Za vlády Andreje Babiše došlo k velkému nabobtnání státní správy a hlavně k vysokému nárůstu platů. Armádu úředníků ovšem platí soukromý sektor, kde mzdy jsou oproti státním zaměstnancům stále nižší. Podle ekonomů se jedná o nebezpečný jev, protože lidé ve službách státu mají mnohem větší jistotu, že o své místo nepřijdou. Řešení tak leží na nové vládě, která se zřejmě bude muset odhodlat k propouštění. V soukromém sektoru je ale po lidech velká poptávka a ve skutečnosti tak nehrozí, že by schopní zaměstnanci zůstali bez práce delší dobu.

Heslem končícího předsedy vlády Andreje Babiše bylo řídit stát jako firmu. Podle něj se měl státní aparát opírat o schopné pracovníky, kteří jsou efektivní a šetří tím náklady. Po dobu jeho působení ve vládě od roku 2013 však došlo k neustálému navyšování státních zaměstnanců. Od roku 2014 do loňského roku přišlo více jak 40 tisíc lidí. Stát tak platí okolo 480 tisíce lidí.

Spolu s tím však rostou i nároky na platy. Ty se také během minulých let navyšovaly a k dalšímu přidání přispělo i zrušení superhrubé mzdy a současně s tím snížení daně z příjmu. Platy státních zaměstnanců tak začaly přeskakovat mzdy v soukromém sektoru a rozdíl se stále zvyšuje. Dokládají to čísla z informačního systému o průměrném výdělku, podle kterých v minulém roce dosáhl průměrný plat 42 555 korun a průměrná mzda přitom byla o 4928 korun nižší.

Ještě v roce 2015 tomu bylo naopak. S nástupem vlády sociální demokracie a hnutí ANO se však odehrála změna a lidé ve státních službách vydělávají více než pracovníci ve firmách. Průměrný plat se pak od roku 2014 zvedl o 59 procent, přičemž průměrná mzda o 37 procent.

Podle hlavního analytika investiční společnosti Natland Petra Bartoně je však tento trend velmi nebezpečný. Soukromý sektor totiž táhne státní sféru. „Pokud jsou platy ve státní sféře vyšší než v soukromé, a navíc rychleji rostou, tak státní sféra logicky krade schopné zaměstnance soukromému sektoru. Ten se potom potýká s o to větším nedostatkem pracovní síly, a nemůže se rozvíjet tak, jak by bylo potřeba,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Reálně tak hrozí, že se v rostoucí inflaci kvůli vysokému počtu úředníků bude Česká republika neustále točit. „Bobtnající státní sektor ochuzuje soukromý sektor o pracovní sílu, nejsou lidi, tak v soukromém sektoru o to rychleji rostou platy a snižuje se naše konkurenceschopnost, neboť růst mezd není způsoben růstem produktivity, ale čistě nedostatkem lidí. Tyto rostoucí mzdy v soukromém sektoru tlačí na růst cen, kvůli kterému jsou pak státním zaměstnancům o to více znovu zvyšovány platy, ještě více lidí jde do státního sektoru, a věčný kruh se uzavřel,“ řekl dále Bartoň.

Ve státním sektoru nejsou navíc lidé pod tlakem možné ztráty zaměstnání, protože znamená větší jistotu. Právě propouštění je ale možností, jak nepoměr mezi průměrným platem a mzdou srovnat. I když se jedná o politicky nepopulární gesto.

Bartoň také upozorňuje, že rozdíl je také v efektivitě práce. V soukromém sektoru je totiž velký tlak na produktivitu, a proto je na jakoukoliv práci zapotřebí méně pracovníků. „Kdežto na odvedení práce ve státním sektoru není potřeba méně a méně pracovníků. Protože tam produktivita neroste, a v nedigitalizované státní správě České republiky neroste dokonce ani s vynálezem počítačů. A tak méně produktivní sektor zabírá postupem času větší a větší část celkové ekonomiky – právě proto, že je tak neproduktivní a tedy drahý,“ dodal Bartoň s tím, že postupným scénářem bude škrtání počtu státních zaměstnanců.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je také tento stav neudržitelný, protože výdělky ve státní sféře rostly poslední dobou dokonce dvojnásobným tempem oproti soukromému sektoru. „Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé,“ řekl Kovanda.