Při cestě zvlněnou krajinou jižní Moravy můžeme narazit hned na několik moderních objektů vinařství. Tento měsíc se mezi ně zařadilo také nové sídlo jednoho z největších pěstitelů vína u nás, znojemské společnosti Vinařství Lahofer, za jehož návrhem stojí architektonické studio z Brna Chybík + Krištof.

Lovci zakázek

Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof si během několika let vybudovali na české architektonické scéně výjimečné postavení. Už jako čerství absolventi dokázali získat několik prestižních zakázek, díky kterým mohli začít naplno startovat své vlastní studio zaměstnávající v současnosti přes padesát lidí – větších architektonických kanceláří u nás napočítáme už jen pár. Před pěti lety dostali za svůj návrh českého pavilonu třetí cenu za architektonicky nejlepší stavbu v rámci přehlídky Expo v Miláně, čímž si získali také pozornost zahraničí, kde od té doby posbírali několik ocenění. Své vysoké ambice a sebevědomí pětatřicetiletý Chybík a jeho o rok mladší kolega Krištof ze Slovenska nijak neskrývají. Pečlivě se věnují budování značky svého studia a aktivně hledají nové projekty, se kterými by mohli expandovat do světa.

Cílevědomost obou architektů příznačně ilustruje také způsob, jakým se dostali k návrhu centra Vinařství Lahofer. Když se před lety z tisku dozvěděli o tom, že společnost plánuje stavbu svého nového sídla, nelenili a chytili příležitost za pačesy. Přestože na projektu vinařství pracoval v té době už jiný architekt, Chybík s Krištofem vypracovali vlastní návrhy a s nimi poté přesvědčili investora, aby zakázku zadal právě jim.

Menší, než vypadá

Při navrhování staveb do volné krajiny vždy hrozí, že výsledná budova bude působit nepatřičně: místo aby lokalitu obohatila, nenávratně ji poškodí. Jedna věc jsou fotorealistické vizualizace a modely pro ověření architektonického záměru, druhá pak realita staveniště. Z fotografií působí sídlo Vinařství Lahofer často jako monumentální stavba, ve skutečnosti má stavba mnohem menší měřítko, takže přehnaně nevyčnívá. Tento rozdíl může některé návštěvníky po příjezdu částečně zklamat, pro výsledek samotný je ale „skromnost“ jednoznačně ku prospěchu. Přehnanou sebestřednost budovy v této krásné krajině plné vinic by šlo jen stěží omlouvat.

Autoři stavby se museli poprat i s rozčleněním objektu do jednotlivých částí, kde podstatnou roli hraje prakticky řešené technologické zázemí pro výrobu a skladování vína, které v tomto případě představuje asi dvě třetiny celého objemu vinařství. Výrobní a skladovací část umístili v podobě dvou jednoduchých propojených hal s dřevěným obložením směrem k těsně přiléhající silnici. Důvody jsou jasné – umožnit reprezentativní části vinařství se zvlněnou střechou plné otevření do okolních vinic a nabídnout návštěvníkům daleké výhledy do krajiny.

Plynulý přechod

Nejdůležitějším prvkem pro celý architektonický koncept vinařství je pojetí konstrukčního systému, který se nejvíc projevuje právě u reprezentativní části sloužící jako administrativní prostory a návštěvnické centrum s barem. Tento systém tvoří železobetonová žebra řazená vedle sebe ve vzdálenosti přesně odpovídající šířce vinných řádků. Toho si můžeme všimnout hned při příchodu k budově: na první pohled je jasně vidět, jak řádky vysazené révy jakoby pokračují dál do betonových žeber proskleného průčelí. Žebra v interiéru zároveň vytvářejí působivý klenutý prostor, ten navíc umožňuje průhled celou podélnou budovou. Jednotlivé administrativní místnosti totiž oddělují pouze skleněné příčky (pokud je potřeba větší soukromí, uplatní se rolety).

Architekti ke spolupráci přizvali také umělce Patrika Hábla, který vlastnoručně pomaloval strop zemitými barvami vycházejícími z barevnosti jednotlivých vrstev místní půdy. Splynutí architektury a umělecké intervence funguje výborně.

Důvod, proč se k tomuto vinařství stáčí velká pozornost veřejnosti a médií, představuje hlavně pochozí střecha ve tvaru vlny. Ta podstatným způsobem rozšiřuje veřejný prostor vinařství a na své stoupající straně vytváří jakýsi amfiteátr, jímž mohou všichni vystoupat až nad budovu a užívat si se sklenkou v ruce nerušené pohledy na vinice. Při cestě kolem Znojma určitě nevynechejte.