Lídři NATO opět odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a požadují potrestání válečných zločinů. Po summitu v Bruselu to uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj bude mít na východě nasazených osm bojových skupin od Baltského až k Černému moři. V Evropě je nyní 100 tisíc amerických vojáků, kteří pomáhají udržet stabilitu. Podle českého premiéra Petra Fialy je klíčové to, že NATO ukazuje skutečnou akceschopnost.

„Ukrajinský národ velmi odhodlaně bojuje za svobodu a za svou budoucnost. A my stojíme za ní. Pan prezident Volodymyr Zelenskyj pronesl projev a požádal NATO o podporu, kterou poskytneme. Vedoucí činitelé NATO se shodli, že skutečně podporu poskytneme,“ řekl Stoltenberg. „Budeme mít celkem osm bojových skupin od Baltského až k Černému moři. V Evropě je nyní 100 tisíc amerických vojáků,“ dodal Stoltenberg.

„My jsme se tedy rozhodli, že musíme čelit nové realitě. Budeme v pohotovosti, poskytneme lepší zařízení a vybavení. Posílíme protiraketovou a protileteckou obranu,“ uvedl generální tajemník aliance s tím, že státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.

Český premiér Petr Fiala uvedl, že během summitu mnohokrát zaznělo, že Ukrajina bojuje statečně. „To, že se musí pomáhat Ukrajině všemi možnými prostředky také zaznělo opakovaně, nicméně s důrazem na snahu řady zemí, aby došlo k diplomatickému řešení,“ řekl Fiala. Česká republika se podle něj bude na posilování východního křídla NATO aktivně podílet. Podle Fialy nevzniká nová železná opona.

„Musíme také zvýšit podporu dalším partnerům, kteří jsou Ruskem ohroženi, například Gruzie či Bosna a Hercegovina. Vyzvali jsme také Čínu, aby nepodporovala ruskou válečnou aktivitu. Čína musí napomáhat mírovému řešení. Dále jsme potvrdili svůj závazek k Ukrajině. Změnili jsme v posledních týdnech své smýšlení a reagujeme na tuto situaci. Bezpečnost není zadarmo,“ dodal Stoltenberg, tomu summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023.

Lídři NATO ve společném prohlášení uvedli, že jde o nejvážnější ohrožení aliance za několik posledních desetiletí. „Výrazně posílíme naši dlouhodobou strategii odstrašení a obranu. Budeme dále rozvíjet celou škálu našich obranných sil,“ řekl Stoltenberg. Tyto kroky budou podle něj podpořeny posílenými cvičeními se zvýšeným důrazem na kolektivní obranu a interoperabilitu.

Premiér Fiala uvedl, že výsledkem jednání je především podpora Ukrajiny, nikoliv žádná akce, která by vedla k přímému zapojení NATO. „To je cesta, kterou se aliance vydala, to neznamená, že nemůže dojít k nějaké změně. Je potřeba pomáhat Ukrajině, jak to jde. Musíme dát Ukrajincům do ruky dost zbraní, aby si mohli například ten vzdušný prostor bránit sami,“ řekl Fiala.