Velká virtuální debata o seriálu Most! nabrala v minulém týdnu skutečné grády. Mimo jiné přinesla pro outsidera interesantní, snad až zábavný konflikt na české intelektuální levici. Zahájil ji internetový Deník Referendum, který nejprve publikoval anketu, v níž někteří respondenti seriál odsuzovali velmi plamenně, jako vrchol neúcty, podporující rasistické stereotypy a transfobii. Široké publicity se ale dočkal později vydaný text Terezy Zvolské (Seriál Most! by mohl být vtipný i bez urážek), dočkal se mnoha a mnoha sdílení a spousty komentářů, většinou ne zrovna nadšených. Autorce se totiž podařilo napsat text místy až naivně a průzračně hloupý, což v kombinaci s populárním tématem dalo vzniknout úkazu zvanému ve virtuálním světě „shitstorm“.

Podařilo se jí prozradit, že ze seriálu viděla jenom první díl, vytýkat Mostu, že asi neodvrátí prolomení těžebních limitů, došlo i na nějaké ty stylistické perly a dětinské přesvědčení, že pokud dílo ukazuje nějaké jednání, nutně ho také schvaluje. Na to zareagoval Alarm, jehož autoři bývají při jiných příležitostech ideologicky dost rigidní, Pavel Šplíchal tam v hyperbolickém textu Zvolské článek a vůbec reakci ortodoxních progresivistů na Most! popsal jako výraz „neštěstí humanitního vzdělání vtlačeného do pouček a bez vnímání jakéhokoliv širšího kontextu“. O všech těch textech se na sítích diskutovalo dost vášnivě a stereotypně. Tereza Zvolská prý kvůli bouřlivé reakci na svůj článek opustila Facebook (já tedy zaznamenal jen komentáře, které sice konstatovaly hloupost toho textu, nepřekračovaly však hranici přípustného – do všech zákoutí sítě ale nedohlédnu). 

Alarm v tomhle případě prý napomáhal pravici. A projevil nedostatek respektu k údělu translidí, někteří z aktivistů za jejich práva se do debat pouštěli vskutku zuřivě – důvodem byla především scéna ze šestého pokračování seriálu, transžena Dáša v ní jde do bytu k sympatickému Frantovi, chtějí se milovat, nějak to nevyjde, Franta vycouvá. Scéna byla podle některých aktivistů podána necitlivě a v seriálu vůbec být neměla, bohužel nikdo z kritiků nepopsal, proč přesně, došlo jen na emotivní odsudky a projevy dotčenosti. Škoda, zrovna tohle by asi bylo zajímavé téma, kdyby ho uživatelé rozebírali trochu klidněji. Stoupenci tvrzení, že Most! je apoteóza českého buranství, často argumentovali různými rozhovory se scenáristou Petrem Kolečkem, možná v některých z nich mluvil trochu namistrovaně, když jeden něco vytvoří a má to velký úspěch, stane se to snadno. Jedním z leitmotivů všech těch facebookových střetů bylo tvrzení, že pracovní název seriálu Most! byl „Kladivo na transky“. Vycházejí z Kolečkova líčení, jak se autoři a producent chystali na programovou radu ČT, nebyli si jisti, jak tam pochodí – vzhledem k ne zrovna laskavé a idylické povaze jejich díla. Zaznělo, že by to v očích hodnotitelů mohli dorazit nějakým skandálním názvem, třeba „Kladivo na transky“. Takže fór. Troufám si tvrdit, že by to z Kolečkova líčení měl každý pochopit. A dokonce tipuju, že to pochopili i ti debatéři, kteří teď tím „Kladivem“ na sítích mávají jako důkazem zlé vůle autorů seriálu. Ale ve virtuálních střetech se hodí cokoli, jde v nich přece o všechno a taky o nic. A málokdo odolá pokušení zvednout nějaký hodně sporný argument, když mu to dává příležitost tak okázale se pohoršit. Minulý týden ten afektovaný tyátr předváděli lidé z řad aktivistické levice, pro kterou se facebookový či twitterový lynč v posledních měsících stává vskutku oblíbenou „pracovní metodou“. Příští týden to může být zase někdo jiný, zmatený bludnou představou, že ukřičet někoho na Facebooku se rovná vítězství v realitě života. V zemích, kde je tahle část společnosti hlasitější než v Česku, už pomalu přicházejí na to, že tahle virtuální vítězství mohou být předzvěstí velké porážky.