Několik tisícovek škol se podle odborů chystá zapojit do dnešní stávky. Chtějí tak vytvořit tlak na ministra školství Roberta Plagu, který učitele podle jejich slov podvedl. Šéf školského resortu totiž navrhl, aby příští rok šlo na platy pedagogů pouze osm procent místo dříve slíbených deseti. Plaga navíc učitele popudil svým úterním vyjádřením, podle kterého je paradoxem, že odboráři nevědí přesný počet protestujících škol.

Po jedenácti letech se tak učitelé začínají bouřit kvůli nesplněným slibům o výši platů. Původně měli pedagogové dostat přidáno patnáct procent na příští rok, což deklaroval i premiér Andrej Babiš. Později se však začal ministr školství ohánět desetiprocentním přidáním, ze kterého by osm procent šlo do platů a dvě procenta na odměny.

Odboráři však uvedli, že se jedná ze strany Roberta Plagy o podvod. „Oklamal nakonec i svého premiéra a vládu. Deklarovaná priorita školství dostala trhlinu a sociální dialog vedený na poslední chvíli se změnil na handrkování a přihazování o stokorunu. Z původních závazných slibů učitelé na výplatní pásce uvidí o dost méně a zůstávají mezi nejhůře placenými  vysokoškolskými profesemi,“ uvedly školské odbory.

Učitelé budou mít přesná čísla o stávkujících školách ve středu dopoledne. Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové je reálné, že se stávky zúčastní původně plánovaných 6 tisíc škol. „Přesné číslo nemáme, ale určitě to bude několik tisíc škol, které školu uzavřou, omezí provoz nebo ji podpoří. Celková čísla budou dnes k dispozici,“ řekla pro Echo24 Markéta Seidlová.

S odboráři nechce žádný z členů vládního kabinetu dále jednat. Ministr Plaga v úterý učitele naštval prohlášením, že si ani nedokáží zjistit přesný počet protestujících. „Paradoxem je, že když odbory řekly, že stávkujících škol bude přes šest tisíc, tak když byly dotazovány, nejsou schopny říci, jaká to budou čísla,“ řekl Robert Plaga.

Učitelé na to následně reagovali tím, že počty neustále narůstají a úspěchem by i bylo, kdyby se připojilo třeba jen několik desítek škol. „Považuji za paradox, že ministr chce přesně dopředu znát, kolik škol bude stávkovat. Účast na stávce je naprosto dobrovolná, naši lidé z regionů dostávají postupně informace. Hlásí se i školy, kde odbory nepůsobí, a je na jejich úvaze, zda to odborům oznámí,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.

Mezi učiteli navíc není ke stávce jednotný postoj. Podle Asociace ředitelů gymnázií nebo Učitelské platformy je protest nesmyslný, protože se odehrává pouze o dvě procenta. Učitelé podle nich měli protestovat při původním vyjádření Roberta Plagy, že na platy půjde místo patnácti procent pouze deset procent.

Ani u opozičních stran není stanovisko k protestu jednotné. Podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka se odbory zachovaly diletantsky při přípravě stávky. Podle člena školského výboru Lukáš Bartoně by měli učitelé bojovat o vyšší platy než jim vláda slíbila.

„Podnět ke stávce chápu jako výraz dlouhodobé nespokojenosti učitelů, který je z mého pohledu, a to i vzhledem k současné situaci v regionálním školství, naprosto legitimní. Vím, že mnozí učitelé vstupují do stávky s vyššími cíli než ty, které uvádějí odbory. Školské odbory se spokojily s navýšením objemu finančních prostředků o 10 procent na platy a omezily diskusi na to, jaká část z této uvažované částky půjde do tarifů a kolik půjde na osobní ohodnocení,“ uvedl Lukáš Bartoň v komentáři.

Učitele podporuje pravicová ODS, podle které by měl stát dávat na platy učitelů 150 procent průměrné mzdy. „ODS ani já osobně nepodporujeme stávky, ale v tomto případě učitelům rozumíme. Mají naše pochopení, když chtějí připomenout premiérovi a vládě, co jim slíbil. Mají na to právo a je dobře, že se nenechávají obelhávat,“ řekl Petr Fiala.