Lotyšské úřady prověřují podezření, že místní banky fungují jako prostředník, přes něhož se Moskva snaží zasahovat do voleb a jiných politických procesů ve světě. Napsala to v úterý agentura Reuters s odvoláním na informace státních úředníků v Rize. Vyšetřování začalo krátce potom, co v únoru skončila třetí největší lotyšská banka po americkém obvinění z praní špinavých peněz.

Cizinci z Ruska a některých postsovětských zemí, včetně lidí vystavených americkým sankcím, uložili do lotyšských bank peníze, které mohly být zneužity k politickým manipulacím a hybridním operacím proti politickému systému cizích států, řekl agentuře lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Podle ministryně financí Dany Reiznieceové-Ozolaové zahájilo Lotyšsko vyšetřování, když od „strategického partnera“, tedy od Spojených států, obdrželo důvěryhodné informace. „Je to pro Evropu záležitost prvořadého významu, hlavně pokud se prokáže, že tyto peníze byly určeny k manipulaci volebními výsledky v několika evropských zemích,“ řekla agentuře Reuters ministryně.

Lotyšští činitelé tvrdí, že znepokojení například vyvolal tok peněz z Ruska přes lotyšské banky do Černé Hory, kde měly v roce 2016 údajně podpořit pokus o puč. Zvláštní černohorský prokurátor později obvinil Moskvu, že je do pokusu zapletena, což Kreml popřel. Rusko bylo rovněž obviňováno z pokusů ovlivnit volby v řadě zemí od Německa po Spojené státy, připomněla agentura.

Lotyšsko je vystaveno trvalému tlaku USA, aby zpřísnilo kontrolu bankovního sektoru. Washington letos obvinil třetí největší lotyšskou banku ABLV z praní špinavých peněz a porušování sankcí proti Severní Koreji. Ústav byl uzavřen.

Od roku 1991, kdy se Lotyšsko osamostatnilo, víc než deset lotyšských bank nabízelo služby ruským klientům jako brána na západní trhy. Na účtech cizinců bylo v roce 2015 v lotyšských bankách uloženo 12 miliard eur (311 miliard korun) a většina pocházela z Ruska.

„Měli jsme v plánu být mostem mezi Východem a Západem. Teď takovým představám musíme dát sbohem,“ řekl ministr Rinkévičs.