Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě ČR jde o 19 osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo dnes zveřejněno na oficiálním internetovém portálu právních informací. České ministerstvo zahraničí považuje tento postup za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU. Navíc je podle české strany ruský krok zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou. „Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě,“ reagovala mluvčí českého ministerstva.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu „O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států“. Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

V dnes zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám“. Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Rusku eskaluje vztahy, reaguje české ministerstvo

„Považujeme tento postup Ruské federace za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU jako takovou a jejími spojenci. Navíc je zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, především ve vztahu k závazku jejích signatářů umožnit řádné fungování diplomatických misí a s principem nediskriminace mezi jednotlivými státy,“ reagovala mluvčí českého ministerstva zahraničí Eva Davidová. „Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů,“ dodala mluvčí.

Na původní rozhodnutí zastropovat počet pracovníků na ZÚ RF v Praze se tímto aktem ruské vlády nic nemění. Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb.