Dne 29. června 2022 planeta Země dokončila rotaci kolem své osy v nejrychlejším čase, jaký byl zaznamenán od začátku měření. Tento den byl tak o 1,59 milisekund kratší. Vědci pozorují zrychlování rotace planety několik posledních let. Nejsou si ale jisti, čím je způsobena ani co může znamenat.

Až donedávna se přitom mělo za to, že otáčení planety naopak zpomaluje, což dokázala měření atomovými hodinami od roku 1973. Důvodem je gravitační vliv Měsíce, který rotaci Země „přibrzďuje“. Jeho vliv pozorujeme například u přílivu a odlivu.

Poslední roky ale přinesly změnu tohoto trendu: v roce 2020 vědci změřili nejkratší měsíc od začátku měření, 19. červenec byl pak do té doby nejkratším dnem v historii, který byl kratší o 1,47 milisekundy. Rychlejší rotace pokračovala i v roce 2021, ačkoli nedošlo k pokoření žádných rekordů.

Letošní rok ale přinesl v červnu nový rekord. Ten byl skoro opět pokořen v červenci, dvacátý šestý den tohoto měsíce byl totiž o 1,5 milisekundy kratší.

Kratší dny by mohly být realitou po dalších 50 let, myslí si podle serveru Forbes vědci. Proč tomu tak je, se ale mohou zatím jen domnívat. Jednou možností je globální oteplování, na pólech totiž kvůli němu roztává led a snižuje tak na těchto místech váhu planety. Další teorie zmiňují seismickou aktivitu nebo pohyby v tekutém jádru planety. Za jevem může být také takzvaný Chandlerův výkyv, změna pohybu zemské osy s periodou 432-433 dnů, který představuje změnu pouhých 9 metrů, takže bývá zanedbáván s výjimkou velmi přesných systémů měření.

Problémy pro IT

Rozdíly v délce dní jsou zanedbatelné jen zdánlivě. Je možné, že bude nutné zavést negativní přestupné vteřiny, aby se zrychlování vyrovnalo. Jinak by totiž způsobilo problémy pro měření atomových hodin, které se využívá například v systému GPS.

Podle serveru The Independent budou ale negativní přestupné vteřiny problém pro počítačové systémy. Technologičtí giganti včetně společností Meta nebo Microsoft vyzvaly k tomu, aby byly přestupné vteřiny, které bývají již nyní občas přidávány k výsledkům měření času, zrušeny.

Hodiny totiž při přidání vteřiny navíc přeskočí z 23:59:59 na 23:59:60, než se vrátí na 00:00:00 – a takový časový skok způsobuje pád programů nebo poškození dat kvůli časovým značkám na datovém úložišti.

Podobně, pokud by došlo k zavedení negativních přestupných sekund, hodiny by se změnily z 23:59:58 na 00:00:00, což by podle společnosti Meta mohlo mít „zničující vliv na software spoléhající se na časovače nebo plánovače“.