Německá nabídka podpořit Ukrajinu dodávkou 5000 helem je špatný vtip, příště nám snad pošlou polštáře. Tak zareagoval na německou iniciativu kyjevský starosta a někdejší vynikající boxer Vitalij Kličko. Podle něj Ukrajina potřebuje zbraně a mnohem více defenzivního vybavení, ne jen pár tisíc kusů přileb. Kyjev žádal na 100 tisíc přileb.

Německo poskytne ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb, oznámila ve středu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Zatímco některé členské státy Severoatlantické aliance dodávají Ukrajině kvůli vyhrocenému napětí s Ruskem zbraně, Berlín to odmítá. Kancléř Olaf Scholz nesouhlas s dodávkami zbraní vysvětluje dlouhodobým postojem německé vlády, která dává přednost diplomacii. Kyjev považuje pomoc za nedostatečnou, Spojené státy a Británie pro německou pozici vyjádřily pochopení.

„Pro chování německé vlády nemám slov. Ministryně obrany patrně nepochopila, že máme co do činění s perfektně vyzbrojenou ruskou armádou, která může každou chvílí začít s další invazí," uvedl Vitalij Kličko v rozhovoru s německým deníkem Bild. „Co pošle Německo na podporu příště? Polštáře?" ptal se.

Německo tvrdí, že nebude Ukrajině poskytovat žádné zbrojní vybavení, které lze využít k zabíjení. Ještě loni – za bývalé vlády Angely Merkelové, v níž byl Scholz ministrem financí – přitom vývoz takovéto vojenské techniky země povolila například do autokratického Egypta, který je zapojen do války v Jemenu.

Berlín ale z části vyhověl žádosti Ukrajiny o vojenské přilby. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk před týdnem deníku Handelsblatt řekl, že Kyjev nutně potřebuje 100 000 přileb a neprůstřelných vest pro dobrovolníky, kteří se hlásí do armády.

Německo prozatím poskytne 5000 přileb, o čemž dnes podle ministerstva obrany Lambrechtová informovala poslance obranného výboru Spolkového sněmu. „Zdůraznila, že Německo stojí po boku Ukrajiny," uvedlo ministerstvo obrany.

O víkendu Lambrechtová uvedla, že Německo pošle na Ukrajinu také polní nemocnici. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda na něj ovšem Berlín dá pouze peníze a samotnou nemocnici postaví na Ukrajině Estonsko. To zároveň stále čeká, zda mu Berlín povolí dodat Kyjevu houfnice německé výroby.

Velvyslanec Melnyk uvedl, že „symbolické gesto" Německa je vítané, ale nedostatečné. Jeho země podle něj potřebuje vybavení pro statisíce vojáků, z nichž přilby nejsou tou nejdůležitější součástí.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury DPA řekl, že je "zcela přesvědčen" o německé solidaritě s Ukrajinou. Různé země mají podle něj "různé schopnosti", které se mezi spojenci mohou doplňovat. Americký deník The Wall Street Journal v pondělí uvedl, že Německo dává v krizi kolem Ukrajiny přednost ruským zájmům před zájmy Západu a že Berlín proto není pro Washington důvěryhodným spojencem.

Podle nejnovějšího průzkumu je jasná většina Němců proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. V průzkumu, který provedl institut pro průzkum veřejného mínění YouGov, 59 procent respondentů souhlasilo s postojem spolkové vlády proti poskytování zbraní Ukrajině na obranu proti možnému útoku ze strany Ruska. Pouze 20 procent bylo pro dodávky zbraní. 21 procent neuvedlo žádný postoj.

Britský ministr obrany Ben Wallace po středečním jednání s Lambrechtovou v Berlíně řekl, že neodsuzuje země, které se rozhodly nedodávat Ukrajině smrtící zbraně. „Spojené království samozřejmě zastává názor, že pomoc v podobě smrtících taktických zbraní obranné povahy je něco, co Ukrajinci potřebují," řekl podle agentury Reuters Wallace. Londýn začal minulý týden zásobovat Ukrajinu protitankovými střelami, chystá se také vyslat menší jednotku vojáků.

Kancléř Scholz v úterý jednal o napětí na Ukrajině a o soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba se shodli, že spor je nezbytné vyřešit diplomatickou cestou, pokud ale Rusko zaútočí, bude čelit tvrdým sankcím Západu. Moskva přípravu invaze odmítá a uvádí, že ruská vojska jsou v pohraničí na cvičení.