Ministryni financí Aleně Schillerové se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby plánované ze strany České národní banky. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního rozpočtu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Obnažilo by se tak, jak moc vše zdražuje. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se už ale nechal slyšet, že odmítá politický tlak. Češi si podle něj nemohou zvykat na trvalou inflaci.

Výraznější zvýšení úrokové sazby naopak podporuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Bankovní rada ČNB bude o nastavení sazeb jednat 30. září na měnovém zasedání. Ekonomové očekávají razantní zvýšení sazby, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. To potvrdil pro Seznam Zprávy i guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Schillerová využila svého práva a navštívila 5. srpna jednání bankovní rady. „Bankovní rada paní ministryni na svém měnověpolitickém jednání 5. srpna vyslechla, avšak většinově došla k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné dále zvýšit úrokové sazby a současně avizovat jejich další nárůst v nejbližším období,“ vysvětlil Rusnok.

V srpnu meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 4,1 procenta, což bylo nejvíc od listopadu 2008. Inflace tak byla o jeden procentní bod vyšší, než ČNB odhadovala. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993.

„ČNB byla dána nezávislost právě proto, aby vystupovala výhradně ve veřejném zájmu a nezvýhodňovala specifické skupiny osob, instituce či sektory ekonomiky. Tímto veřejným zájmem je nyní z pohledu ČNB její úsilí o to, aby se dočasně zvýšená inflace nepřelila do dlouhodobého růstu cen nad dvouprocentní inflační cíl ČNB, který by byl pro ekonomický vývoj této země škodlivý,“ zdůraznil pro SZ Rusnok s tím, že Češi si nemohou zvykat na trvalou inflaci.

Podle dnešního vyjádření Schillerové je současná míra inflace z velké části dovezená ze zahraničí, například na ropě a dalších produktech. Ministryně očekává, že inflace v následujících měsících dál poroste, zkonsolidovat by se měla zhruba na přelomu let 2023 a 2024.

Zamrazilová, která byla v minulosti členkou bankovní rady ČNB, uvedla, že centrální banka by měla navýšit sazby až o 50 bazických bodů a na konci roku by sazby měly být ke dvěma procentům. „Centrální banka má jako nezávislá instituce jako svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Až pokud není omezená, může podporovat hospodářskou politiku státu,“ řekla Zamrazilová. Souhlasila, že současná inflace je především dovezená, zároveň se už ale podle ní přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat.

Rusnok v srpnu uvedl, že poslední data o vývoji spotřebitelské i výrobní inflace neznamenají pro měnovou politiku centrální banky a přístup bankovní rady ke zvyšování úrokových sazeb žádnou změnu. „Ta čísla byla poněkud vyšší než naše prognóza, nicméně potvrdila ten trend, že ta inflační nálož v ekonomice je silná a že bylo správné otáčet to kormidlo měnové politiky,“ řekl Rusnok. Bankovní rada nyní podle něj bude jednat o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky, nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení.

Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě konce září ještě v listopadu a prosinci.