Senátor Jiří Růžička, kterého na předsedu Senátu nominoval senátorský klub Starostové a nezávislí, není v boji o post úplně bez šance. A to přesto, že se k němu otočila zády předsednictva lidovců a hnutí STAN. Růžička byl přitom při volbách do Senátu kandidátem TOP 09 a právě hnutí STAN s podporou KDU-ČSL. Doporučením svých stran se ovšem nebudou držet všichni senátoři a Růžička tak má šanci porazit kandidáta ODS Miloše Vystrčila. Růžička označil rozhodnutí předsednictev jako podivné.

Dlouholetého pedagoga a senátora Růžičku rozladila jak slova předsedy lidovců Mariana Jurečky tak i šéfa STAN Víta Rakušana. Jurečka totiž podpořil v den představení kandidátů Miloše Vystrčila místo Jiřího Růžičky, kterého lidovci podporovali ve volbách. Po rozhodnutí lidovců se k podpoře Vystrčila přidalo i hnutí STAN. „Nakonec jsme ale zcela respektovali vůli senátorského klubu STAN a nijak jsme proti němu veřejně nevystupovali. Poté, co se frakce ODS dohodla s lidovci a je jasné, že Miloše Vystrčila budou volit minimálně někteří senátoři z jiných silnějších klubů, neviděli jsme příliš šancí na úspěch,“ uvedl Vít Rakušan na svém Facebooku.

Podle Růžičky však žádné jiné strany neuvedly, koho budou podporovat. „K celé záležitosti se vyjádřily pouze strany KDU-ČSL, STAN a logicky ODS. Ze tří stran ze kterých jsem kandidoval do Senátu, tedy TOP 09, STAN a KDU-ČSL, se dvě vyjádřily proti mé nominaci našeho senátního klubu. Považuji to eufemisticky řečeno za poněkud zvláštní,“ řekl pro Echo24 Jiří Růžička.

Růžička podle svých slov mluvil s několika senátory, kterých se doporučení předsedů stran dotklo. „Samozřejmě, že šance pana Vystrčila jsou realisticky větší. Není to ale na to, abych se kandidatury vzdal. Hlavně by to nebylo ani správné vůči středopravicovým voličům, kteří to vnímají jako jistý symbol. Já to také tak vnímám a jsem kandidát, který může symbolizovat spojení středopravicových stran,“ řekl Růžička.

Že by se doporučením nemuseli řídit například v senátním klubu Starostové a nezávislí naznačil jeho předseda Petr Holeček. „Prohlášení pana Rakušana bylo pouze konstatování předsednictva hnutí. Senátní klub pana Růžičku doporučil a členové ho nominovali jednohlasně. To o něčem vypovídá. Ostatní ale nemohu předjímat, protože se jedná o tajnou volbu,“ řekl pro Echo24 Holeček.

Senát nyní vede právě zástupce zesnulého Jaroslava Kubery první místopředseda Jiří Růžička, který je členem nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých. V současné době má 19 členů, pouze o jednoho více než klub ODS. Na konci března se navíc poměry v Senátu mohou změnit, záležet bude na tom, kdo vzejde z doplňovacích voleb na Teplicku.

To byl také důvod, proč lidovci chtěli zachovat původní dohodu, která přisuzovala předsednickou židli kandidátovi ODS. „V Senátu totiž nedošlo k žádné změně ze strany voleb. Myslíme si, že by měl být zachován stav tak, jak byl vyjednán. Letos se navíc konají volby do Senátu, takže na podzim budeme převolovat nové vedení. Není to nic osobního vůči panu Růžičkovi, který i s naší podporou kandidoval. Jde ale o zachování stability,“ řekla pro Echo24 první místopředsedkyně KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková.

Postoj lidovců se však nelíbí šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové, která se jako jediná za Růžičku postavila. „Mrzí mě, že zde nebyla shoda stran, které pana Růžičku ve volbách podporovaly. Zejména to mrzí od lidovců, kteří své stanovisko sdělili záhy poté, co tato otázka vyvstala. Ta svým postojem ukázala, že nemá zájem na tom, aby pan Růžička uspěl. Přesto vím, že to není jednotný názor, takže bych nechtěla křivdit členům klubu, kteří mají opačný názor než vedení,“ řekla pro Echo24 Pekarová Adamová.

Poslední volba předsedy Senátu v roce 2018 trvala skoro měsíc. Při volbě, která následovala po obměně třetiny horní komory po volbách před dvěma lety, neměl žádný z klubů jasnou většinu. Nově příchozí senátoři totiž vstupovali do klubů a zejména klub Starostů a nezávislých získal až 17 nestraníků. Klub ODS pak posílil o Ladislava Faktora a Iva Valentu na 16 členů a ucházel se tak o předsednický post.

Kubera pak zvítězil v prvním a druhém kole, kde porazil nejdřív Jan Horníka ze STAN a poté Václava Hampla z klubu KDU-ČSL. V druhém kole pak jasně vyhrál poměrem hlasů 46:24.

Mimořádná situace, kdy předseda Senátu zemřel ve funkci, nastala 20. ledna. Senátoři se vzápětí po Kuberově smrti dohodli, že veškeré debaty o jeho nástupci počkají, dokud neskončí pietní loučení s politikem.