činit ročně až 200 miliard korun.