Minulý týden mluvil bývalý prezident Trump na jedné republikánské konferenci na Floridě, a jak někteří novináři informovali, pochlubil se tam mimo jiné tím, že popsal, jak řekl představitelům členských zemí NATO, že by jim USA v případě války nepřišly na pomoc. To pochopitelně vzbudilo určitou pozornost, i u nás na tento citát určití influenceři upozorňovali. Takový ten typ lidí, co deklaruje, že patříme na Západ, a bojuje proti populismu. „Vzkaz pro zbývající fanoušky Donalda v Evropě a u nás. Pokud by nás teroristické a fašistické Rusko napadlo, Trump by nás nechal osamocené,“ komentoval to jeden z nich.

Ano, Trump ta slova skutečně řekl. Jeho vystoupení byl typický Trumpův hodinu trvající entertainment, v němž převážně vzpomínal na to, co dokázal v úřadě. Něco z toho byla pravda, něco ne, jak jsme u něj zvyklí. Skoro už je to zralé na český termín historky starých zbrojnošů. Pro ty, kdo sledují současnou americkou politiku, možná stojí za vypíchnutí jeden moment.

Trump do svých greatest hits zařadil i boj proti indoktrinaci dětí genderovou ideologií. Jenže to je něco, na čem Trump nemá nejmenší podíl. To je reálná politika, zhmotněná do vládních vyhlášek, kterou uvádí do praxe floridský guvernér Ron DeSantis. O kterém se mluví jako o tom republikánském politikovi, který má nejlepší šanci Trumpa pro příští prezidentské volby vystřídat. Starý zbrojnoš si vypůjčuje jeho úspěchy. Výčet těch jeho vlastních koneckonců není tak obsáhlý.

Ale zpět k tomu, jak by nás Trump nechal na holičkách. Jak vědí všichni absolventi mediálních studií, bojovníci proti dezinformacím a jak vám koneckonců doporučují i sociální sítě, když chcete sdílet nějaký text, důležité je seznámit se s kontextem. Takže v zájmu mediální gramotnosti ocitujme trochu víc z Trumpova projevu:

„Víte, jak to bylo s NATO. Po prvním summitu jsem řekl, hele, platíme jen my, platí osm zemí z osmadvaceti. Platili jsem mnohem víc, než jsme měli… a řekl jsem, že to takhle nejde. Takže když jsem tam jel příště, řekl jsem, buď budete platit, anebo, je mi líto, ale odejdeme. To setkání bylo velice tiché a jeden z lídrů se přímo zeptal (…) říkáte, že když nebudeme platit a zaútočí na nás Rusko (...), tak nám nepřijdete na pomoc? A já jsem řekl, ano, přesně tak, nepřijdu vám na pomoc. A druhý den se začaly sypat peníze. Všichni byli dlužníci, neplatili. Kdybych byl řekl, samozřejmě vás budeme bránit, i když neplatíte (…). Ale začaly proudit miliardy a miliardy dolarů a nakonec jsme dostali 430 miliard dolarů a díky tomu je dnes NATO schopné fungovat.“

Takže vidíme, že ta slova Trump skutečně pronesl. A taky vidíme, proč čím dál tím víc lidí novinářům nevěří. Protože vezmeme-li v úvahu obvyklé trumpovské licence – neplatí se „do NATO“, jde o závazek vynakládat zdroje na obranu; peníze se nezačaly hrnout doslova druhý den –, Trump měl pravdu. Zatímco USA vydávají na obranu asi 3,5 % HDP, my ta dvě procenta nedáváme ani dnes. Ale výdaje na obranu se v Evropě začaly v reakci na Trumpův šok zvyšovat.

Trump, který byl často obviňován z toho, že je příchylný k Putinovi a Ukrajině se snaží škodit, tak v další části projevu vůbec nemluví. Zmiňuje, že to, co se děje na Ukrajině, je hrozné, a tvrdí, že „to, co se děje na Ukrajině, by se za Trumpovy administrativy nikdy nestalo“. To je jistě troufalé hypotetické tvrzení. Ale fakt je, že navzdory epizodě s Ukrajinci a Bidenovým synem, jež vedla k pokusu o Trumpův impeachment, vojenská podpora Ukrajiny za Trumpa pokračovala. A že to byla naopak Bidenova administrativa, která ještě před rokem vyšla Německu vstříc při stavbě plynovodu Nord Stream 2 a obešla většinovou vůli Senátu, který chtěl stavbu sankcionovat. A že to byl Trump, který na Valném shromáždění OSN varoval Němce, že jsou nebezpečně energeticky závislí na Rusku.

Takže odhodlal by se za Trumpa k útoku na Ukrajinu, nebo ne? K Trumpovu uvažování v této věci máme k dispozici další jeho výrok. Angažovaní novináři a bojovníci proti fašismu by ho mohli prezentovat v podobě „Putin byl můj přítel a velmi dobře jsem s ním vycházel, tvrdí Trump“. A opět by to byla pravda, tak jako v tom prvním případě.

Nedávno se objevil na veřejnosti záznam Trumpova rozhovoru, který Trump vedl letos v březnu s golfistou Johnem Dalym – někdo ho nahrál, když ho Daly pouštěl na hlasitý telefon (na to, že Trump nepronáší své zásadní výroky v Davosu nebo v Aspenu, už jsme si pomalu zvykli). Celý ten výrok zní:

„Pořád říkají, Rusko je jaderná mocnost, jako by se ho báli. Putin byl můj přítel, vycházel jsem s ním velmi dobře. Říkal jsem mu: ,Vladimíre, když zaútočíte na Ukrajinu, my udeříme na Moskvu.‘ A on mi tak trochu věřil. Z pěti procent, z deseti procent – a to ti úplně stačí. Když jsem já byl u moci, nikdy to neudělal. Poslední čtyři roky věděl, že nemůže.“

Někdo se může zděsit toho, jak lehkomyslně Trump uvažoval o jaderné válce. A jak blízko jí prý jsme. My můžeme zaznamenat, že Trump měl velice jasnozřivou představu o ruském strategickém postavení. Rusko se, navzdory tomu, co systematicky tvrdí jeho propaganda, armád NATO na svých hranicích – a v tomto smyslu ani ukrajinského členství v NATO – nebojí. Jinak by si nedovolilo dostat se do velmi zranitelného postavení, pokud jde o konvenční válku. Jako aktuálně: velká část ruské armády je vázaná na Ukrajině a – soudě z kvality techniky a mužstva, jež nyní dorážejí jako posily – jeho rezervy jsou mizerné. Kdyby se teď, čistě teoreticky, NATO, řekněme společně s Japonskem, rozhodlo vší silou udeřit na Rusko, tak si ho namažou na chleba. Ale i strategicky, dlouhodobě – vstup Finska a Švédska do NATO ruskou pozici v Baltském moři velmi konkrétně zhoršuje.

Veškerý rozdíl tvoří jaderné zbraně. Opravdu by Trump udeřil na Moskvu? Všichni experti se samozřejmě shodují, že ne. Prezident Obama byl dokonce tak hodný – přesněji řečeno nedokázal odolat profesorské ješitnosti –, že i výslovně řekl v jednom rozhovoru, že Rusku bude vždy na Ukrajině záležet víc než Americe. Ale kdo ví? Trump naopak kultivoval to, čemu se v souvislosti s prezidentem Nixonem říkalo strategie šílence. Chovej se tak, aby si tví nepřátelé nebyli jistí, jak velký maniak skutečně jsi. Jistěže je to riskantní. Ale taky je pravda, že za Trumpa Putin na Ukrajinu nezaútočil. I to je možné ověřit fact-checkingem.