Jedním z českých vítězů voleb do Evropského parlamentu je nepochybně předseda už odepisované TOP 09 Jiří Pospíšil. Strana se sice v průzkumech většinou nedokáže odlepit od pětiprocentní laťky, ale spolu se STAN a dalšími formacemi v eurovolbách získala téměř 12 procent hlasů. Je model, v němž se centristická pravice spojuje se zelenými, hudba budoucnosti? A proč se Jiří Pospíšil raduje, když středoškoláci stávkují „za klima“?

Začněme nejčerstvějším děním. Premiér Babiš je v prudkém konfliktu s Evropskou komisí, její předběžný audit ho obviňuje nejen ze střetu zájmů, ale vlastně i z podvodů. Jak se ten střet může vyvinout?

Tak především už třetí orgán EU říká, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Nejprve to řeklo víc než 400 poslanců Evropského parlamentu, totéž právní služba Evropské komise, toto je přímo závěr Komise, byť zatím ještě neformální. Už těžko se tedy dá tvrdit, že by to byla kampaň, kampaň, kampaň opozičních stran, které nemají program, případně novinářů, kteří nejsou ve vlastnictví Agrofertu. Tady visí ve vzduchu skoro 500 milionů korun, které by Agrofert měl vracet částečně do českého a částečně do unijního rozpočtu. Odhaduji, že pokud bude potvrzen střet zájmů i v definitivním závěru komise a Babiš 200 milionů nám Čechům a těch skoro 300 milionů Unii vrátí, že to s českou politickou scénou moc neudělá. Z důvodů, které mně unikají, jsou voliči Andreji Babišovi ochotni odpouštět víc než ostatním politikům. Samozřejmě ale, že pokud ty peníze nevrátí, může se situace dál vyhrotit. Netuším, kam až.

Čím si vysvětlujete, že Evropská komise nakonec k Babišovi zaujala tak tvrdý postoj? Nějakou dobu to vypadalo, že kolem něho opatrně, asi z politických důvodů, našlapují.

Ten pocit jsem měl taky, i vystoupení komisaře Oettingera na výboru europarlamentu bylo prý hodně opatrné. To vím zprostředkovaně od kolegů, výbor byl samozřejmě uzavřený. A konal se ovšem ještě před volbami. Možná že Komise ctila předvolební boj a nechtěla zasahovat do české kampaně. Což by bylo dobře, takhle to nikdo nemůže brát, že Komise tu dělá politiku, když teď žádné volby nejsou na obzoru. Třeba to i o to víc bude pro české občany věrohodné.

V den voleb Babišova Mladá fronta napsala, že chcete změnit koalici v Praze, že byste Piráty rád vyměnil za ODS a to všechno s tichou podporou ANO.

Na takovou spekulaci se těžko můžete ptát mě, já s ODS nejednal. Takže fakt nevím. Mnozí lidé vnímali nedávné spory v naší koalici emotivně a možná ta spekulace šla od některých členů našich koaličních stran, kteří měli pocit, že to chceme rozbít. Ale já celou dobu říkám: My v koalici budeme, pokud bude plnit program. A nejbližší debata o koalici bude na podzim, kdy můžeme hodnotit její fungování. Protože to bude rok vlády na radnici.

Jaké jsou vztahy v pražské koalici? Hádali jste se s Piráty o elektroměry, vypadalo to skoro, že koalice končí.

Koalice měla několik napjatých momentů, což je při soužití tří koaličních stran normální. My jsme eskalovali pouze jednu, to byla právě debata kolem možného zdaňování prázdných bytů a kontroly prázdných bytů přes elektroměry. Pro nás šlo o princip, to nebyla bitva o uplacírování toho či onoho kandidáta někam do dozorčí rady. Myslím, že když jeden z koaličních partnerů uvažuje o možnosti zdaňovat prázdné byty, pravicová strana nemůže dělat nic jiného než postavit se na zadní.

Piráti se brání, že daň z prázdných bytů nikdy nebyla na stole, už proto, že hlavní město stejně nemá takovou legislativní možnost, že to byl jen váš předvolební boj.

Hm, tehdy vyšel článek na Aktuálně s jasnými citacemi primátora Hřiba, že o tom uvažuje, že o tom zdanění chce jednat s ministerstvem financí. Musím říct, že u nás to vyvolalo obrovskou emocionální vlnu, nejen ve straně, ale i mezi našimi příznivci. Já sám jsem na to konto dostal dvacet třicet mailů. Proto jsme taky na to mediálně reagovali, ohradili jsme se. Ale už tehdy jsem to nechtěl zbytečně eskalovat a dnes to pokládám za uzavřenou věc. Tedy: není mým cílem koalici rozbít, ale když jde o principiální věc, tak musím veřejně reagovat. Já přece nemůžu dopustit, aby ve chvíli, kdy vládne pravicová topka Praze s Piráty a panem Čižinským, přičemž obě formace mají levicovější program než my, tyto strany nerespektovaly, že vládnou s pravicovou stranou, a jen tak si prosazovaly své levicové názory. My nikdy nemůžeme přistoupit na to, aby se zdaňoval už jednou zdaněný, legálně nabytý majetek. To se omlouvám, že si dovolím vidět to ideologicky. Marná sláva, my jsme pravicová, liberálně-konzervativní strana.

Jsou další témata, na kterých se ukazují politické rozdíly mezi Piráty a Čižinským a mezi vámi?

Tak právě jsme řešili privatizaci bytů na Černém Mostě. Ani já nesouhlasím s masivní privatizací, bytů je v Praze málo, ale když už minulá radnice tamním lidem slíbila, že jim byty za určitých podmínek prodá, musíme to držet i my. Lidé, kterým se to slíbilo, se podle toho už nějak ekonomicky chovali: prodali chatu, nekoupili si auto. Piráti a Praha sobě to rozhodnutí o prodeji na Černém Mostě chtěli revokovat, ale minulý týden k tomu byla koaliční schůzka, došli jsme ke shodě. Takže co bylo slíbeno, se doprivatizuje a další prodeje nebudou. Což je fér. Opět to považuji za principiální spor: trvat na kontinuitě rozhodnutí, i když se politická moc mezitím změní. Změny ve vedení města nikdy nemají jít na úkor občanů.

Miroslav Kalousek vás kritizoval, že vedete českou politickou stranu, ale těžiště práce máte v Bruselu. Není na tom něco? Magistrát v Praze a křeslo v EP jsou dvě židle stojící hodně daleko od sebe.

Kdybych byl poslancem českého parlamentu, tak v tom nevidíte žádný problém. Problém přece není v tom, když jste současně šéf strany a poslanec. Problém by byl, kdybyste byl ministr vnitra nebo nějakého jiného mimořádně těžkého resortu – a předseda strany. Nebo premiér a předseda hnutí. Já jsem řadový poslanec europarlamentu, v Praze řadový zastupitel, nemám tu full-time job a neberu za to plat. Nikdy bych si nedovolil mít dva full-time joby. Nicméně chci říct, že když se podíváte do Evropského parlamentu, v něm sedí řada předsedů politických stran, nejznámější je Marine Le Penová, byť to asi není příklad, kterým bych si pomohl (smích). Vedle mě v europarlamentu seděl primátor Milána a podobně.

Takže vy sem vlastně zavádíte západní standardy.

Já bych europoslancem a primátorem současně určitě nebyl. Moje životní filozofie je dělat politiku tak, abych nikdy nekumuloval funkce, kde pobírám víc platů. Ale na Západě to tak bývá. U nás je pořád nějaká mentální překážka, stojí tu betonová zeď, která odděluje nás Čechy od evropské politiky. A z toho plyne názor, že když je někdo v Bruselu poslancem, tak nemůže vykonávat žádnou politickou funkci doma. Ale takhle to v těch západních zemích fakt nebývá. Naštěstí tyto volby výsledky i vyšší účastí ukázaly, že lidé přestávají uvažovat ve schématu my Češi–zeď–Brusel, ale že jsme jedna velká politická rodina.

To, že po vás Miroslav Kalousek po volbách vystartoval – stěžoval si i na to, že jste neměli širší kandidátku –, byla osobní věc, nebo i odraz rozdílů v politických názorech?

Plně respektuji Mirkův kritický názor na mě, je mi od počátku znám, nebyl jsem do čela topky zvolen s jeho podporou. Mě na tom mrzí jediné: že to řekne ve chvíli, kdy naše strana udělá skutečně dobrý výsledek, který nikdo nečekal, ani já. Ve chvíli, kdy preferenčně jsme vnímáni na chvostu, a přesto už podruhé za sebou dosáhneme na stejný výsledek jako favorizovaní Piráti, aspoň v přepočtu na mandáty. Jestli si vzpomínáte, už loni měli pražské volby vyhrát Piráti. Nestalo se. Evropské volby teď podle měření Václava Moravce taky měli vyhrát Piráti. My jsme měli být na chvostu, ale máme tři poslance přesně jako Piráti. Takže už podruhé se ukázalo, už podruhé máme potvrzeno, že spolupráce středopravicových, proevropských, konzervativně-liberálních sil má smysl. A místo abychom se společně radovali, Kalousek řekne, že je to průser. Mimochodem, ODS by tohle nikdy neudělala. Petr Fiala klidným hlasem a po léta opakuje: ODS je stabilizovaná, roste, a nakonec se to stane pravdou. Ať si do mě Kalousek šije, má na to právo, ale já se nad tím musím pousmát. Člověk, který topku přivedl do situace, kdy měla zcela omezený koaliční potenciál, kdy STAN šel samostatně a nechtěl jít s TOP 09 kvůli osobním sporům, může mě takový člověk kritizovat za to, že jsme pro evropské volby dali dohromady jenom sedmnáct stran? TOP a STAN jsou základ, k tomu Zelení a Bursíkovi zelení (LES) plus třináct regionálních stran. A v tu chvíli Mirek Kalousek řekne: Ještě jste měli nalodit osmnáctý a devatenáctý subjekt, tedy pány Štětinu a Teličku!

Čí to byl nápad, koalovat se Zelenými?

Z velké části to byl nápad Stanislava Polčáka, on navrhl přivést na společnou kandidátku jak Zelené, tak regionální subjekty. Já jsem k tomu byl zprvu skeptický, nebyl jsem si jistý, že to bude mít úspěch, ale mýlil jsem se a Polčák měl pravdu.

Proč jste pány Teličku a Štětinu nenalodili?

Nikdo asi nezpochybňuje Teličkovu odbornost, ale proč by měl člověk, který byl v KSČ a donedávna lídrem ANO v Evropském parlamentu, být najednou na kandidátce TOP/STAN? Pro nás je taková kariéra obtížně stravitelná. Navíc se ve výzkumech, které jsme si dělali, ukázalo, že mezi našimi voliči je pan Telička sporný. Pokud jde o Jaromíra Štětinu… To je pro mě velká záhada. Dodneška úplně nerozumím, proč loni v prosinci udělal zčistajasna mediální výstup, že od topky odchází, a mě přitom napadl. Velmi mě to překvapilo, měli jsme spolu korektní vztahy. Ještě někdy loni v říjnu jsme se domlouvali, jak spolu vystoupíme ve Werichově vile (tu Jiří Pospíšil s Medou Mládkovou spravuje – pozn. red.), vyprávěl mi tehdy, jak jednou zamlada Wericha navštívil – a pak mě takhle napadne. Jediné, co mě napadá – a dneska už se to může říct –, že když krajský výbor topky v Praze volil kandidátku do Evropského parlamentu, pan Štětina dostal dva tři hlasy. Úplně propadl. Pak se rozhodl jít vlastní cestou. Jinak si jeho negativní emoci vůči mně neumím vysvětlit. Já mu fakt nikdy nic neudělal.

A není to podobné vašemu příběhu před několika lety, kdy vás kongres ODS nezvolil do vedení a vy jste odešel? Není v české politice příliš mnoho uražených osobních ambicí?

Můj příběh byl tedy, troufám si tvrdit, složitější. Já jsem pořádnou práci v ODS už dělat nemohl proto, že můj názor na justici a státní zastupitelství, témata, kterým jsem se věnoval celý život, se s názorem ODS výrazně rozešel. Nesrovnávejme to.

Těch sedmnáct formací, které jste se Stanislavem Polčákem dali dohromady, jsou nosná platforma i pro sněmovní volby?

Jak jsem k tomu byl zpočátku skeptický, tak dneska si myslím, že to je nosná platforma, určitě pro krajské volby a asi i pro parlamentní.

Na kolik procent byste si v takové sestavě věřil?

Do sněmovny? Deset, čtrnáct procent, těžko říct. Nicméně volby v Praze i eurovolby vždycky ukázaly, že náš společný výsledek je víc než prostý součet preferencí. Nosná platforma jsme podle mě i z dalších důvodů. Jasně se ukazuje, že ekologická témata začínají být klíčová. A od topky to není oportunistický obrat, my jsme i v minulosti kladli na ekologii silný důraz. Stačí, když řeknu jméno profesora Bedřicha Moldana. V posledních parlamentních volbách měli mí předchůdci v programu topky právě ekologickou kapitolu nejvíc rozpracovanou. Pracovali na tom i Martin Bursík a Kateřina Jacques. Akorát to topka neuměla prodávat. Teď přišel čas věci, které jsme měli hezky na papíře, i říkat nahlas. Dobré je to téma i proto, že se na něm dá dobře upozorňovat na špatnou politiku Andreje Babiše. Proč je u nás pomalu nejvyšší procento plochy osázené řepkou a proč se u nás nepodporuje elektromobilita – v době, kdy nejvyspělejší státy Evropy, Skandinávie, Německo přecházejí na elektromobilitu? Odpověď zní, že se podporuje to, co je výhodné pro Agrofert, nikoli co je dobré pro republiku.

Máme teď kritizovat Babiše, že je málo pro elektroauta?

Andrej Babiš je jediný premiér v Evropě, který elektromobilitu výrazně odsoudil, řekl, že to je slepá cesta. Aspoň jsem nezaznamenal jiného premiéra v EU, který by něco takového řekl. A vysvětluji si to tak, že on v elektroautech vidí jistou formu konkurence vůči jiným formám podpory, třeba na biopaliva první generace, na jeho řepku. Bavme se seriózně o tom, jak elektromobilitu rozvíjet, kde brát zdroje, aby to nebyl proud z uhelných elektráren. O tom všem se dnes na Západě vede velmi seriózní debata. Jenže zatímco lídři v Německu říkají, že je třeba jít s elektromobilitou, s přísnou ekologickou politikou ještě dál, my jako jediní v Evropě říkáme, že elektromobilita je cesta zpátky. V elektromobilitě jsme na tom vedle Bulharska a Rumunska nejhůř v celé Evropě. Ptejte se premiéra vy novináři, proč tu plave proti proudu.

Ale přechod na elektroauta bude stát hodně peněz. Nenavrhujete jen vyměnit jeden socialistický byznys – biopaliva – za druhý?

Myšlenka je podle mého správná, čert může být v detailu. O přechodu na elektromobilitu se dnes diskutuje seriózně v celé Evropě. Já nejsem pro to, abychom elektroauta dotovali, ale proč mají Norové nejvíc elektroaut na světě? Nepovažuji Norsko za hloupou zemi, která by nevěděla, co dělá. Proč má Česká republika nejméně dobíjecích stanic v EU, proč si na nečinnost vlády musí stěžovat i náš automobilový průmysl?

Dobíjecí stanice, celou novou infrastrukturu bude muset někdo zaplatit, autoprůmysl samozřejmě chce, aby mu ji postavil erár. A vy říkáte, že jste pravicová, konzervativně-liberální strana.

Určitá podpora elektromobility, především na stavbu dobíjecích stanic, má smysl, když na to jsou evropské peníze. Já nejsem pro, aby se dávaly dotace na nákup elektroauta. Ale pokud k nám evropské dotace už tečou, je správné ptát se, kde je nejlépe alokovat. Když už tu evropské peníze máme, tak se bavme o tom, jestli je budeme dál posílat největším hráčům v zemědělství, nebo dotace v zemědělství dobrovolně zastropujeme, což už mimochodem je možné i dnes, a radši je použijeme na ekologické projekty, jako jsou právě elektroauta. My chceme jít ekologickou cestou, nikoli levicovou ekologickou cestou, kde se lidem zakazuje to či ono.

Taky je možnost nejít žádnou cestou a čekat, až současná klimahysterie přejde.

Já jsem možná ovlivněn ekology, kterým naslouchám, ale fakt nemám pocit, že klima se nemění, že se nic nemá dělat proti suchu. Naši ekologickou komisi vede profesor Moldan, naslouchám tomu, co říká on, co říká Bursík...

Martin Bursík, který nám tu odstartoval podporu solární energie?

To je jiná věc, teď mluvím o ekologii. Máme taky Jakuba Hrušku (profesor environmentálních věd na Univerzitě Karlově – pozn. red.), byl na eurokandidátce a chtěl bych, aby z dobrého místa kandidoval i do sněmovny. Rozumný odborník.

Teď se v Praze začíná debatovat o vyhlášení stavu klimatické nouze, na magistrátu to bude navrhovat náměstek Petr Hlubuček, který je za STAN, tedy váš člověk.

Včera jsme o tom zrovna v topce vedli debatu. Chceme vědět, co se pod tou nálepkou konkrétně skrývá. Já ctím Jana Čižinského, je to politický partner, soused a kamarád, ale nevím, co vyhlášení klimatické nouze na jeho Praze 7 vyřešilo. Takže my teď čekáme, co pan Hlubuček přinese na klub. Jsme netrpěliví a nervózní. Jestli přijde s radikálními věcmi typu „zakážeme v centru Prahy automobily“, tak bez nás.

A jak se vlastně díváte na vlnu klimatického hnutí, pátečních stávek středoškoláků, která dnes běží západním světem?

Takhle: za svůj mandát v Evropském parlamentu jsem navštívil přes 120 středních škol. Každý měsíc aspoň jednu nebo dvě školy. Já jsem ještě Husákovo dítě, a když jsem na gymplu řekl, že chci být ministr spravedlnosti, tak jsem byl exot. Takže když dnes navštěvuji školy, mám co porovnávat a můžu vám říct, že mám radost. V každé třídě narazíte na dva tři studenty, které zajímá politika a kteří chtějí promluvit do veřejného dění. To je na celé věci nejcennější – mladí lidé chtějí debatovat.

Dobře, ale neměli by taky politici občas mít kuráž na to, aby pár středoškolákům, kteří je školí, co se musí udělat, naznačili, že to je směšné? Není to, co sledujeme v posledních měsících kolem Grety Thunbergové, projevem infantilizace moderní společnosti?

Neříkám, že s demonstranty za klima stoprocentně ve všem souhlasím, ale pro mě je důležité, že jim není jedno, kam se tato země, tato planeta posouvá. Protože když se nastupující generace nebude politicky angažovat, budeme tu mít Andreje Babiše a jemu podobné navždy. Já mám hromadu stážistů a stážistek, jsem hrozně rád, když se mladí o politiku zajímají. Podporuji to v nich. Vy se mě tu ptáte na infantilizaci. To je náročná intelektuální otázka, možná něco pro filozofy. Ale já nejsem politolog, jsem dělník politiky, přízemní člověk (smích). Mně jde jen o to, aby byla zachovaná parlamentní demokracie založená na politických stranách. Vidím to prakticky. Hájím parlamentní demokracii a politické strany, všechno ostatní je cesta do pekel. V tom jsem konzerva. Parlamentní demokracii zachrání jen zájem mladých lidí. Buďto se začnou zajímat o politiku, nebo nám budou vládnout oligarchové.