Německý ministr financí Olaf Scholz se po sporu s ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou o financování armády rozhodl v rozpočtu pro nadcházející rok uvolnit o 675 milionů eur (17,6 miliardy korun) více, než se dosud plánovalo. V pondělí o tom informoval list Handelsblatt s tím, že v nadcházejícím roce by měla armáda hospodařit s 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což je o čtyři miliardy eur více, než má vojsko k dispozici letos.

Von der Leyenová požadavek na vyšší vojenský rozpočet zdůvodňuje nutností dodržet mezinárodní závazky, jejichž financování je bez dodatečných peněz ohrožené. Větší výdaje do zbrojení požaduje po Německu Severoatlantická aliance, neboť Berlín podobně jako většina států aliance včetně České republiky neodvádí na armádu přislíbená dvě procenta hrubého domácího produktu.

Berlín kvůli tomu již několikrát kritizoval zejména americký prezident Donald Trump. V květnu ve svém prohlášení Německo označil za člena Severoatlantické aliance, který nedostatečně přispívá k fungování organizace. Před pár dny opět zopakoval, že je třeba, aby Německo a další evropské země vydávaly na obranu více peněz a přispívaly tak alianci. "Německo musí dávat více peněz. Stejně i Španělsko a Francie. Není spravedlivé, co udělali Spojeným státům," dodal.

Letos by spolková republika na obranu měla vynaložit 38,5 miliardy eur (bilion korun), což představuje 1,24 procenta jejího HDP. Do roku 2024 chce Berlín výdaje navýšit až na 1,5 procenta výkonu ekonomiky, což bude odpovídat 60 miliardám eur (1,56 bilionu korun).

Experti nicméně stávající investiční plán kritizují jako podhodnocený. Současný finanční rámec počítá totiž s tím, že v roce 2022 zaplatí Německo na armádu 43,9 miliardy eur, což při očekávaném hospodářském vývoji bude znamenat pokles výdajů pod 1,2 procenta HDP.