Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v sobotu večer místního času (v noci na neděli SELČ) stal terčem neúspěšného pokusu o atentát. Uvedl to venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez. Poblíž místa, kde Maduro pronášel projev, explodovala výbušná zařízení. Levicový prezident i další členové vlády vyvázli z incidentu bez újmy. Zranění utrpělo sedm členů Národní gardy.

Maduro z útoku obvinil krajně pravicové síly v zemi. Odpovědnost podle něj nese i prezident sousední Kolumbie Juan Manuel Santos, který je jedním z nejhlasitějších kritiků Madura. Někteří lidé, kteří útok naplánovali a financovali, žijí na Floridě, dodal venezuelský vůdce s tím, že očekává v tomto ohledu spolupráci šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Několik strůjců útoku již bylo dopadeno, konstatoval rovněž Maduro bez dalšího upřesnění.

Nejmenovaný představitel kolumbijské prezidentské kanceláře odmítl Madurova obvinění jako nepodložená.

Agentura AP napsala, že několik hasičů na místě incidentu vládní verzi událostí zpochybnilo. Podle nich pouze vybuchla plynová láhev v jednom z blízkých bytů. Z okna budovy následně vycházel dým.

Zmatek kolem údajného atentátu ještě zvýšilo přiznání k odpovědnosti od dosud neznámé skupiny, která si říká Vojáci v tričku. Skupina uvedla, že chtěla na prezidenta zaútočit dvěma bezpilotními letouny napěchovanými výbušninami, ale vojáci je sestřelili, dřív než drony dosáhly cíle. „Ukázali jsme, že jsou zranitelní. Dnes jsme úspěšní nebyli, ale je to jen otázka času,“ varovala skupina.

Prezident Maduro pronášel proslov v metropoli Caracasu u příležitosti oslav 81. výročí vzniku Národní gardy. Součástí ceremonie byla také vojenská přehlídka.

Maduro v jednom okamžiku svou řeč, přenášenou živě televizí, přerušil. Těsně předtím se ozvala mohutná rána. Na televizních záběrech pak bylo vidět, jak vojáci i přihlížející lidé utíkají v panice z místa pryč. Poté televize přenos ukončila.

Venezuelská vláda opakovaně obviňuje opoziční aktivisty, že připravují útoky na Madura s cílem ho svrhnout. Autoritářský vůdce Maduro znovu zvítězil v nedávných prezidentských volbách, které bojkotovala velká část opozice a které jako nedemokratické kritizovala řada zemí regionu, USA i Evropská unie.

Venezuela se již více než tři roky potýká s hlubokou ekonomickou krizí, způsobenou socialistickou hospodářskou politikou Madurovy vlády a propadem světových cen ropy. Mnozí vkládali naděje na změnu režimu ve Venezuele do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě, vydrželi to přes čtyři měsíce.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: 

EU chce nové prezidentské volby ve Venezuele, mluví o dalších sankcích

V caracaském metru se jezdí zadarmo, podnik nemá na jízdenky