Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.

Rozpočet na příští rok počítá například s penězi na navýšení důchodů, sociálních dávek i na kompenzace kvůli zastropování cen elektřiny a plynu. Na straně příjmů počítá i s dočasnou daní z neočekávaných zisků. Předpokládá také, že lidé zřejmě omezí nákupy cigaret a alkoholu.

Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnou z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.

Na dani z přidané hodnoty chce stát do státního rozpočtu vybrat téměř 382 miliard korun, což je o 83 miliard víc než loni. Na vyšších příjmech se má podílet ekonomické oživení včetně oživení cestovního ruchu i růst spotřebitelských cen. Negativně se pak může projevit zvýšení hranice pro povinnou registraci plátců DPH na dva miliony korun, které by mělo snížit příjmy asi o šest miliard. Od příštího roku by se opět, již potřetí, měla zvýšit spotřební daň z tabákových výrobků, což by mělo zvednout její výnos o dodatečné 2,4 miliardy korun na celkových 65 miliard.

Vláda ale očekává, že se kuřáci přesunou k méně zdaněným výrobkům nebo k nezdaněným alternativám. Předpokládá i postupný pokles spotřeby vyvolaný nedostatkem peněz v domácnostech. Stejně tak očekává, že kvůli růstu cen omezí domácnosti nákup zbytných potravin včetně alkoholu a budou méně navštěvovat restaurace. Na druhé straně může konzumaci alkoholu zvýšit návrat zahraničních turistů. Na dani z piva plánuje stát vybrat 4,7 miliardy korun a na dani z lihu devět miliard.

Od firem chce stát vybrat 157 miliard korun. Pozitivně by se mělo podle vlády projevit mimo jiné zavedení daně z neočekávaných zisků. Její návrh však vláda do Sněmovny dosud nepředložila. Od fyzických osob chce státní rozpočet získat 135 miliard.

Výdaje na sociální dávky by měly proti letošní očekávané částce vzrůst zhruba o 73 miliard na 859 miliard korun. Výdaje na důchody vzrostou až na téměř 672 miliard, což je proti letošnímu očekávanému výdaji o 81 miliard víc. Vláda očekává od 1. ledna příštího roku zvýšení průměrného důchodu o 825 korun a průměrný důchod by měl vzrůst na 19.500 korun. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti by naopak měly meziročně poklesnout asi o 600 milionů na 9,3 miliardy korun.

Nejprve se bude návrhem rozpočtu na příští rok zabývat rozpočtový výbor, který nad ním zasedne 19. října. O týden později se jím má zabývat Sněmovna. Schvalovat rozpočet by poslanci měli na konci listopadu. Již v příštím týdnu má Sněmovna schvalovat novelu letošního rozpočtu, která navyšuje jeho příjmy, výdaje i schodek.