Americké akcie výrazně oslabují. „Na trhu bylo výjimečně hodně peněz, tak mají odkud padat“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Americké i evropské akcie zažívají znatelné oslabení. Pádu se dočkávají také mnozí investoři v oblasti kryptoměn. Důvodem je, že se očekává v tomto týdnu zasedání americké centrální banky (FED), který by měl naznačit, jaké plány se v budoucnu uskuteční u zpřísňování měnové politiky v následujících měsících. Centrální banka totiž zřejmě bude zvyšovat úroky z důvodu vysoké inflace. Současné oslabování akcií je nyní razantní i z toho důvodu, že na trhu byl vysoký objem peněz. A to i od lidí, kteří by se kvůli inflaci dříve do investování nehrnuli.
Na konci minulého týdne došlo k razantním u oslabení akcií. Index Dow Jones ztratil 1,30 procenta, index S&P 500 klesl o 1,89 procenta a index Nasdaq Composite ztratil 2,72 procenta. V porovnání s celý týdnem ztratil index Dow Jones 4,6 procenta, S&P 500 5,7 procenta a Nasdaq 7,6 procenta. Počáteční propad nastal také v pondělí, kdy se však ztráty smazaly a indexy rostly. Dow Jones o 0,29 procenta, Standard & Poor‘s 500 o 0,29 procenta a Nasdaq o 0,63 procenta.
V minulém týdnu také došlo k tomu, že indexy S&P 500 a Nasdaq měly nejvyšší týdenní procentní propad od začátku koronaviru z března 2020. Nynější finanční rok je tak pro investory zatím jedním velkým zklamáním.
Klesají ale také evropské akcie. Ty mají od pondělka za sebou nejhorší den od června 2020. Důvodem je napětí mezi Ukrajinou a Ruskem a také obavy ze zásahů americké centrální banky. I z těchto důvodů klesl index STOXX 600 o 3,8 procenta. Největší oslabení zažívají akcie od společností zaměřených na cestování a také technologických společností.
Podle hlavního ekonoma platební společnosti Roger Dominika Stroukala je za oslabením akcií jednoznačně zasedání americké centrální banky. „Je to i vidina toho, že bude normalizovat měnovou politiku rychleji než se předpokládalo. Druhá věc je, že akcie mají odkud padat. Jestliže předtím byly nízké sazby v souvislosti s vysokou inflací, tak nutily lidi investovat, i kdyby to předtím vůbec neudělali,“ řekl pro Echo24 Stroukal.
Podle něj by se vyhnul slovnímu spojení, že akciový trh byl nafouknutý. „Trh byl na své pozici úměrně tomu, kolik toho tam přiteklo. A tedy výjimečně hodně peněz, takže má odkud padat,“ dodal Stroukal.
Kromě akcií se propadá také Bitcoin, který v pondělí klesl pod 34 tisíc dolarů a je tak nejníže od loňského července. Kromě Bitcoinu oslabuje i etherum, což je druhá největší kryptoměna. I tento propad se dá přičítat očekávání zasedání FEDu, které má proběhnout v tomto týdnu.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy americká centrální banka vydává signály, že bude měnovou politiku omezovat výrazněji než se předpokládalo. To je negativní zpráva zejména pro technologické akcie a právě i pro kryptoměny. „Technologické akcie jsou rizikovější, neboť v řadě případů nenesou žádný zisk nebo je tento zisk okamžitě „přetaven“ do dalších investic. Investoři tak do jejich akcií investují spíše proto, jelikož vyhlíží zisky v budoucnu. Jenže čím bude výraznější inflace, tím výrazněji tyto budoucí zisky do té doby nahlodá a poníží,“ řekl Lukáš Kovanda.
S rostoucí inflací se tak dle něj stane, že technologické akcie nebudou tolik žádané a investoři se obrátí na hodnotová aktiva. „To jsou akcie firem, kterou jsou na trhu dávno zavedené a spolehlivě vytvářejí zisk, včetně toho rozdělovaného ve formě dividend, už teď a tady. Inflace tak z tohoto „zisku teď a tady“ stihne umazat méně než z vždy nejistého zisku budoucího. Takže investoři přeskupují své investice ve prospěch hodnotových akcií: zbavují se třeba části svých akcií Tesly a nakupují za získané peníze třeba akcie BNP Paribas nebo Shellu,“ dodal Kovanda.