Bezpečnostní rada státu by se měla zabývat slovy prezidenta Miloše Zemana o údajné výrobě plynu Novičok, kterým někdo v Salisbury zaútočil na ruského přeběhlíka Sergeje Skripala a jeho dceru, v Česku. Včera to v České televizi tvrdili místopředsedové stran vznikající koalice Petr Vokřál (ANO) a Martin Netolický (ČSSD). Premiér v demisi Babiš to podle serveru iDNES nemá za nutné, kvůli věci se ale sejde s šéfy Vojenského zpravodajství a BIS. Špionážní zápletka se rozvíjí, samozřejmě má i výrazné rysy frašky. Že v ní jde zrovna o nervově paralytickou látku, je docela příznačné.  

Británie z útoku viní Rusy, výrok českého prezidenta promptně použila ruská propaganda a označila ho za vážný problém pro stoupence britské verze události. Moskva už dříve upozorňovala, že plyny ze skupiny novičok se měly vyrábět i v jiných zemích než v Rusku – mimo jiné také v Česku. Podle ministerstev obrany a zahraničí byla vyrobená množství plynu stopová a určena výhradně pro potřeby testování. Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové – druhdy Zemanem velmi oblíbené – nebyla v Česku testována látka, jež byla použita v Salisbury. Miloš Zeman o novičoku pohovořil v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov, který svými řekněme bizarními rysy byl pro takovou promluvu velice vhodný. Prezident tam řekl, že svoje slova opírá o zprávu Vojenského zpravodajství, ta zas zřejmě protiřečí zprávě BIS, jejíž vytvoření tajné službě zadal Miloš Zeman a velevýznamně to ohlásil veřejnosti. Je toho hodně. A transparentnosti nijak nepomáhá, že Zeman v duchu svého tradičně ležérního vztahu k faktům v televizním rozhovoru použil různé nesprávné názvy a kódová označení.

Prezidentovo vystoupení vyprovokovalo značné množství kritiky – Zeman prý dělá z Česka nedůvěryhodného spojence v rámci NATO, jedná v ruském zájmu, možná dokonce i podle ruských instrukcí. Bez toho, aby člověk viděl do míst, kam oči běžného smrtelníka nedohlédnou, se v téhle věci nedá vynést žádný definitivní soud. Jistě, český prezident má pro aktuální politické potřeby Moskvy vždy výrazné pochopení (a pak to kompenzuje třeba tím, že se ohradí proti článku v ruských vojenských novinách, který obhajuje okupaci Československa před padesáti lety). A už před několika lety důkladně popsaný princip ruské propagandy je vytvářet informační chaos, v tom ohledu je Miloš Zeman velice výkonný.

Jenomže ten chaos třeba kolem novičoku nenahrává jenom Moskvě, nahrává také Zemanovi, prezident v tomhle případě nemusí sledovat cizí zájmy, ale svoje. Na zdejší politické scéně je prezident také jakýmsi agentem chaosu nebo možná řízeného chaosu. Buduje si image odvážného politika, který má pravdu proti jiným politikům, institucím, celému světu, který se nebojí říct občanům pravdu, zatímco ostatní si – jeho slovy – lžou do kapsy. I jemu se hodí, aby – jak píše Peter Pomerantsev – „nic nebylo pravda a všechno bylo možné“, protože pak pro jeho početné stoupence může být vždy pravda to, co říká on, stane se tím, kdo chaos vytváří, i majákem uprostřed toho zmatku. Vytváření chaosu je možná také taktika, která nejvíce odpovídá prezidentovu naturelu. U Miloše Zemana je někdy skutečně těžké rozlišit, jestli zmatečnost jeho vyjádření je výsledkem nějakého strategického plánu, nebo momentální indispozice. Na druhou stranu – vychází mu to.