Smažený kapr v trojobalu, bramborový salát, hromada vánočního cukroví a nějaká ta česká pohádka puštěná na pozadí. Takto si většina lidí představí české Vánoce, přestože v posledních letech nabírá na popularitě kuřecí řízek místo rybího masa. Češi žijící v zahraničí se snaží letité tradice dodržovat, jakkoliv je mnohdy těžké sehnat správné ingredience, a to včetně kapra. Ve vaně už ho ale na rozdíl od některých českých domácností prakticky nenechávají – u cizinců ani menšin v ČR se tahle tradice nesetkává s pochopením a často ji považují za podivnou až bizarní.

Rybí pochoutka na štědrovečerní tabuli je pro řadu Čechů stálicí, dle průzkumu Českého statistického řadu mezi 19 tisíci dětmi do 15 let ale jasně vyhrává kuřecí řízek – na talíři ho dostane 43 procent z nich. Kapr skončil na druhém místě s 28 procenty, dalších 12 procent dětí dostane na večeři jinou rybu. Výrazně méně obvyklý je v českých rodinách na sváteční tabuli vepřový řízek, vinná klobása nebo bezmasé jídlo.

Skladba pokrmů se u Čechů příliš neobměňuje, u menšin už je situace složitější. Vietnamská komunita je toho příkladem – spousta dětí z tzv. druhé generace Vietnamců vyrůstala se svými českými „babičkami“, jelikož jejich rodiče trávili většinu času v práci. Díky tomu se děti nejenže rychleji naučily jazyk, ale také se seznámily s českými svátky, Vánoce nevyjímaje. Znají všechny druhy cukroví, bramborový salát většině z nich chutná, smažený kapr o něco méně, to spíše dají přednost kuřecímu řízku.

Že by ovšem kdovíjak dodržovali vánoční tradice, to se říci nedá. Stromeček povětšinou stačí umělý jen tak pro ozdobu, cukroví dostávají od sousedů a známých (třeba i od zmíněných českých babiček) a předávání dárků zůstává v rodině jen do té doby, než z toho děti vyrostou. „I z toho důvodu, aby nebyly mezi svými vrstevníky outsideři, až se jich ve škole budou ptát, co vlastně dostaly pod stromeček,“ řekla redakci 26letá Nguyen Van Ha, která se narodila v Česku. Podle ní se ovšem nedá tvrdit, že by se poměry neměnily.

Vietnamci s českými partnerkami (či naopak Vietnamky s českými partnery) se vánočním tradicím nebrání a s příchodem jejich vlastní dětí se je snaží dodržovat. „Myslím, že není od věci mít jednou za rok sváteční náladu. Ať mají děti na co vzpomínat a těšit se,“ dodává. Čemu se ale brání, je kapr ve vaně. „Už rodiče tuhle tradici nechápali, když jim ho sousedé kdysi dávno demonstrovali. Nejsem toho fanoušek, ale spíš to říkám proto, že se tu rybu strašně bojím zabíjet,“ říká.

Kapr ve vaně? Bizárek

Již ne tak častou českou tradici pobaveně okomentovala i Raquel Acuin, Filipínka, která nějakou dobu pobývala v Česku během výměnného pobytu. „Když jsem poprvé slyšela o tom, že Češi nechávají kapra plavat ve vaně i přes noc, přišlo mi to strašně divné. Takový český bizárek, ale každý národ má něco. Vždy mě ale pobavily zprávy o tom, že ryba způsobila nehodu kvůli tomu, že se sebou začala v autě mrskat,“ řekla pobaveně svou zkušenost serveru Echo24.cz.

Překvapilo ji, že se jinak těžká česká kuchyně na Štědrý den obejde bez vepřového. Ve Filipínách totiž na štědrovečerní stůl patří lechon – dozlatova pečené nebo grilované sele s křupavou kůrkou. Většinou nechybí ani kvalitní šunka v celku nebo quezo de bola, což je doslova sýrová koule. „Upřímně bych si kdykoliv dala radši pečeného vepříka než kapra,“ doplnila pro redakci Radka Neumannová, která pro změnu byla na výměnném studijním pobytu ve filipínské Manile.

I pro Čechy žijících v Japonsku je kapr poměrně veselým tématem. Země vycházejícího slunce vnímá Vánoce spíše jako jakousi každoroční tematickou událost, během níž chodí Japonci do restaurací či na rande, případně si předobjednají speciální vánoční menu z KFC obsahující pečené kuře a jahodový či čokoládový dort. „I proto se je snažím dělat po Česku. Už asi podvacáté. Pravý stromek se shání ale těžko. Peču i vánočku. Vařím čočkovou polévku a po jakýchkoli bílých rybách teď už pár let kupujeme kapry z Nagana. A jsou moc dobří. Dělám i nějaké cukroví, hlavně perničky. Před lety se nedala sehnat skoro ani čočka, ale teď už to celkem jde,“ sdělil redakci Pavel Záhorský.

Myšlenka, že by měli ve vaně kapra, kterého by další den vykuchali, je pro Japonce ale stále něco nepředstavitelného. „Možná je to trošku i tím, že se v Japonsku těší velké popularitě barevný kapr koi, což je spíše okrasná ryba. Manželovi vlastně kapr jako takový ani nechutná. Je zvyklý na jiné, dle jeho slov kvalitnější ryby,“ řekla serveru Echo24.cz Monika Saotome, která se před deseti lety přestěhovala na předměstí Tokia. Zbytek vánočních tradic se ale snaží dodržovat, dle svých slov i úspěšně – cukroví nebývá problém napéct a i na bramborový salát mívá dostatek ingrediencí. Největší problém byla ze začátku klasická strouhanka – místo ní používala japonskou variaci „panko“.

Na kapra nicméně ale mnozí Češi žijící v Japonsku nedají dopustit, případně se ho snaží nahradit jinou rybou. „Kapra objednáváme online, v obchodech moc není. Zvyky dodržujeme, Popelka hraje hned ráno,“ uvedla redakci Blanka Kobayashi. „Kapra manžel (Japonec) rád nemá, jedl ho párkrat jako sašimi a tím se mu znechutil na zbytek života. Takže my máme smaženého lososa a bramborový salát. Cukroví mám napečené, i když letos jen čtyři druhy,“ doplnila Daniela Kinoshita. Jediné, co tak může zhatit vánoční pohodu, bývá skutečnost, že mnozí Japonci nemají během období českých svátků volno. Kuřecí řízky si ale dají rádi vždy.