Po americkém internetu koluje vtip na účet britské královské rodiny. Zní zhruba takhle: „V roce 1776 jsme na Britech získali nezávislost. Nyní jsme vyslali Meghan Markleovou, aby je dorazila.“ Příští měsíc to bude rok od doby, co se Markleová stala součástí královské rodiny a vévodkyní ze Sussexu. Již nyní je jisté, že na svého muže, prince Harryho, má ten nejhorší vliv.

Je těžké pro Brity si to přiznat, ale nikdo není nesmrtelný, ani královna. Za svých 67 let vlády se stala stálicí britského života a jakousi neměnnou konstantou v rychle vyvíjejícím se světě. V dubnu jí však bude 93 let a výměna na trůně nemusí být daleko. Následník – princ Charles – popularity své matky zdaleka nedosahuje, stále na něm leží skandály devadesátých let, kdy prožíval bouřlivý rozvod s princeznou Dianou. Britští monarchisté, což je naprostá většina populace, proto upínají své naděje k další generaci královské rodiny.

Starší princ William vždy působil až nudně, jeho manželství s Kate je velmi konvenční. Za největší úlet lze snad považovat to, že svému třetímu dítěti dali francouzské jméno Louis, což šprýmaři označili za „téměř velezradu“.

Williamův mladší bratr Harry na sebe vždy strhával větší pozornost. Vymetal večírky, měnil přítelkyně a vybudoval si pověst nezvladatelného bouřliváka. Pověstná je jeho účast na oslavě v Las Vegas, na kterou dorazil v nacistické uniformě.

Ke změně došlo s jeho narukováním do armády, což se očekává od všech mužských příslušníků královské rodiny. Odsloužil si dvě turné v Afghánistánu, kde se aktivně zúčastnil bojů. Po návratu se začal věnovat charitě. Založil Invictus Games, jakousi olympiádu pro zraněné veterány.

Poté si vzal Meghan Markleovou a znovu se změnil. Nejdříve se kvůli jejímu těhotenství vzdal alkoholu, čaje a kávy. „Vzhledem k tomu, že brutálně pije od doby, co byl teenager, je to docela úspěch,“ řekl pro britský Daily Express jeden z jeho přátel. Harry prý také začal víc cvičit a věnovat se józe, což pro bývalého vojáka nevěští nic dobrého.

Mnohem horší zpráva však dorazila před několika dny. Pár hodlá vychovávat svého budoucího potomka v bezpohlavním prostředí. Výchova nemá odpovídat genderovým stereotypům. Tedy pokojíček dítěte nebude zařízen modře, pokud je to kluk, nebo růžově, v případě holčičky, ale bezpohlavně, tedy v bílé a v různých odstínech šedé. Hračky také dítě nedostane podle svého pohlaví, totiž buď vláčky a vojáčky, nebo panenky, ale bude si moci vybrat. Jako první informaci přinesl americký magazín Vanity Fair, následně ji média překroutila tak, že mimino má být vychováváno úplně bezgenderově, čili že nebude považováno ani za dívku, ani za chlapce, což královská rodina pro jistotu okamžitě dementovala.

Jisté je, že spolu s Meghan Markleovou si Windsorové pustili do rodiny progresivní politický proud, který půjde těžko zvládnout a může ohrozit postavení celé rodiny. Královna a její rodina musí vystupovat na veřejnosti naprosto nepoliticky. Je otázka, zda to Markleová vydrží. Před svatbou s Harrym musela smazat veškeré své příspěvky na sociálních sítích. Jasně z nich vyplývalo, že Markleová je naivně levicově progresivní. I kdyby dokázala své pravé myšlenky na veřejností skrýt, její výchova princátek může mít rozvratný vliv.

Britové od královské rodiny očekávají, že se bude královsky chovat. Pompézní ceremonie, drahé večírky a roztodivné manýry se tolerují. Zároveň ale rodina musí sloužit jako příklad a vytrpět si spolu s obyvatelstvem jeho strasti. Proto jsou členové královské rodiny, především mladší synové, nasazováni do předních linií britských armád. Otec Alžběty sloužil za první světové války v bitvě u Jutska, v největším námořním střetnutí konfliktu. Princ Andrew, mladší bratr prince Charlese, bojoval ve válce o Falklandy. Sám Harry na tuto tradici navázal. Jedná se o koncept noblesse oblige, tedy urozenost zavazuje. Národ mnohé poskytuje královské rodině, a tak očekává, že ta bude ochotna obětovat se za něj. Samostatné uvažování je nepřípustné, hlavní je reprezentace a služba Británii.

K tomu, aby člověk k takovému přesvědčení dospěl, musí mu být vsugerováno od malička. Monarcha je předurčen osudu a musí mu stoicky čelit a vědět, jaké je jeho postavení v systému Británie. Představa, že na trůn usedne někdo, kdo je vychováván tak, aby vždy byl sám sebou a na ostatní se neohlížel, by mohla být pro britskou monarchii smrtící. Pozbyl by veškerou vážnost a zesměšnil trůn. Jediné štěstí je, že Harry je druhorozený, šance, že progresivně vychované princátko usedne na trůn, je tak minimální.