Komunistická strana Čech a Moravy se podle pracovního návrhu toleranční dohody s hnutím ANO zaváže hlasovat ve Sněmovně pro vyslovení důvěry menšinové vládě ANO a ČSSD. KSČM také nevyvolá sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu. Předběžnou verzi dohody „o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády“ v pondělí získala ČTK.

Konečný návrh textu by se měl lišit od pracovního dokumentu podle informací ČTK jen poměrně nepatrně. V bodu, který pojednává o závazku vlády předkládat Sněmovně návrhy zákonů podle priorit KSČM obsažených v programovém prohlášení, by měl být doplněk, že se tak má stát nejpozději půl roku před koncem volebního období.

Dokument by měli zástupci hnutí ANO a KSČM, tedy předseda hnutí a premiér Andrej Babiš a předseda KSČM Vojtěch Filip, podepsat v úterý. O vyslovení důvěry vládě bude Sněmovna jednat o den později. ANO, ČSSD a KSČM mají ve dvousetčlenné dolní komoře většinu 108 hlasů.

V úvodu předběžného návrhu dohody mezi ANO a KSČM se píše o tom, že programové prohlášení vlády „bylo konzultováno, dohodnuto a zpracováno společnými pracovními týmy odborníků ANO, ČSSD a KSČM“. Komunisté šli do vyjednávání o programu se sedmi prioritami, chtějí trvalý růst minimální mzdy, valorizaci důchodů, ochranu přírodních zdrojů „před zcizením do zahraničních rukou“, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou a zdanění církevních restitucí. Dále by kabinet měl zabránit dalšímu nárůstu cen bydlení a podpořit výstavbu obecních bytů a udržet kvalitní dostupnou zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

KSČM se sice zaváže nevyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, návrh textu dohody ale komunistům nezakazuje hlasovat proti kabinetu, pokud takové jednání Sněmovny iniciuje jiná strana. Vláda nebude podle předběžného dokumentu blokovat projednávání předloh, které budou podávat poslanci KSČM, zákonodárci ANO ale pro ně nebudou muset hlasovat. Praktický totéž má platit pro legislativní návrhy poslanců hnutí ANO. V případě ústavních zákonů by ANO a KSČM mohly hledat shodu vedle ČSSD případně i u dalších subjektů, které se po volbách podílely na ustanovení orgánů dolní komory.

Dohoda konstatuje, že ve vládě nejsou nominanti KSČM, což ale „nevylučuje včasné konzultace o obsazení jednotlivých resortů“. Obsazováním například kontrolních orgánů státních a polostátních společností se předběžný dokument nezabývá vůbec.

V případě sporů se mají scházet k dohodovacímu řízení expertní týmy ANO a KSČM, na vyšším stupni pak předsedové hnutí a komunistické strany. Pokud by ani oni nenašli shodu, smlouva se bude pokládat za ukončenou. Plnění dohody by se mělo kontrolovat nejméně dvakrát ročně nebo na žádost ANO či KSČM.