Končí listopad roku 2006 a designovaný premiér Mirek Topolánek stále ještě nemá zajištěnou podporu pro svůj druhý kabinet poté, co Topolánek I padl. Jeho tehdejší pravá ruka Marek Dalík se schází s Jaroslavem Kmentou, tehdejším investigativním reportérem MF DNES (dnes je součástí Babišova svěřenského fondu, ovládaného jeho právníky a manželkou Monikou). Popisuje mu, jak chce získat podporu přeběhlíků z řad sociální demokracie. Ve sněmovně je mezi pravicí a levicí pat sto na sto. Poslanec sociální demokracie Michal Pohanka je už několik dní „nezvěstný“. Spekuluje se, že se chystá vládu ODS podpořit. Občanští demokraté přitom oficiálně stále vyjednávají o jistém druhu opoziční smlouvy s Paroubkovou sociální demokracií. Dalík vysvětluje Kmentovi, že je to jen kamufláž. „Budeme si s nimi (ČSSD) teď jen jakoby hrát a pak je pošleme do háje. Protože ty jejich požadavky jsou neakceptovatelné. My chceme dělat reformy.“

Teď se u Dalíka inspiruje při skládání vlády Andrej Babiš. Vypadá to, že sociální demokracie vstoupí podruhé do stejné řeky. Šéf ANO dost často rychleji mluví, než myslí, takže odhaluje i své skryté úmysly. Na dost časté otázky, jestli se nebojí, že se mu sociální demokracie, kde má řada poslanců problém s podporou vlády s trestně stíhanou osobou, štípne, Babiš odpovídá, že je prý nebude potřebovat na dlouho. Jak říkal Marek Dalík, bude si s nimi hrát a pak je pošle do háje. Babiš používá zpravidla drsnější, nepublikovatelné výrazivo.

Co to prakticky znamená? Že Babiš potřebuje sociální demokraty jen na jeden jediný akt, získání důvěry v Poslanecké sněmovně. Aby to nevypadalo, že porodním asistentem jeho kabinetu s důvěrou byl Tomio Okamura, který by se svým týmem opustil sněmovnu.

Takže se sociálním demokratům přidělí poměrně důstojná křesla ve vládě, možná dokonce včetně ministerstva vnitra. V té chvíli už totiž Babiš bude mít pod kontrolou celou policii, takže vnitro může pustit s klidem. Michal Murín už ohlásil odchod z Generální inspekce bezpečnostních sborů. Výběr jeho nástupce je v Babišových rukou. Tiskový agent Andreje Babiše, redaktor Lidových novin z jeho svěřenského fondu Martin Shabu, už ohlásil, že „dobrovolně“ skončí policejní prezident Milan Tuhý. Dostal prý „nabídku, která se neodmítá“. Vystřídá Livii Klausovou jako velvyslanec na Slovensku. Takže Babiš ještě před nástupem ČSSD na vnitro se svým současným ministrem vnitra Metnarem dosadí nového policejního prezidenta. Mezitím dokázal prosadit svého poslance Maška do čela sněmovního výboru pro kontrolu GIBS. Tím má policii a vyšetřování svých kauz ošéfované.

Poté, co bude mít vláda důvěru, začnou mediální útoky na sociálnědemokratické ministry. V Lidových novinách se od dua Martin Shabu a Ondřej Koutník dočtou, že jsou neschopní, líní, mají korupční kauzy. Exministryně spravedlnosti Helena Válková z Babišovy vlastní strany by jim mohla povyprávět, jak to chodí. Takže přijdou chytlavé titulky, jak tedy Jan Hamáček dostal obrovskou šanci a důvěru na vnitru, ale ukázalo se, že na to nemá, protože je líný a moc pije. Jak Jiří Zimola dostal i se svou pochybnou minulostí šanci být ministrem, a prostě to nezvládl. Jak Kateřina Valachová dostala druhou šanci být ministryní školství po korupční kauze své náměstkyně a dobré kamarádky Simony Kratochvílové. Kdo z vás to dostane? Prohlásí Babiš. A ta Valachová to znovu nezvládla. Takže sociální demokracie se ve vládním angažmá rozdělí na zjevné kolaboranty a ty, kdo budou odejiti pro neschopnost. Na jejich místa nastoupí „odborníci“, ve skutečnosti nominanti a obhájci zájmů Tomia Okamury a Miloše Zemana.

Žádné další hlasování o důvěře netřeba. Takhle bude Babiš vládnout s Okamurou a komunisty roky. S důvěrou od sociální demokracie, vydávající se na cestu mimo Poslaneckou sněmovnu.

Sociální demokracie se proti tomu nebude schopná bránit. Nebude dost hlasů na nedůvěru vládě. Babiš s komunisty a Okamurou mají pohodlných 115 hlasů.

ČSSD bude viset jen na dobré vůli Andreje Babiše. O jeho důvěryhodnosti je dobré se informovat u těch, kdo se s ním potkali v byznysu. Zkušenosti jsou barvité. Těch, kdo věří v byznysu „podání Babišovy ruky“, na což se premiér rád odvolává, moc nenajdou.

Jediná šance, jak tomuto ponižujícímu sežrání predátorem Babišem můžou zabránit, je nechodit s ním do vlády.