Vlivný poslanec, místopředseda frakce CDU v Bundestagu Johann Wadephul, který má mít blízko ke kancléřce Angele Merkelové, vyzval tento týden Francii, aby umožnila Německu sdílet s ním své jaderné zbraně. Stalo se tak jen den poté, co v německém listu Die Welt vyšel nebývale ostrý protifrancouzský úvodník, podle kterého by Berlín neměl Emmanuelovi Macronovi důvěřovat, jelikož sleduje stejný cíl jako prezident Charles de Gaulle, dostat Evropu pod francouzskou nadvládu. Macron v pátek v reakci na německý požadavek navrhl "strategický dialog" s partnery, kteří si to přejí.

"V oblasti jaderných zbraní musíme mít spolupráci s Francií na zřeteli. Německo by mělo být připraveno podílet se na tomto jaderném odstrašování vlastními schopnostmi a prostředky. Na oplátku by je Francie měla mít pod společným velením EU nebo NATO," řekl Wadephul v rozhovoru pro Tagesspiegel.

Podle poslance CDU nacionální myšlení v tomto světě neudělá EU trvale bezpečnější. "Prezident Emmanuel Macron nás několikrát požádal, abychom zvážili větší podíl na Evropě. Nyní by mohl ukázat, že také on je na to připraven. Nedělám si žádné iluze. Bude to chvíli trvat. Ale debata musí začít teď," uvedl dále místopředseda poslanecké frakce a expert na obranu.

Vládní CDU ale bude muset vedle Francie přesvědčit mimo jiné také koaliční sociální demokraty. Levice v Německu reaguje na tuto debatu s výmluvami. Ty však podle Wadephula neposkytují větší bezpečnost. "Je v zájmu Německa, abychom mohli ovlivnit jadernou strategii, která nás chrání," dodal německý poslanec s tím, že by bylo moudré, zkusit to z Francii.

Vedle Francie vlastní v Evropě jaderné zbraně USA, Británie a Rusko. Militarizace Německa je od konce druhé světové války v zemi tabuizovaným tématem, zejména se to týká jaderných zbraní. Avšak Německo již v otázkách jaderných zbraní částečně spolupracuje se Spojenými státy. Německá letadla mají nyní schopnost přepravovat americké jaderné bomby, rozmístěné v Německu.

Požadavek německého poslance, o kterém informovala také AFP, nevyvolal v minulých dnech ve Francii ani v Německu velké reakce a mediální odezvy. Podle francouzského regionálního deníku Ouest France, který jako jeden z mála o německé snaze informoval, rozhovor komentovala organizace Greenpeace. Ta je známá také svým trvalým odporem vůči jaderným zbraním. Podle ní Wadephulova výzva k německému jadernému odstrašování znamená učinit masakr (spáchaný) Německem znovu možným a představitelným. Mluvčí Greenpeace Christoph von Lieven řekl, že od holocaustu způsobeného nacistickým režimem „spočívá německá historická odpovědnost v zachování míru.“

Teprve v pátek na německý požadavek reagoval prezident Macron ve svém projevu na Vysoké válečné škole v Paříži, ve kterém se věnoval právě francouzské obranné strategii a jadernému odstrašování. Podle francouzského prezidenta „životní zájmy Francie mají nyní evropský rozměr.“ Macron navrhl „těm, kteří si to (v Evropě) přejí,“ zahájit „strategický dialog“ o jaderném odstrašování. Tito partneři „se budou moci účastnit cvičení“ odrazujících sil, oznámil Macron s tím, že svou nabídku konkretizuje.

Pondělnímu rozhovoru pro Tagesspiegel předcházel v neděli nebývale ostrý protifrancouzský úvodník v listu Die Welt. Podle něj úvahy Emmanuela Macrona o Evropě sledují stejný cíl jako dříve generál de Gaulle, tedy postavit kontinent pod dominanci Francie, jak jí to údajně náleží. Toho ale Francie není schopna dosáhnout, takže musí pomoci Němci, aniž by jim ale byla přisouzena stejná úroveň. Die Welt obviňuje Francii z toho, že odmítá Německu práva na kontrolu francouzských jaderných raket nebo sdílení s ním stálého křesla v Radě bezpečnosti OSN, což byl například explicitní požadavek nové Cášské smlouvy z ledna 2019 o užší integraci Německa a Francie.