Síla čínského námořnictva

USA by něměly šanci, přiznává admirál. Čínské námořnictvo už zcela dominuje Jihočínskému moři

Síla čínského námořnictva
USA by něměly šanci, přiznává admirál. Čínské námořnictvo už zcela dominuje Jihočínskému moři

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čínské námořnictvo má už tak silné zastoupení v Jihočínském moři, že Spojené státy by s ním v současné době jakýkoliv námořní konflikt v oblasti zcela jistě prohrály. Tvrdí to aktuálně nejvyšší americký velitel námořnictva pro danou oblast admirál Philip Davidson. Podle něj se současné loďstvo USA v Jihočínském moři nemůže co do počtu a síly čínskému námořnictvu rovnat.

„Ve zkratce, Čína je nyní schopna kontrolovat Jihočínské moře ve všech scénářích,“ prohlásil velitel amerického Indicko-pacifického velitelství Philip Davidson. Ten dále dodal, že by tak americké námořnictvo v případě konfliktu s Čínou nemělo šanci zvítězit. Ztrátu síly potvrzuje i bývalý námořní velitel a nynější pedagog námořního válečnictví James Kraska. „Čína vyeskalovala svoji dominanci, neboť má moc zmařit jakýkoliv tah USA vůči jejímu růstu. Spojené státy jsou v nevýhodě ve všech scénářích,“ uvedl Kraska.

Síla Číny tkví ve vybudovaných námořních pevnostech a přístavech rozmístěných na ostrůvcích v Jihočínském moři. Nezdráhá se kvůli své přítomnosti v oblasti vybudovat i umělé ostrůvky. Od roku 2012 měla země vybudovat více než dva tucty pevností na ostrůvcích, které nejsou příliš vzdáleny například od Filipín, Vietnamu, Bruneje či Tchaj-wanu. Na nich nejen, že vybudovala přístavy, ale zároveň na nich rozmístila raketové baterie, radarové systémy a přemístila na ně i část letectva.

Kromě toho bude Čína podle Američanů mít do roku 2030 v Jihočínském moři více než čtyři stovky plavidel a přes sto ponorek, což by činilo přibližně dvojnásobek americké flotily. V prosinci navíc na vodu spustili svoji letadlovou loď Šan-tung, která je první lodí tohoto typu vyrobenou v čínských loděnicích. Číňané také umě využívají nebojová plavidla v oblasti.

Čína si v Jihočínském moři nárokuje velké území, které jí však podle mezinárodního tribunálu nepatří. Obří plochu si nárokuje především na úkor Filipín. Svoji rozpínavost dává najevo i jižněji, což popudilo Indonésii.

Poslední dobou se navíc zvyšuje přítomnost čínských lodí v Indickém oceánu. To nenechává klidným zejména Indii, jejíž nejvyšší představitel admirality, Karambir Singh, tvrdí, že v oceánu pravidelně potkávají čínské vojenské lodě.

 

, tkc

20. ledna 2020