Na každého, kdo koncem května otevřel stránky iDnes.cz nebo Blesk.cz, vykoukla z banneru hlava premiéra. Tvářil se energicky, což ještě podtrhl nápis: „Naše vláda investuje jako žádná jiná v historii této země!“ Byla to šokující zpráva po dlouhém období, kdy státní investice pouze klesaly. Teď nastoupila jednobarevná vláda Andreje Babiše a už za pár měsíců všechno obrací k lepšímu. Její ministři dokonce trhají historické rekordy.

V této chvíli je užitečné použít manuál, který vypracovala organizace dTest na ochranu před dezinformacemi. Její experti radí, že „v první řadě je potřeba potlačit emoční stránku, na kterou dezinformátoři cílí především, a místo emocí zapnout rozum“. Pak je třeba „ověřit informace z kvalitních zdrojů“. Nedá práci zjistit, že reklama stojí na nepravdě. Otevřená data ministerstva financí ukazují, že za pět měsíců roku 2018 vláda investovala 23,4 miliardy korun, což je po loňském výpadku druhý nejhorší výsledek za posledních deset let. V dubnu byla situace stejná.

DTest dále doporučuje ověřit, „zda je článek podepsaný konkrétní existující osobou a zda má daná osoba jistou odbornost“. Z reklamy se usmívá premiér, při dotazu na Úřad vlády, proč používá nepravdivé informace, však mluvčí Barbora Peterová upozorňuje: „Na inzerátech je uvedeno logo hnutí ANO. Úřad vlády tedy není jejich zadavatelem.“ Babišova strana ANO má dva mluvčí, Lucii Kubovičovou a Vladimíra Vořechovského. Přes počáteční slib, že problém s inzerátem vysvětlí, přestávají záhy reagovat a dva týdny mlčí. Obdobnou zkušenost popisují novináři, kteří chtějí mluvit s vydavateli tzv. dezinformačních webů. Někdy se jejich vydavatelům podaří dovolat, zásadně však neodpovídají na otázky ani na pozdější e-maily. Pokud by tedy člověk následoval doporučení organizace dTest, už by nikdy neměl věřit žádnému sdělení podepsanému organizací hnutí ANO a dávat si pozor, když něco nabízí Babiš.

Nevládní organizace s oblibou rozkrývají, jak mohla dezinformace vzniknout. U inzerátu s Babišem je hypotéza nasnadě. Dne 17. května publikovalo ANO na Facebooku jiný šéfův výrok: „Naše vláda se rozhodla investovat tak jako žádná jiná v historii této země. Do vás, do vašich rodičů, do vašich dětí, do kvality vašich životů.“ Vláda v demisi skutečně navrhla rozpočet, který předpokládá zvýšení průměrného důchodu o 900 korun měsíčně. V přeneseném významu se opravdu říká, že firma „investuje do lidí“. Facebookový výkřik se ovšem stal předlohou pro inzerát, který zpochybňuje oprávněnou kritiku, podle níž za Babiše klesají vládní investice do dálnic a další infrastruktury. V základě této dezinformace je zřejmá nepravda: vláda nemůže „investovat do lidí“, důchody nebo platy učitelů patří do běžných výdajů.

Světová válka s Putinem

V zásadě nevinný pokus ANO o dezinformaci, který se dá navíc snadno odhalit, je zajímavý tím, že opakuje postupy tzv. dezinformačních webů, které jsou považovány za vážné nebezpečí pro demokracii. Varují před nimi výroční zprávy BIS, ministerstvo vnitra zařadilo jejich sledování do agendy Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, nevládní nadace financují projekty, které mají za úkol dezinformátory z internetu odhalovat. Není to maličkost, co Čechům hrozí, podle speciálních webových stránek zřízených serverem Aktuálně.cz jsme se zčistajasna ocitli na bojišti nové světové války. „Nové technologie a digitalizace téměř každého aspektu našeho života s sebou přinesly také nový způsob vedení války – takový, ve kterém se jako zbraně používají informace vymyšlené, výrazně zkreslené či vytržené z kontextu,“ varuje Aktuálně.cz. Útočníkem je Putinovo Rusko, které sleduje ďábelský cíl. „Využíváním dezinformačních prostředků a relativizací pravdy se Moskva snaží rozdmýchávat nedůvěru v instituce liberálního státu, v Evropskou unii či NATO,“ stojí na webu proti dezinformacím.

Představa démonických putinovských hackerů, kteří rozvracejí demokracii z chatrčí kalkatského slumu, případně ze stopadesátého patra jednoho z hongkongských mrakodrapů, může zaujmout scenáristu dobrodružných filmů. Nutno však přiznat, že se jejich vliv v Česku nepodařilo prokázat ani během několika let. Weby šířící dezinformace ovšem existují, podle mediálního znalce Josefa Šlerky jde obvykle o projekty využívající metodu bulváru, a rozšiřující tedy neověřené skandální informace. Nejčastěji sdílejí proruský pohled na svět, tím se však jenom přizpůsobují své cílové skupině. Vyšší čteností totiž mohou dosáhnout na inzerci rozdělovanou automatickými aplikacemi.

Podrobná analýza vlivu „dezinformátorů“ není k dispozici, Česko se však nejspíš významně neliší od Francie nebo Itálie, kde provedla podrobný průzkum agentura Reuters. „Žádný z dezinformačních webů nezasáhl v roce 2017 víc než 3,5 procenta on-line populace měsíčně, většinou nešlo o víc než procento. Ve srovnání s tím mají nejsledovanější zpravodajské weby ve Francii (Le Figaro) nebo Itálii (La Repubblica) průměrný měsíční dosah 22,5, respektive 50,9 procenta,“ stojí v závěrečné zprávě, která ovšem dodává, že tak značný rozdíl neexistuje ve sdílení zpráv na Facebooku. Přesto „analýza ukazuje, že dezinformace mají omezenější dosah, než se někdy předpokládá,“ tvrdí Reuters.

Popsaný rozdíl je v Česku ještě větší. Polovina návštěvníků tuzemského internetu projde podle databáze NetMonitor každý den stránkami Seznamu, více než milion navštíví spřízněné zpravodajské weby Seznamu a iDnes ze stáje Agrofertu, ve stotisících se počítají návštěvníci webů zřízených celostátními deníky a televizními stanicemi. Weby označované za dezinformační zasáhnou denně jen promile uživatelů.

Problém je ostatně už s definicí, co je dezinformační web. Přehledný seznam nabízí slovenský projekt Konspiratori.sk, který weby řadí podle jejich rizikovosti. Vysoko se umístily například Aeronet, Czech Free Press a Protiproud, mezi rizikovějšími si však pouze ac24 nechá měřit návštěvnost NetMonitorem. Denně dosahuje 20–30 tisíc. „Weby, jako je Aeronet, mají řádově nižší sledovanost,“ odhaduje Šlerka.

Nedostatek dezinformátorů vedl k tomu, že vznikla kategorie podezřelých. Do ní se zařadily weby, které se sice obvykle drží agenturních zpráv a nechávají články podepsat konkrétními autory, přesto sázejí na provokativní proruská a protimuslimská témata. Poblíž této šedé zóny s omezeným rizikem dezinformací umístili Konspiratori.sk mimo jiné Krajské listy, Parlamentní listy, První zprávy, Eurozprávy a Expres. Z nich si nechávají ověřovat čtenost jenom Parlamentní listy a Expres, obvykle se však pohybují mezi 100 a 150 tisíci denních návštěvníků, tedy okolo 1,5 procenta uživatelů internetu.

Šumavané mění dějiny

Bojovníky proti dezinformátorům zachránil před vymřením Aeronet. Jeho čtenost je na tisících osob denně, dokáže však provádět operaci „agenda setting“. Nekopíruje neověřené zprávy odjinud, ale vyrábí vlastní dezinformace, které pak přebírají další weby. Právě s odkazem na Aeronet přinesla nevládní společnost Prague Security Studies Institute (PSSI) zásadní argument, že dezinformátoři řídí politiku. Podrobně zmapovala, jak dezinformace Aeronetu, že sociální demokraté chtějí vytunelovat české lithium, rozhodla v říjnu 2017 volby ve prospěch ANO a dalších populistů. Studie PSSI se v médiích považuje za dostatečný důkaz. „Pro experty, kteří se zabývají hybridní válkou, v níž vyniká především Rusko, se Česko se svou aférou lithium stane nejspíš příkladem toho, jak se dá dobře mířenou a načasovanou spekulací znejistit společnost a případně ovlivnit politika,“ pogratulovaly například Hospodářské noviny.

Úkolem dne se stalo rozkrytí temné hackerské struktury, která stvořila Aeronet. Spojenému týmu ČT a Respektu se podařilo poněkud překvapivě zjistit, že všechno mají na svědomí tři kamarádi z Pošumaví. Za pseudonymem Velký kolotočář, kterým jsou podepsány nejdůležitější zprávy, se skrývá čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova na Vimpersku. Přinejmenším finanční záležitosti mu zařizují dva podnikatelé příjmením Beneš z Vlachova Březí a Čkyně, kteří začínali s byznysem na hraničním přechodu ve Strážném, teď už však dosáhli důchodového věku. Roční obrat okolo dvou milionů korun zajišťují drobné dary čtenářů. Neexistují doklady o kontaktech na Rusko.

Ten, koho šokuje historie o tom, jak tři Šumavané umetli Babišovi cestu do Strakovy akademie a změnili tak osud republiky, si může připomenout rady dTestu – „potlačit emoční stránku, zapnout rozum a ověřit informace“. K ověření se nabízí zpráva expertů z PSSI. Jejich popis začíná 4. října, dva dny poté, co ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o zpracování lithia s australskou firmou EMH, a dva týdny před volbami. Tehdy se na stránkách Aeronetu objevila dezinformace, že jde o tříbilionový tunel. Zpráva měla první den 101 sdílení a pět komentářů, za další dva dny ji převzali další dezinformátoři z Czech Free Press, ti pak vyzvali ke svolání mimořádné schůze sněmovny, která jediná může „krádeži lithia“ zabránit. Lithium se objevilo na webu ANO, do volebního klipu ho zařadil Tomio Okamura. Mimořádná schůze proběhla a populisté volby vyhráli.

Všechno je pravda včetně tvrzení, že kauza lithium vznikla jako dezinformace. Daniel Prokop z výzkumné agentury Median potvrdil, že se s její pomocí podařilo zastavit propad Babišových preferencí. „Jedenáct procent voličů kvůli kauze změnilo volenou stranu a ve třetině případů se právě přiklonili k hnutí ANO,“ řekl v České televizi. Příběh se přesto odehrál jinak a dezinformační weby v ní měly maximálně okrajovou úlohu.

Na začátku byl vládní projekt Restart, který měl přitáhnout peníze na obnovu problematických regionů včetně Ústecka. Součástí obnovy měla být těžba lithia pod Krušnými horami, jejíž perspektivy odpovědní úředníci vykreslili v nejrůžovějších barvách. Potíž byla v tom, že právo na průzkum i těžbu už dříve získala australská EMH, což už loni v lednu vedlo komunistického poslance Jaroslava Borku k interpelaci, při níž poprvé zazněla otázka: „Bude lithium těžit zahraniční firma, která bude zisky odvážet do zahraničí?“ Obavy z odcizení lithia se staly u komunistů evergreenem. Například 12. září napsal kandidát na poslance Josef Švarcbek do Haló novin článek nazvaný Loupež století? Ne, tisíciletí! Prý se chystá tunel, proti kterému je „rozkradení OKD slabý odvar“. Podvod se spustí, když Havlíček podepíše s australskou firmou memorandum, které umožní, aby Australané lithium vytěžili a odvezli z něho zisk. V tom byla jistá nepřesnost, protože EMH má licence k těžbě už od roku 2010 a Havlíček chtěl memorandem pouze zajistit, aby se lithium zpracovalo v Česku. Deklaraci tedy 2. října podepsal a tím sám spustil dezinformační kampaň.

Stejného dne se proti tomu, aby lithium těžili Australané, ozval nejen šéf komunistů Vojtěch Filip a jeho zástupce Josef Skála, za skandál označil Havlíčkův podpis také Andrej Babiš. Následovala smršť stížností o hrozícím tunelu, ke kterým vedle komunistů dodali potřebné argumenty i aktivisté z Greenpeace a Good Governance. Aeronet pouze jako jeden z prvních veřejně spojil údajnou loupež lithia s ČSSD, když poněkud neurčitě napsal, že „v neprůhledném vlastnictví australského holdingu se asi nepodaří rozkrýt, kolik peněz z těžby lithia (…) půjde skrze různé osoby a firmy do blízkosti Lidového domu“. Originální však nebyl, jak svědčí odvážnější tvrzení „lithium je další tunel pod vedením ČSSD“ od poslankyně Úsvitu Olgy Havlové z téhož dne.

Ve volebním finiši už kauzu lithium řídili zkušení lidé. Lidové noviny z holdingu Agrofert připravily na den před volbami takřka monotematické číslo, které rozebíralo případ jakoby objektivně ze všech možných úhlů. Uvedl ho komentář šéfredaktora Istvána Léka, který se jménem voličů ptal, zda za australskou firmou nejsou ve skutečnosti čeští podvodníci spojení „s některými politiky“, zřejmě z ČSSD. Konzervativní analytik Jan Macháček si posteskl, že sociální demokraté se chovají jako Kyrgyzové.

Dobrá praxe podle Agrofertu

Případ lithium ukazuje, jak dezinformace může změnit volební výsledek. Nestojí však za tím kremelští slouhové ani dezinformační weby, ale uznávaná zpravodajská média. Kdo dnes odhaluje putinovce, ten především zakrývá, že dezinformace průběžně používají především novináři z Babišova Agrofertu, aby naklonili veřejnost svému šéfovi. Nejde přitom jen o mohutné dezinformační ofenzivy typu lithia nebo policejní reformy z léta 2016, ale o běžnou praxi, kterou by mohli bojovníci s dezinformacemi prověřovat s lepšími výsledky než Aeronet a jeho příbuzné.

Minulý týden vláda představila nové kolo pokladen EET, které patří k vlajkovým lodím Babišovy politiky. Proto v iDnes připomněli úspěchy z loňska, kdy EET mimo jiné dostaly restaurace. „Tolik hospod v ČR roky nebylo,“ oznámil titulek článku, podle kterého hospody nemají s pokladnami velké potíže, dokonce loni vzniklo 3783 nových restauračních provozů, nejvíc za posledních pět let. To však není pravda. IDnes se odvolává na data společnosti Bisnode. Ovšem Bisnode také uvádí, že o rok dřív vzniklo ještě víc, celkem 4600 nových firem a živností za účelem provozování restaurací nebo stánků. Článek už nezmiňuje údaje Eurostatu, podle kterých v roce 2017 poklesl počet zdejších podnikatelů v oboru pohostinství a ubytování o patnáct procent.

Článek komentoval na Twitteru Babiš: „Vloni vzniklo nejvíc hospod a restaurací za posledních pět let. Že by efekt EET? Nebo co to vlastně opozice říkala, že EET likviduje živnostníky? No, vypadá to, že je spíš podporuje.“