Zástupci předvolebních koalic Spolu a koalice Pirátů a hnutí STAN kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 390 miliard korun. Na výdajích státu chtějí ušetřit zhruba 100 miliard. Podle ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka však neřeší příjmovou stránku, na kterou sociální demokracie podle jeho slov jako jediná strana myslí. Debata ohledně schodku státního rozpočtu proběhla v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.

Šéf ODS Petr Fiala prohlásil, že jak je rozpočet postaven, vede Česko postupně do krachu. Problém je podle něj na výdajové stránce rozpočtu. „Dovedu si představit, že rozpočet by měl deficit kolem 200 miliard. Šetřme na nesmyslných dotacích a výdajích. Vláda vede Česko ke krachu. Problém je na výdajové stránce: ušetříme přes 100 miliard. Ne na lidech, ale na státu: na nesmyslných výdajích a dotacích. Není možné, aby úřad například měnil na jednom autě letní pneumatiky za zimní za 40 000 Kč, jak se to děje dnes,“ řekl Fiala.

Možnosti k šetření vidí také předseda hnutí STAN Vít Rakušan. „Nebudeme sestavovat rozpočet, který má 390 miliardový schodek, z toho 190 miliard je určeno na investice. 200 miliard dává vláda do provozu, do projedení. I NKÚ říká, že se z rozpočtu dá ušetřit 20 miliard. My říkáme, že lze uspořit 80 až 100 miliard.“

„Obě koalice říkají, že ušetří 100 miliard. Kolegové se zoufale brání příjmové stránce rozpočtu. I kdyby zrealizovali vše, co řekli, tak pořád je ten schodek velký. Sociální demokracie se jako jediná strana soustředí na příjmovou část rozpočtu. Chceme zavést například sektorovou daň nebo daň na velké korporace,“ oponoval opozičním politikům Hamáček.

„Příjmy státu za poslední roky vzrostly o 600 miliard, ale vládě to pořád nestačí. Problém není na příjmové stránce, to je socialistická úvaha, vybírat stále vyšší daně. My jsme zrušili superhrubou mzdu, úspory za výpadek příjmů jsme v rozpočtu našli,“ reagoval Fiala.

Rakušan vytkl vládě, že je spoluzodpovědná za inflaci v důsledku které se vše zdražuje. „Zdražování je evidentní. My jsme v době, kdy padly globální dodavatelské řetězce a máme problém s nabídkou. Vláda je za inflaci spoluzodpovědná. Zvyšovat nyní deficity, to je proinflační záležitost. Vy dáváte lidem různé dárečky, něco zvyšujete, ale uvědomujete si, že když jste spoluzodpovědní za inflaci, tak lidem stoupají ceny? Oni si za ten svůj plat prostě koupí méně.“

Prezident zvažuje veto

Sněmovna bude mít na projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok mnohem méně času než v jiných letech. Důvodem jsou blížící se říjnové sněmovní volby. Opakuje se tak situace z let 2013 a 2017, kdy se rozpočty na následující roky projednávaly až v prosinci. Vláda sice musí podle zákona návrh rozpočtu předložit poslancům do 30. září, ale zabývat se jim bude až nová Sněmovna vzešlá z voleb. Pokud by ho nestihla schválit, nastalo by rozpočtové provizorium. Výhrady k rozpočtu má prezident Miloš Zeman, který příslušný zákon podepisuje.

Hrad v sobotu po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se Sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.

Podle některých opozičních představitelů však Zeman rozpočet vetovat nebude. „Nevěřím, že bude prezident rozpočet vetovat. Je fanoušek této vlády. Byl bych rád, kdybychom mohli sestavit jiný rozpočet,“ řekl v České televizi Fiala. „Vidím, že se cosi děje mezi Babišem a Hradem, ale nepřeceňoval bych to. Myslím, že to nesouvisí ani s rozpočtem, jen prezident Zeman ukazuje, kdo je pánem a chce Babiše znervóznit před volbami,“ reagoval Rakušan.

Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček řekl, že by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů. To chce podle informace ČT vládě navrhnout ministryně financí Alena Schillerová.

Pokud by Sněmovna nestihla schválit rozpočet do konce roku, nastalo by rozpočtové provizorium. Stát by hospodařil podle posledního schváleného rozpočtu, tedy podle toho letošního, který počítá se schodkem 500 miliard korun. Vláda přitom pro příští rok počítá se schodkem 390 miliard korun.