komentář lenky zlámalové

Cesta k zemi poddaných

komentář lenky zlámalové
Cesta k zemi poddaných

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Začal další pokus o odklad povinné maturity z matematiky. Do první linie snižování laťky nároků na znalosti a schopnosti studentů, snažících se zakončit nejvyšší úroveň středoškolského vzdělání, se poněkud překvapivě postavila ODS spolu s Piráty. Chtějí znovu odložit zkoušku, která měla původně odstartovat roku 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na odborných školách. 

Netvrdí, že matematika v povinné maturitní sadě není potřebná. To ani otevřeně tvrdit nejde. Maturita jen z mateřského a cizího jazyka je na první pohled nekompletní. Chybí v ní základní zkouška logiky, systematického a abstraktního myšlení, potřebného pro složitější rozhodování, které je v matematice obsaženo. Správně nastavený test z matematiky, to nejsou prosté počty ani jednoduché účetnictví, to je právě logika, schopnost věci strukturovat a dát je do souvislostí. Přesně takové testy jsou v závěrečných zkouškách na středních školách ve všech zemích, které jsou schopny dobře obstát ve světové konkurenci. Pouštět bez jejich splnění někoho na vysoké školy je už opravdu nebezpečné snižování laťky a otevřená cesta k masové produkci pseudovzdělanců. Jedinou čestnou výjimkou jsou čistě umělecké školy. 

ODS a Piráti argumentují velmi utilitárně tím, že ten test z matematiky by prostě příliš mnoho dnešních středoškoláků nezvládlo. Už loni propadlo 22,3 procenta těch, kdo si matematiku vzali k maturitě dobrovolně. „Dosavadní čísla ukazují, že v celkovém procentu těch, kteří si matematiku vybrali dobrovolně, je vysoké procento neúspěšných ze škol negymnaziálního typu,“ říká v Právu místopředseda ODS Martin Baxa. Původním povoláním středoškolský učitel. Po odchodu Václava Klause mladšího hlavní školský expert strany. „Spuštění povinné maturity z matematiky znamená, že vzroste počet neúspěšných. Řítíme se do propasti, o které víme. I proto jsem zastáncem toho, aby volba zůstala zachována.“ Stejně argumentují i Piráti a podobný názor má také předseda ODS Petr Fiala. 

Proti povinné matematice se přirozeně bouří studenti, obávající se neúspěchu. I ředitelé a učitelé, obávající se toho, že příliš propadnuvších bude důkazem, že matematiku prostě neumí studenty naučit. Babišův ministr školství Robert Plaga zatím lavíruje s tím, že je potřeba prověřit, jak vlastně jsou zkoušky z matematiky nastavené. Prý je namístě zjistit, které úlohy jsou v nich takzvaně užitečné. 

Je to další pokračování nekonečné debaty, táhnoucí se už roky. Během těch let se kvalita znalostí z matematiky nezlepšuje. Naopak už od roku 2000 stále upadá. Ukazují to s pravidelností testy PISA organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) srovnávající znalosti patnáctiletých dětí v matematice, schopnosti porozumět textu a základní orientaci ve vědách. Studenti ve všech zemích řeší stejné testy, takže se dá velmi snadno zjistit, jak na tom ve srovnání jsou. 

OECD začala se srovnávacími testy v roce 2000. Tehdy na tom čeští studenti vůbec nebyli špatně. V matematice měli lepší výsledky než Američané, Němci, Poláci, Izraelci. Dosahovali v průměru 498 bodů. Němci 490, Poláci jen 470. 

Znalosti z matematiky nejsou izolované. Velmi úzce souvisí i se schopností porozumět textu. Kdo je dobrý v jednom, bývá úspěšný i v těch ostatních. Nenajdete zemi, kde by studenti vynikali v matematice a zároveň byli slabí v porozumění textu. Jedno souvisí s druhým. Ten, kdo neumí logicky myslet, většinou není žádný génius ani v porozumění textu a už vůbec ne v cizích jazycích. 

Němce i Poláky jsme za sebou proto tehdy s přehledem nechávali i ve schopnosti porozumět textu. Byli jsme ve stejné lize jako Švýcaři nebo Dánové. Čeští studenti měli 492 bodů, Švýcaři 494. Dánové 497. Dokázali jsme úspěšně soutěžit s těmi nejbohatšími a nejvyspělejšími zeměmi Evropy, přitom jsme dávali do vzdělání méně peněz než ony.

V základním přehledu a orientaci ve vědách tehdy čeští studenti patřili do úplně první světové ligy, která se dostane v testech přes pět set bodů. Češi měli v průměru 511, Britové 532, Finové 538 bodů. Vůbec nejúspěšnější jsou Korejci (552) a Číňané (541). Němci dosáhli jen 487, Poláci 483 bodů.

OECD dělá PISA každé tři roky. A s výjimkou jednoho mírného vzestupu z předchozího pádu v roce 2006 sledujeme trvalý úpadek znalostí a schopností ve všech třech kategoriích. Schopnosti porozumět textu, matematice i vědeckém přehledu. To je úpadek patnáctiletých proti jejich starším předchůdcům. Ještě smutněji to vypadá v mezinárodním srovnání. Zatímco my padáme, jiní jsou stále vzdělanější. Třeba sousední Poláci. Země stále podstatně chudší než my.

V poslední PISA z roku 2015 jsme se propadli ve všech třech disciplínách hluboko pod Poláky, Němce i další země, které ještě v roce 2000 čeští patnáctiletí s přehledem poráželi. Výkon v matematice se za patnáct let propadl z 498 na 492 bodů. Ve schopnosti porozumět textu ze 492 na 487 bodů. Nejprudší je úpadek v základním vědeckém přehledu. Z tehdejších prvoligových 511 na nynějších 493 bodů. Výsledky těch nejúspěšnějších na prvních místech se ve všech třech disciplínách naopak výrazně zlepšují. V roce 2000 patřilo do první ligy (s výsledky nad pět set bodů) dvanáct zemí, byli jsme mezi nimi. Teď je jich osmadvacet. Bez nás.

Setrvalé snižování latěk vede v České republice k úpadku znalostí. Výše popsané body jsou průměr. Nebezpečné je i to, co se odehrává pod ním. Zvětšují se rozdíly mezi dětmi s nejlepšími a nejhoršími výsledky. V té nezdravé atmosféře snižujících se nároků ale zároveň ubývá těch, kdo jsou schopni dosáhnout v testech nejlepších výsledků. A přibývá těch se slabými výkony. Podle toho, jak uspějí v testech, dělí PISA studenty do šesti kategorií. Do dvou nejvyšších skupin se v České republice při posledním testování dostalo jen 14 procent dětí. V Polsku 16, v Německu bezmála 20 procent. Ještě úplně jinak ale vypadá skóre v zemích s nejchytřejšími studenty na světě. V Singapuru se do dvou nejvyšších skupin propracuje skoro 40 procent studentů, v Číně 30, v Japonsku 26 procent. V postkomunistickém Estonsku, které je stále výrazně chudší než my, přes 20 procent.

České školy nejsou místa, kde děti dosahují skutečného, v reálném životě použitelného vzdělání. Jsou to místa, kde se nějak doputuje k formálním dokladům o vzdělání. Ať už je to maturitní zkouška, nebo vysokoškolský diplom. Ty mají stále nižší schopnost vypovídat, že jejich držitel skutečně prokazuje znalosti a dovednosti na úrovni. 

Těm patnáctiletým zbývají do státní maturity tři, čtyři roky. Pokud by se laťka díky Pirátům a ODS opět odsunula, nebudou mít žádnou motivaci na sobě pracovat a matematice se skutečně věnovat. Stejně jako ji nebudou mít školy. 

Když se naopak jasná laťka konečně spustí, budou vědět, že ji musí překonat. Třeba se to mnohým z nich napoprvé nepovede. Tak to prostě zkusí znovu, než se jim to podaří. Je to přirozené. Není jiná cesta. 

Nemá cenu vést ani dlouhé debaty o tom, co je v matematice užitečné a co není. Matematika a logika nemají regionální rozdíly. Stačí se podívat, jak vypadají závěrečné zkoušky v úspěšných zemích, a jednoduše se inspirovat. 

Další důležitou změnou je skoncovat s posedlostí pseudovzděláním. Není žádný důvod, aby maturity skládali číšníci, kuchaři, kadeřníci, prodavači a řemeslníci. Když se náhodou někdy v životě rozhodnou, že ještě chtějí dál studovat na vysoké škole, prostě si ji dodělají. 

Kdo si srovná žebříček ve světové konkurenci nejúspěšnějších zemí světa s žebříčkem zemí, kde mají nejchytřejší děti, vidí na první pohled jasnou souvislost. Státy, kde nepatří studenti do první světové ligy ve znalostech, nikdy nebudou patřit do první ligy v bohatství a životní úrovni. Nebudou schopni věci vymýšlet a nebudou je schopni prodávat. Budou jen montéry nápadů jiných. A tím pádem jejich poddanými. Se vším špatným, co s sebou postavení poddaných přináší. Včetně frustrací, že za nás rozhoduje někdo jiný. Skončit jako kvalitní výrobní linka pro Číňany není zrovna lákavá budoucnost. 

 

24. června 2019