Soukromá večeře v kancléřství u příležitosti Dne německé jednoty, večerní procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce při první zahraniční návštěvě kancléře. Emmanuel Macron a Olaf Scholz od vzniku svých nových vlád nikdy neopomněli dát najevo své přátelství, jako by se oba muži chtěli odvrátit od více než desetiletí váhavé spolupráce za éry kancléřky Angely Merkelové. Teď ale zrušili mezivládní schůzku plánovanou na 26. října do Fontainebleau a veřejně tak odhalili své neshody, píše berlínský zpravodaj francouzského deníku Le Figaro.

S rozrůstajícím se seznamem neshod mezi Paříží a Berlínem a pod vlivem krize se během pár týdnů projevy solidarity změnily v jízlivost a zatrpklost. Zatím posledním důkazem nedůvěry mezi oběma zeměmi je zrušení každoročního setkání obou vlád, které se mělo konat poprvé od Scholzova nástupu do funkce.

Od založení tradice těchto schůzek v roce 2003 Jacquesem Chirakem je setkání zrušeno poprvé. Mezi Paříží a Berlínem to „pořádně skřípe“, řekl Le Figaru francouzský diplomat. Naopak francouzský ministr financí Bruno Le Maire se snaží snížit význam odvolání schůzky s argumentem, že „je to problém v harmonogramu, který nemá absolutně žádnou souvislost s politickými obtížemi“.

V dlouhém seznamu vzájemných neshod představuje řešení energetické krize v rámci Evropské rady jen špičku ledovce. Je však dostatečně velká na to, aby tandem vykolejil. Macron a Scholz čelí výzvě, kterou představuje faktické zastavení dodávek ruského plynu, vytvořením „aliance egocentristů“, kritizuje státníky německý Der Spiegel ve svém úvodníku. Týdeník vyčítá německé vládě, že využívá svého rozpočtového vlivu a vydává 200 miliard eur pouze ve prospěch svých občanů, aniž by to konzultovala se svým partnerem, a riskuje tak destabilizaci vnitřního trhu Evropské unie.

„Nemůžeme lpět na národních politikách, protože by to rozklížilo evropský kontinent. Existuje evropská solidarita Evropy vůči Německu a je normální, že tu bude i solidarita Německa vůči Evropě,“ řekl v úterý Macron francouzskému deníku Les Échos. Scholzova vláda přitom odmítá myšlenku společného financování energetiky, které by fungovalo na obdobném principu jako postpandemické plány, které zavedl Macron s Merkelovou.

„Na rozdíl od zdravotnické krize máme teď problém s nabídkou, ale ne s poptávkou, a náš problém je inflace. Nevidím žádný důvod pro nový evropský fiskální nástroj,“ řekl ve středu německý ministr financí Christian Lindner. Berlín nesouhlasí ani se stanovením horního limitu cen plynu.

Paříž a Berlín trápí energetické neshody

Paříž nepotěšil ani výsledek víkendové diskuse německých Zelených o jaderné energetice, zejména proto, že ekologicky orientovaná strana byla donedávna považována za nejvíce proevropskou ve vládní koalici. Francie teď kvůli odstávce svých jaderných elektráren dostává elektřinu z Německa.

Berlín ale za tříměsíční prodloužení těchto dodávek od Paříže očekává podporu prodloužení plynovodu MidCat ze Španělska do Francie, kterým by tekl plyn, a v budoucnu i vodík, až do Německa. Berlín v projektu vidí „evropskou energetickou spolupráci“ a Francouze má za pokrytce, kteří chrání své podniky. Paříž projekt MidCat odmítá a vodík chce do sítě dodávat přes vlastní, již existující infrastrukturu. Španělský premiér Pedro Sánchez je na straně Berlína.

Německý přístup k projektu MidCat je přinejmenším neobratný, ne-li zmatený, tvrdí francouzské ministerstvo zahraničí. Je to především příznačné pro německou horečnatou snahu nahradit dodávky plynu z Ruska nekoordinovaným hledáním alternativ, dodává. Je však potřeba přiznat, že Scholz svou návštěvou zemí Perského zálivu, zejména Kataru, největšího světového vývozce LNG, pouze kráčel ve stopách amerického prezidenta Joea Bidena a Macrona.

Na druhou stranu v době, kdy EU – a francouzsko-německý tandem – oficiálně považuje rozvoj tzv. zeleného vodíku za jednu ze svých priorit, uzavřel kancléř konkurenční partnerství se Saúdskou Arábií. Už koncem srpna tentýž Scholz podepsal s Kanadou mimoevropskou dohodu o spolupráci v oblasti zeleného vodíku. První dodávky zpoza Atlantiku do Německa jsou plánovány na rok 2025.

Zrušení francouzsko-německé rady ministrů, na níž se měly energetické otázky projednávat, je příznakem „nefunkčního dialogu“, míní šéf Komise pro studium francouzsko-německých vztahů (Cerfa) Éric-André Martin. „Jakmile začnete rozmotávat klubko jejich vztahů, zjistíte, že mezi partnery je opravdu hodně dráždivých prvků,“ dodává Martin a zmiňuje zejména patovou situaci v diskusích o vojenské spolupráci. Na konci srpna se totiž Scholz ve svém projevu o plánované agendě EU ani slovem nezmínil o francouzsko-německých vojensko-průmyslových projektech.

Německo je na tom lépe, než se v létě čekalo

Zásobování Německa zemním plynem je nyní na lepší úrovni, než se ještě v létě předpokládalo, země proto v případě 20procentních úspor a pokračujícího příznivého vývoje může přečkat zimu bez nedostatku této energetické suroviny. Informovala o tom Spolková agentura pro sítě, která má v Německu funkci regulačního úřadu.

Ještě v srpnu analýzy očekávaly, že v případě chladné zimy a bez dodávek plynu z Ruska plynovodem Nord Stream 1 po dně Baltského moře by se Německo mohlo ocitnout bez plynu ještě před koncem listopadu. Nyní takový krizový scénář počítá s koncem února. Úspory a příznivé faktory ale nedostatku plynu mohou předejít.

„Pokud za prvé dosáhneme cíle uspořit nejméně 20 procent (plynu),“ řekl šéf síťové agentury Klaus Müller. „Za druhé musíme na začátku roku zprovoznit terminály na (zkapalněný zemní plyn) LNG a za třetí zimní pokles dovozu a zároveň zvyšování aktuálně obzvláště nízkého vývozu zůstane spíše mírné,“ dodal.

Podle Müllera se letní předpoklad od toho současného velmi liší kvůli řadě proměnných, které se nyní vyvíjejí pozitivním směrem. Za hlavní proměnnou považuje agentura stav německých zásobníků plynu, které jsou naplněny z více než 96 procent, a to výrazně dříve, než se plánovalo. Německo se původně chtělo na naplněnost z 95 procent dostat až na začátku listopadu, ale i tento termín některá hodnocení zpochybňovala.