Šíření covidu-19 v České republice nadále sílí, už v posledních několika dnech se denně nakazí zhruba 3 tisíce seniorů nad 65 let. Za celý uplynulý týden jde průměrně o necelé 2 tisíce lidí nad 65 let denně. Údaje ale táhne dolů nízký počet testů během víkendových dní po Novém roce. Vyplývá to z dat, které odprezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj se lidé nakazili pravděpodobně během vánočních svátků. U starších lidí hrozí těžší průběh nemoci a vyšší úmrtnost, což zároveň znamená větší tlak na nemocnice. Těm se výrazně plní kapacity a chybí personál.

Za poslední tři dny se tedy čísla nakažených seniorů pohybovala okolo tří tisíců denně – ve středu 6. ledna evidoval ÚZIS na 3 152 nově diagnostikovaných nad 65 let, v úterý 5. ledna šlo o 3 128 lidí a v pondělí pak 2 407 lidí. Největší nárůsty zaznamenal Moravskoslezský kraj, následně Středočeský kraj a pak Praha s Jihomoravským krajem. Naopak nejmenší počty nakažených seniorů za zmíněné dny hlásil Karlovarský kraj.

Přes víkend po Novém roce se netestovalo tak intenzivně jako v jiných dnech, zde statistiky ukazují okolo tisíce nakažených seniorů za den. V závěru loňského roku i tak ale čísla pomalu dosahovala třítisícové hranice. Celkem se za uplynulých sedm dní nakazilo 13 633 osob nad 65 let (z toho 5 844 lidí nad 75 let), v průměru jde o necelé dva tisíce seniorů denně. Z grafů tak lze vysledovat, že počet pozitivně diagnostikovaných lidí v důchodovém věku jednoznačně roste. Dušek vidí za těmito čísly hlavně nákazy během Vánoc.

V úterý a ve středu bylo nových pozitivně otestovaných nahlášeno přes 17 tisíc, nejvíc od začátku epidemie. „Není tak úplně důležité, kolik je denně diagnostikováno, ale kolik z nich jsou potenciálně zranitelní senioři,“ upozornil během své prezentace Dušek. Lidé nad 65 let mají podle něj riziko až 32 procent, že budou mít při nákaze relativně těžký průběh a budou potřebovat hospitalizaci, třetina z hospitalizovaných pak dokonce intenzivní péči. U lidí nad 75 let je riziko vážného stavu s covidem-19 až 45 procent.

Současná situace se tak odráží i na kapacitách nemocnic. „Systém lůžkové péče a kapacity nemocnic pro pacienty s covid-19 jsou v řadě krajů na hranici možností, důvodem je nedostatek personálu, zejména zdravotních sester, v menší míře i lékařů. Nákaza personálu a onemocnění covid-19 jsou hlavní příčinou, v mnoha případech je využívána tzv. pracovní karanténa, bez které by personální situace byla horší. V péči o pacienty v nemocnicích vypomáhají vojáci, v některých krajích byla vyhlášena pracovní povinnost pro studenty zdravotnických škol. Vypomáhají i studenti lékařských fakult na bázi dobrovolnosti,“ zmiňuje náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

„Po 8. lednu možná, a po 10. lednu zcela jistě by se měl začít projevovat efekt poklesu virové nálože v populaci. V nemocnicích bude brzdná dráha poněkud delší, aspoň ke stabilizaci dojde asi až po 15. lednu,“ dodal šéf zdravotnických statistiků Dušek. K pátečnímu dni je v nemocnicích 7300 lidí, denně přibývá 150 až 200. Na jednotkách intenzivní péče je přes 1100 lidí. „Zátěž nemocnic je nesmírná. Nelze proto v současných dnech uvažovat o uvolňování opatření,“ dodal k situaci ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).