Za poslední tři roky řešil Nejvyšší správní soud (NSS) 25 kárných žalob na státní zástupce. V 18 případech je soud uznal vinnými, pouze pět státních zástupců bylo kárného obvinění zproštěno. Zbytek případů byl zastaven, když se sami státní žalobci vzdali funkce. Taková je bilance chybovosti státních zástupců za roky 2016 až 2018. Na práci státního žalobce si nedávno „stěžovala“ soudkyně z případu obchodů s vojenským materiálem, když osvobodila čtyři muže.

Soudkyně Blanka Bedřichová o práci státního zástupce a policie hovořila kriticky v prosinci. Před samotným soudem se podle ní například musely provést některé důkazy, které chyběly ve spisu. Znalecký posudek, o který se opírala obžaloba, byl podle ní nepřesvědčivý. Více o případu, v němž byl spolu s dalšími osvobozen generál a někdejší šéf vojenské logistiky Vladimír Halenka, píšeme ZDE. Případ ještě ale není u konce. Rozsudek není pravomocný a státní zástupce Pavel Prygl se odvolal.

Na postup policie a státního žalobce si v textu, který vyšel v deníku Echo24 ZDE, stěžuje manželka generála Vladimíra Halenky Dagmar.

Deník Echo24 se na kritiku soudkyně Bedřichové ptal ministra spravedlnosti Jan Kněžínka (za ANO). Zda by i postup státního zástupce Prygla v kauze obchodů s vojenským materiálem mohl případně skončit kárnou žalobou, nechtěl předjímat.

„Obecně platí, pokud dojde soudce či soudkyně v rámci rozhodnutí k tomu, že ze strany státního zástupce, případně policie došlo k pochybení, lze na státního zástupce podat kárnou žalobu. Tu může podat vedoucí státní zástupce, krajský státní zástupce, vrchní a nejvyšší státní zástupce, případně ministr spravedlnosti. Je potřeba, aby byly dodrženy objektivní a subjektivní lhůty, a nedošlo tak k promlčení,“ uvedl pro Echo24 ministr Kněžínek.

„Co se týká vámi uváděného konkrétního případu, čerpám pouze z informací médií, ale podle nich rozsudek stále není pravomocný, jedná se tedy o tzv. živou kauzu, do které nelze ze strany ministra vstupovat. Další kroky lze učinit ve chvíli, kdy nabude případ právní moci,“ dodal šéf resortu spravedlnosti.

S kárnými žalobami se v Česku šetří

Kárná žaloba jako důsledek pochybení státního zástupce není zrovna běžná. „Ročně se jedná o jednotky případů. V letech 2016 až 2018 rozhodl kárný senát NSS o 25 kárných žalobách na státní zástupce či zástupkyně,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

„V 18 případech soud uznal státní zástupce či zástupkyně vinnými a byla jim uložena kárná opatření, pět osob bylo kárného obvinění zproštěno. Ve dvou případech bylo kárné řízení zastaveno, neboť se státní zástupci či zástupkyně vzdali funkce. Kárné opatření se pohybuje od důtky přes snížení platu až po odvolání z funkce. K tomu je ale přikročeno zřídka jen u závažného pochybení, naposledy v roce 2015,“ dodal Petr Malý. Nejčastější příklady kárného provinění bývají překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení, průtahy v řízení, případně porušení jiných pracovních povinností, dodal mluvčí.

Příkladem užití kárné žaloby na státního zástupce, kterou ale NSS neuznal, je případ náměstka olomouckého vrchního státního zástupce Pavla Komára. V září 2017 bylo oznámeno, že se Pavel Komár nedopustil kárného provinění, když informoval média o předvolání strůjců policejní reorganizace, tedy někdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho tehdejšího náměstka Zdeňka Laubeho. Kárný senát NSS sice Komárův postup zkritizoval, ovšem žalobu, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, zamítl.

Kritice svých nadřízených byl nedávno vystaven státní žalobce kauzy Čapí hnízdo Jaroslav Šaroch. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že Šaroch nepostupuje při dozoru dostatečně důrazně a efektivně. Lhůta pro vyšetřování kauzy, v níž je spolu s dalšími trestně stíhán premiér Andrej Babiš (ANO), byla podruhé prodloužena. Zda tedy ostře sledovaný případ skončí u soudu, bude jasné až na konci dubna.