Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při návratu do úřadu mluvil o potřebě respektu k rozhodnutím soudu, chlubil se také tím, že přinesl řád a napravil nařízení, která před ním dělali lidé „bez kontaktu s realitou“. O několik týdnů později však situace vypadá poněkud odlišně, zatímco hygiena „překvapivě“ zjišťuje, že lidé v klubech tancují, ministerstvo odmítá rozsudek Nejvyššího správního soudu a předem ohlašuje nařízení, která jsou nejspíše v rozporu se zákonem.

Soudci Nejvyššího správního soudu upozorňovali v posledních měsících na porušování zákona ze strany ministerstva zdravotnictví, kromě protiprávních nařízení totiž ministerstvo často rozsudků nedbalo a opakovalo sporné části stále dokola, jindy zas soud konstatoval, že si argumenty pro nařízení resort hledá až během soudního řízení. Bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) stihl během svého krátkého působení například prozradit, že jeho resort vydává zjevně protiprávní opatření, ovšem než ho soud zruší, lidé ho budou muset dodržovat.

Pak se do resortu vrátil vystudovaný právník a staronový ministr Adam Vojtěch, který v reakci na rozsudky soudu zrušil některá opatření. „Myslím si, že ministerstvo by mělo držet nějakou zákonnou linii, byť s tím nemusíme být úplně spokojeni. Také jsem říkal, že kdyby to bylo na mém rozhodnutí, tak bych nepřistoupil k pondělnímu rozvolnění. Ale žijeme v právním státě a musíme respektovat rozsudky soudu,“ komentoval situaci na začátku června Vojtěch.

S návratem Vojtěcha však rozsudky Nejvyššího správního soudu neskončily, ten označil na konci června za diskriminaci, že stát neuznává laboratorně prokázanou přítomnost protilátek jako určitý průkaz bezinfekčnosti, podobně jako je tomu u negativních testů či prodělané nemoci zachycené pozitivním testem. Ministerstvo však odmítá rozsudku vyhovět s opakující se argumentací, že neexistuje mezinárodní shoda na tom, jaká hladina protilátek je dostatečným měřítkem. To je názor, který zastává i část odborníků.

Přitom v některých zemích uznávání protilátek funguje. To je příklad Rakouska, kam mohou zamířit Češi s uznanými protilátkami v posledních třech měsících. Podobně protilátky uznává i Černá Hora, kde však k bezinfekčnosti stačí jen zjištěné hodnoty v posledních 30 dnech. Nejvyšší správní soud navíc argumentuje tím, že na rozdíl od očkovaných či vyléčených z nákazy covidem-19 ministerstvo přítomnost protilátek pouze předpokládá, lidé s testem protilátek mají jejich přítomnost laboratorně potvrzenou. Resort navíc umožňoval lidem využívat služby například i po použití samotestů prováděných laickou osobou.

Ignorování rozsudku soudu vyvolává kritiku právníků i zástupců opozice. „Kdo měl pozitivní PCR test, nemoc prodělal, ale neví, zda má protilátky, může žít skoro svobodně. Ale kdo má protilátky, tedy C19 měl, ale neměl ho potvrzen, ten nemůže! To nemá s vědou nic společného. Jde to nejen proti soudu, ale i zdravému rozumu!“ kritizoval na Twitteru situaci například lékař a pražský zastupitel Tom Philipp (KDU-ČSL).

Podle odborníka na zdravotnické právo a kandidáta Pirátů na resort zdravotnictví Ondřeje Dostála nemůže ministerstvo rozsudek přehlížet. „Bude jim to zase znovu zrušené. Verdikt Nejvyššího správního soudu je jasný a nemohou ho ignorovat. Mohou se s tím vypořádat tak, že uznají vyšší či nižší hodnoty protilátek. Nemohou ale říci, že Nejvyšší správní soud nějak rozhodl, ale my na to kašleme,“ řekl pro Echo24 Dostál. Lidem se tak podle člena Unie obhájců a právníka Václava Vlka otevírá i cesta k odškodnění.

Stejně tak se podle některých právníků chystá ministerstvo protiprávně zrušit proplácení antigenních a PCR testů od září. Pokud by očkování zůstalo dobrovolné a zároveň neskončila povinnost prokazovat se při využívání služeb či na akcích, opět by šlo o dvojí metr pro prokazování, zda je člověk infekční, či nikoliv. „Jakékoliv opatření, které by poskytovalo výhody pouze očkovaným osobám, by bylo diskriminační a v kontextu dosavadní judikatury by bylo pravděpodobně taktéž shledáno jako nezákonné,“ řekl Jan Strnad z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners serveru Lidovky.cz.

Ministr zdravotnictví se při svém návratu do funkce pochlubil také v předvolebních novinách hnutí ANO tím, že vnese do opatření řád. „To je tak, když opatření dělají lidé, kteří nemají kontakt s realitou,“ okomentoval Vojtěch některá dřívější nařízení, která zároveň schvalovala vláda Andreje Babiše. Vláda přitom pokračuje v uvalování restrikcí, které působí spíše kosmetickým dojmem a vyvolávají pochyby o tom, zda je vůbec možné je kontrolovat. Stále tak platí například nařízení, které dovolilo v klubech či diskotékách pouštět hudbu, zakazuje však lidem tancovat. Nad tím, že by mohlo takové nařízení fungovat, se tehdy podivoval i vládní epidemiolog Roman Chlíbek.

Vláda to však řeší náhodnými kontrolami v klubech, ministr Vojtěch totiž vyzval k přísnějšímu přístupu k mladším lidem, mezi nimiž se šíří indická varianta a nejsou stále z větší části proočkovaní. Například o posledním víkendu tak policie s hygienou prošla několik tanečních klubů a barů v Praze, ze 170 zkontrolovaných lidí pak dostalo 24 pokutu, celkem za 12 tisíc korun. „Pokuty“ však platí i samo ministerstvo zdravotnictví. Za „nekvalitně“ psaná nařízení, která zrušily soudy, už musel resort zaplatit přes sedm set tisíc na náhradách nákladů řízení. Ministerstvo zdravotnictví i vnitra pak čelí také žádostem o náhrady škod za miliardy korun.