V dubnu se Vít Rakušan stal předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a o dva měsíce později svým vyjádřením o nutnosti postavit vůči Andreji Babišovi jakési „Občanské fórum 2.0“ prozradil, že na pravici a ve středu se intenzivně jedná o předvolební koalici. Na rozdíl od roku 2016, kdy se stejnou myšlenkou přišel Miroslav Kalousek, tentokrát šéfové stran dávají najevo ochotu se dohodnout.

Proč by měl pokus o středopravicový blok napodruhé vyjít?

Myslím, že v roce 2016 to skutečně nešlo. Bylo například krátce poté, co my jsme se rozešli s topkou, ODS se teprve dostávala z krize strany, která se předtím propadla na sedm osm procent a potřebovala se z toho zvednout vlastními silami. Dostala se, byť pozvolna, skoro na dvojnásobek, Senát zmodral, ukazuje se prostě, že ta strana životaschopná je. Kdo ví, jestli se něco podobného povede sociální demokracii. Když Miroslav Kalousek přišel se svou výzvou, byla samozřejmě míněna i tak, aby zabrzdil všechny projekty, které by topku mohly nějak ohrožovat. Připomenu, že v té době se jednalo o lidovecko-starostenském paktu – byť to nakonec nedopadlo. Jednak se změnili předsedové, ve všech těch stranách kromě ODS. Tím pádem například ten zakletý trojúhelník mezi šéfy topky, KDU a námi byl, aspoň personálně, přeťatý. My jsme spolu schopni se zcela objektivně bavit. No a všechny takzvaně menší strany jsme chytřejší o zkušenost z voleb 2017.

Co tím myslíte?

V České republice máme poměrný systém, ale deformovaný poměrný systém. V roce 2017 nastala výjimečná situace v tom, že tři strany získaly mezi pěti a šesti procenty, ta se jistě nebude opakovat. Ale my bychom i s našimi 5,18 procenta v čistém poměrném systému neměli poslanců šest, ale jedenáct. Topka má dnes sedm poslanců, měla by jich dvanáct. ODS by byla přibližně na svém, ale ANO by místo 78 mělo 62, 63 mandátů. Část mandátů má přímo od nás. Před dvěma roky STAN dostal asi 260 tisíc hlasů, a přepočtem se 50 tisíc z nich přesunulo na hromádku ANO. Tuhle situaci nechci opakovat. Za mnou chodí lidé, například chlapík z matfyzu, který to měl přesně propočítané, a ten mi říkal: Já už nechci ztratit hlas, nechci, aby z něj šla část Babišovi. Přestaňte ty hlasy ztrácet, nebo já začnu vyzývat lidi, ať už ty malé nevolí. A konečně: Babiš samozřejmě je systémový problém České republiky, tehdy jako dnes. Ale v roce 2016 zřejmě ještě nebylo tak vidět, že on neumí vládnout. To, co předvádí od posledních voleb, je čistá hrůza.

Vláda Babiš je horší než vláda Sobotka–Babiš?

Ano, je to ještě horší. Rozpočtová politika je ještě nezodpovědnější. Máme konjunkturu, a vláda ani náznakem netlačí schodek dolů. Ještě víc se rozevřely nůžky mezi tím, co se deklaruje a co se skutečně dělá. Babiš řekne: Ruším úřednická místa, šetřím na úřednících. Zrušil pět tisíc tabulkových míst. Hm, to je skoro na potlesk. Jenže zrušil tabulková místa, na kterých nikdo neseděl, prázdná místa. A přitom za jeho vlády přibyly na ministerstvech jaksi potajmu dva tisíce úředníků. Rozpor v marketingu a činech je u něj do nebe volající. Vládě chybí jakákoli strategie. Robert Plaga, relativně chytrý ministr školství, nemá žádný prostor pro změny, premiér nechce poslouchat, že s naší vzdělávací soustavou by se cosi mělo stát, ačkoli školství jde objektivně dolů. Nebo investiční plán vlády, který Babiš sliboval – kde je? My jsme mu říkali, že když objede republiku a všude něco slíbí, tak že z toho žádný seriózní investiční plán vzejít nemůže. My jsme se při interpelacích opakovaně ptali, kde ten investiční plán je. No, teď ministr průmyslu Havlíček tvrdí, že ho nějak zresuscitují a na podzim představí. Neřeší se důchodová reforma, což už pro mou generaci může být vážný problém. Vláda nic nedělá pro jednodušší stát. Na všechny tyhle věci Babiš úplně rezignoval. Jeho vláda je obal, uvnitř kterého není nic.

Proč myslíte, že rezignoval?

Asi i proto, že tomu vůbec nerozumí. Na jednu stranu je od něj hezké, že nepoužívá počítač a píše si věci do diáře, není otrokem techniky, to je obdivuhodné. Ale nerozumí tomu, kdyby mu někdo řekl, k čemu je dobrá digitalizace státní správy. Nerozumí tomu, když mu Plaga říká něco o strukturální změně ve školství. Babiš vnímá školy tak, že ony nějak ekonomicky fungují, že do nich dětí chodí, vychází z nich tolik a tolik absolventů. Učitelům jsme přidali. A tím je splněno. Mě tohle všechno pobuřuje, zvlášť přímá konfrontace s Babišem při interpelacích, kdy vidím, že nám opravdu vládne člověk, o kterém já jsem si celkově nic dobrého nikdy nemyslel, ale on je mnohem hloupější, než jsme si všichni mysleli. A mnohem míň schopný řídit stát, než jsme si mysleli.

Což se ukázalo názorněji na postu premiéra, než když byl ministrem financí?

Určitě. On zvládá dobře takový ten svůj management přísnosti a rychlého úkolování. Věřím, že na vládě se nikdo zbytečně nevykecává. Ale když nemáte přesah, tak tohle nestačí. Jediné, co on má, je knížka O čem sním, kterou mu napsali jiní. Vždyť tento člověk byl v roce 2013 schopen oslovovat zklamané pravicové voliče, ale neuměl je dlouhodobě oslovit, a proto se posunuje tvrdě doleva. Z politiky u něj skutečně zůstalo jen takové to uspokojování vrstev, u kterých má velkou pravděpodobnost, že mu dají hlas. Tohle mu vychází neuvěřitelně. Tuhle jsem byl na Tachovsku, mluvil jsem tam s lidmi v hospodě a důchodci z Tachovska jsou mu vesměs věrní.

Tak on Tachov měl pověst dosti komunistického, pohraničnického okresu.

Strašný okres, díval jsem se, kde tam ve vesničkách vyhrávali komunisté a jak je v některých z nich dnes silný náš premiér. On už dneska čerpá přímo z komunistického rezervoáru.

Tak to se můžeme plynule vrátit k tomu Občanskému fóru 2.0. V jakém stadiu námluvy do tohoto středopravicového bloku jsou? Probíhají nějaké konzultace?

Samozřejmě probíhají. Měl jsem během léta se všemi předsedy schůzku, jak s Jiřím Pospíšilem, tak s Markem Výborným, tak s Petrem Fialou.

Bylo by pro vás přijatelné, aby lídrem toho bloku byl Petr Fiala? On si o to dost jednoznačně řekl: Chci sestavit vítězný tým.

Petr Fiala říká, že z těch uvažovaných stran je ODS nejsilnější, což má samozřejmě pravdu. Až by s tím požadavkem přišel, tak – teď řeknu větu, která je můj názor, a zatím nikoli oficiální pozice STANu – pokud by ta věc měla zkrachovat na tom, že se nám nepodaří ex machina najít nějakého skvělého nadstranického lídra, což si myslím, že se neobjeví, a pokud si mám vybrat, jestli premiérem bude Fiala, nebo Babiš, tak samozřejmě chci Fialu.

A neztroskotá Fialova představa na lidovcích?

Může se to stát, může se to stát. Teď má Marek Výborný k jednáním jasný mandát, nechal si to schválit celostátním výborem. Zatím má pozici silnou, notabene tak krátce po volebním sjezdu.

Zmínil jste mezi předsedy, s nimiž konzultujete, i šéfa topky. Ono by to bylo něco víc než trojkoalice ODS–STAN–KDU? Měl jsem dojem, že s topkou se tak úplně nepočítá, že jsou pochyby o její životaschopnosti.

Jistěže topka je nejkomplikovanější. Ale spíš kvůli tomu, že nevíte, s kým se v topce teď bavit. Tam proti sobě stojí dvě navzájem ne úplně přátelská křídla. S Jiřím Pospíšilem se o tom bavím, ale cítím od něj jistou distanci k projektu, minimálně do listopadu, kdy mají sjezd. Do listopadu není jasné, co se s topkou stane. Mají myslím tři možnosti: Pospíšil, Czernin, nebo se o kandidaturu přihlásí ještě Markéta Pekarová, kterou bych v takovém případě viděl jako velkou favoritku. S Markem Výborným i Petrem Fialou se bavíme o tom, že bychom měli rozlišovat dvě situace. Pokud by přišly předčasné volby, i naše jednání by to akcelerovalo. Pak je představitelné, že si od našich stran přineseme silný mandát: Zavřete se na týden v Praze a dohodněte předvolební koalici. V případě předčasných voleb je teď situace nakloněná tomu, že bychom se nějak dohodli. Naopak pokud budou volby v řádném termínu, tedy na podzim 2021, je teď neuvěřitelně předčasné o tom mluvit.

Jak pravděpodobné předčasné volby jsou?

Můj odhad je, že v dohledné době nebudou. I proto, že okolí Andreje Babiše si dost dobře uvědomuje, že teď bychom se proti němu byli schopni dohodnout. Předčasné volby teď nejsou v Babišově zájmu. Velkou otázkou zůstává, co provede sociální demokracie, která je čím dál hůř čitelná, ale zdá se mi, že hledá nějaký důvod k odchodu z vlády, silnější, než je nějaký podivný člověk z Olomouce jménem Staněk. Může to být rozpočet. Prezident Zeman pak tedy myslím Babišovi nějakou většinu najde. Je tu SPD, se kterou Babiš zatím jít aspoň navenek nechce, ale když si vyhodnotí, že předčasné volby jsou pro něj i s ohledem na nás nevýhodné, s částí sociální demokracie a s SPD klidně povládne dál. A všechno se dál vyhrotí.

Očekáváte, že podzim, který je i 30. výročím svobody, bude politicky horký?

Určitě. Přece jenom se to tak sešlo, že náš premiér se svým střetem zájmů a vším, proti čemu už se demonstrovalo na jaře, má minulost komouše a možná i udavače, člověka, kterému se za všech režimů vedlo dobře. A který pak divně zbohatl. Reprezentuje vlastně všechno, co bylo špatné předtím, i to, co se po Listopadu ne tak úplně povedlo. I jinak to pan premiér na podzim asi bude mít těžší. Může pokročit případ Čapí hnízdo, může přijít definitivní audit Evropské komise, může se rozhýbat bankovní sektor a třeba žádat po Agrofertu zesplatnění úvěrů. Každopádně očekávám, že demonstrace budou obrovské a že poroste tlak i na politiky. Jak na ČSSD, tak i na nás, abychom s tím už něco dělali. Snahy domluvit spolupráci na pravém středu můžete brát právě i jako odpověď na poptávku ve společnosti.

Učil jste na gymnáziu, STAN má tři priority: důchodovou reformu, zjednodušení státu a závazek změny vzdělávacího systému. Co byste měnil na školství?

Strašnou řadu věcí. Dobré máme mateřské školy a i první stupeň základní školy, ty jsou ve světovém srovnání spíš nadprůměrné. Ale výš už je co měnit. Především máme moc středních škol, některé jsou horší, ale přežívají. Zřizují je kraje a krajští radní si pak ty školy nedovolí zrušit, protože se vždycky objeví petice rodičů. Navrhneme akreditační komise podobné těm vysokoškolským i pro krajské školství. Nebo: proč má Česká republika v rámci OECD největší podíl žáků, kteří zůstávají ve vzdělanostní kategorii svých rodičů? V Německu i ve Finsku jsou střední školy a gymnázia navzájem prostupné, takže děti mohou v růstu nahoru za pochodu přestupovat.

Hodně se mluví o tom, jestli se na českých školách příliš bifluje, nebo naopak jestli se nepovolila uzda. Byl jste přísný učitel, nebo vyznáváte „školu hrou“?

Učil jsem deset let a byl jsem přísný učitel. Nechával jsem propadat lidi, známkoval jsem, nepřijal jsem kreditní systém, když jsme si mohli vybrat mezi známkami a kredity. Když jsem třeba v dějepise trval na letopočtech, které žáci musejí znát i bez možnosti googlovat, tak jsem zároveň čtvrťákům předem řekl: Během hodiny vám řeknu tři špatné údaje. Vy mi na další hodině dokážete, že jsem něco řekl chybně, doložíte mi to prameny. Dítěti musíte jednak dát znalosti, jednak ho naučit, aby ty znalosti umělo použít, a kromě toho mu vštípit návyk, aby si ověřovalo informace. A mně se líbí, že mezi mými bývalými žáky je dneska řada angažovaných lidí v nejrůznějších oborech, mnozí z nich mají úplně jiné politické názory než já, a přesto mi s vděčností říkají, jak byl pro ně návyk práce s informacemi důležitý. To přece není tak, že ve školství máme jen pravdoláskaře, kteří si představují, že děti ve škole si budou hrát, a proti nim Václava Klause, který chce, aby se učilo. To jsou dva krajní póly, svět mezi nimi je barevnější. Ono mimochodem na PORGu za Klausova ředitelování se taky neučilo tak, že by paní učitelka vytáhla zápisky a drtilo se. Tam byli a jsou skvělí učitelé, za Klause se neučily jen znalosti, ale i dovednosti. Za to, co předvedl jako ředitel gymnázia, má mou velkou poklonu.

Jsou dvě třetiny ročníku, které dnes směřují na vysokou školu, hodně nebo ne?

Počet samotný mi příliš vysoký nepřijde, doba vyžaduje vyšší vzdělanost lidí než dřív, kdy se většina živila rukama. Není ale optimální skladba oborů. V Německu máte Fachhochschulen, v podstatě vysoké školy pro absolventy průmyslovek bez přílišné akademické zátěže. Těch bychom potřebovali víc i u nás, politologů a odborníků na sociálno asi míň.

Nedávno jste přišel s návrhem, aby v komunálních volbách mohli volit lidé už od 16 let. Nepodbízíte se trochu zbytečně prvovoličům?

Tak zaprvé do novin se to dostalo zjednodušeně, jako bych to navrhoval obecně, nikoli jen pro komunální volby. Zadruhé tihle lidé stejně nebudou volit nás, ale Piráty. Zatřetí mně prostě připadá správné dát šestnáctiletým možnost, aby ovlivnili, jestli v Kolíně má stát, já nevím, sportovní hala, nebo něco jiného. Pokud by to vedlo k tomu, že mladý člověk si něco zjistí, přečte, vytvoří vlastní názor, tak to asi nenabourá demokracii v naší zemi, ale naopak to může zásadním způsobem zvýšit zájem mladých lidí právě o demokracii.

To nadšení nad zájmem nezletilých o svět pak vede ke Gretě Thunbergové a školním klimatickým stávkám. Je alarmismus teenagerů zrovna to, co nám chybělo?

Lidé v patnácti, šestnácti, sedmnácti hledají, proti čemu a pro co se vymezit. Pokud při svém hledání natrefí na životní prostředí, tak to ještě dopadlo dobře. Jistěže můžeme i snadno kritizovat, proč třeba nestávkují i o prázdninách anebo přes rok v sobotu. Teď se nebavíme o tom, jestli globální oteplování je, není, jestli se to přehání, jaká je role CO₂. Ale i tihle demonstranti vyrostou a vyrostou z nich zvídaví lidé. A i kdyby v sobě měli implementovaný názor, že starost o životní prostředí je zásadní, tak pokud z toho vyvane to, čemu vy říkáte alarmismus, a zůstane třídění odpadků a rozumné ohledy k přírodě – zaplaťpánbůh za to. Určitě lepší než řekněme xenofobie, rasismus.

A nepovede to k tomu, že když vám v šestnácti oportunističtí politici a manažeři dávají okázale za pravdu, zvyknete si být radikální a hlučný ve věcech, o kterých toho moc nevíte?

To máte velkou pravdu. Školy by na tohle hnutí měly zareagovat pružně i ve výuce. Co skutečně víme o skleníkových plynech. Já nejsem pro podbízivost. Je to jako demonstrace na Letné. Taky se mi tam všechno nelíbilo. Spektrum mluvčích nebylo pestré. Myslím, že publikum bylo daleko pestřejší. Ale jde mi o větší souvislosti. Ani u klimatického hnutí nepředpokládám, že by to společnost ovlivnilo nějak strukturálně. Vidím jednu věc: objevila se tu generace lidí se zájmem o životní prostředí, tak toho využijme a pojďme je vzdělávat. My, STAN, děláme něco podobného, zkoušíme vzdělávat starosty, nabádáme je: Obnovte tuhle zrušenou polní cestu, tamhleten remízek, budou zadržovat vodu, stejně jako ji zadržovaly, než to komunisti zrušili. Možná ze mě moc mluví učitel.

Co si myslíte o fenoménu Greta?

Zdá se mi, že ta holka to myslí opravdově, že má autentické názory, snaží se vyburcovat světové elity. Potom se už začal odvíjet příběh, na který ona asi takový vliv neměla. Ale znovu – pořád to téma životního prostředí jako téma nastupující generace je pořád ještě dobré.

Jak se učitel, který zjevně měl rád své povolání, ocitl v politice?

To je trochu jako s tím Babišem ve vysoké politice. Vládli tu v Kolíně nabubřelí, hloupí lidi, mimochodem většinou ódéesáci. Ale to je jedno, taky to mohli klidně být sociální demokraté. Devadesátá léta byla ještě jiná doba, i v Kolíně skvělá, jeho atmosféru dělali výborní lidé. Třeba David Dvořák, co založil Kašpárka v rohlíku, v komunálu kandidoval za ODS. Ladislav Franc tu vedl geniální rockový klub, nad poměry malého města... Ale ti lidé zmizeli, změnilo se to. Přišlo nulté desetiletí, které nejenom v Kolíně, ten používám jen jako předobraz, bylo najednou hrozné prázdné. Město neuvěřitelně usnulo, zaprděnosti města začala odpovídat i zaprděnost politiků, napříč politickým spektrem. A v letech 2006–2010 už se tu přímo kradlo. Tak jsme s kamarády založili volební sdružení, zbytek už znáte.