Generál Petr Pavel, který rozpačitě neskrývá své prezidentské ambice, přišel s novou interpretací své komunistické minulosti a působením ve vojenské komunistické rozvědce. Generál na svých stránkách zveřejnil dobové dokumenty z archivu bezpečnostních složek a vše doprovodil rozsáhlým rozhovorem pro deník Blesk. Svou minulost nyní vysvětluje naivitou a přichází s tezí, že „nikomu neublížil“. Jeho tým pro tuto verzi získal historika Eduarda Stehlíka, Radek Schovánek byl mnohem rezervovanější. Alibistický výklad ale razantně zavrhl historik Petr Blažek a generála Pavla a jeho prezidentské ambice odmítl podporovat, protože „spojení nikomu jsem neublížil je morálně nepřijatelné“.

Petr Pavel má za sebou úspěšnou vojenskou kariéru a vypracoval se až na pozici šéfa vojenského výboru NATO a více než rok je systematicky připravován na prezidentskou kandidaturu, jejíž zatím nejslabším místem je Pavlovo působení za komunistického režimu a jeho nepravdivý výklad. Petr Pavel nejprve tvrdil, že do KSČ vstoupil s nadějí na reformy, když roce 1985 viděl „drive s Gorbačovem“ (bývalý generální tajemník ÚV KSSS, který zavedl tzv. perestrojku a s ním přišel i pád sovětského impéria a komunistických režimů ve východní Evropě, pozn. Red.)

Tento výklad se ukázal jako falešný, když Týdeník Echo přinesl důkazy, že Petr Pavel podal přihlášku do KSČ v roce 1983 jako syn vysokého důstojníka Československé lidové armády a chystal se na kariéru vojenského rozvědčíka. Už před rokem přinesl Týdeník Echo podstatné dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, který nyní zveřejňuje i Petr Pavel.

Generál Pavel se na přímou otázku, zda se chystá na prezidentskou kandidaturu, odpovědi vyhýbá. Za podpory politických lobbistů a některých podnikatelů vznikl spolek Spolu silnější, který se snaží generálovu minulost a některé nepravdivé výroky vyžehlit. Spolu se zveřejněním dobových dokumentů a Archivu bezpečnostních složek vznikl rozhovor pro Blesk doplněný o vyjádření dvou známých historiků. Velmi shovívavě se vyjádřil vojenský historik Eduard Stehlík, podle kterého „v personální dokumentaci Petra Pavla není nic, co by dokazovalo jeho nadstandardní oddanost vůči komunistickému zřízení či ideologii“.

Někdejší historik ÚSTR Radek Schovánek je mnohem rezervovanější, když uvádí, že dokumenty o Petru Pavlovi „odpovídají tehdejším normám. Ze spisů vyplývá, že jednal a vyjadřoval se konformně s tím, co se od důstojníka ČSLA očekávalo“.

Tým generála Pavla ale tvrdě narazil u jiného renomovaného historika Petra Blažka, na kterého se písemně obrátil výkonný tajemník Radko Hokovský s žádostí o vyjádření stanoviska. „Předlistopadová minulost pana Petra Pavla je z mého pohledu zásadní překážkou pro jeho možnou kandidaturu na prezidenta republiky. Nemohu s ohledem na povahu tehdejšího režimu podporovat jakéhokoliv bývalého člena KSČ a příslušníka předlistopadové vojenské rozvědky na tento nejvyšší post v české politice. Spojení Nikomu jsem neublížil je morálně nepřijatelné, každý člen zločinecké organizace nese svůj - byť třeba malý - díl viny. A zde se jedná o příslušníka armády a vojenské rozvědky,“ uvedl Petr Blažek. Ten je reprezentantem silného názoru, že v čele země by měl po 30 letech od pádu komunistického režimu stát někdo, kdo si s ním nezadal.