Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané tuto dobu vnímají jako dobu radostného očekávání příchodu spasitele. První neděle adventní je zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. Na první neděli adventní se přinášejí věnce do kostela před obětní stůl, kde je kněz požehná. První svíčka na adventním věnci je nazývána svící proroků, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista. Čtyřtýdenní adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru.

Historie adventního věnce sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Věčně zelené rostliny jsou symbolem života, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.

V době adventu mohou lidé přijít rozjímat na roráty, což jsou ranní mše ke cti Panny Marie. Začínají brzy ráno ještě za tmy a v některých kostelích jsou slaveny jen při svíčkách. V Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze se budou staročeské roráty konat ve všední dny vždy od 06:30 a v neděli od 08:30. V Praze patří mezi oblíbené roráty u sv. Ignáce, rorátní mše s lucerničkami tam budou každý pátek od 06:08. V katedrále na brněnském Petrově budou roráty každé pondělí od 06:00.

Již několik let vysílá veřejnoprávní televize na první adventní neděli přímé přenosy adventních koncertů, tentokrát to bude z Břevnovského kláštera.

První počátky slavení adventu se objevily v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. až 13. století se stal začátkem liturgického roku. Rozsvícení svící na adventním věnci nepřímo navazuje na židovskou tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel. Chanuka letos začíná západem slunce 22. prosince.