Chaos v první vlně pandemie neprovázel jen samotné nákupy ochranných pomůcek, ale i systém ověřování jejich kvality. Ke zdravotníkům či pracovníkům sociálních služeb se tak mohly dostat respirátory, které je neochrání, aniž by o tom měli tušení. Necertifikované respirátory pak mohly v jednom z případů mířit i jako dar seniorům, vyplývá ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) procházely všechny dodávky testováním u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a až na výjimky ve zkouškách obstály. Podle zjištění NKÚ však z prověřovaného vzorku 28,3 milionů kusů pomůcek nebyla vůbec testována asi čtvrtina a testům zcela vyhovělo jen zhruba 29 procent. „Proces testování byl natolik minimalizován, že bohužel neposkytoval záruku kvality zboží,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Podle Hamáčka se vyskytly případy, kdy bylo zboží nutné reklamovat. „Nicméně reklamace byla vždy uznána a vadné zboží bylo nahrazeno zbožím odpovídající kvality,“ řekl ministr. Ve zprávě NKÚ lze však najít i případ, kdy se zboží podle ministerstva reklamovat nestihlo, protože už se dávno dostalo do oběhu. Úřad upozorňuje také na riziko, že ministerstva při testování kvality neprověřovala vždy celou dodávku. Pokud v ní například bylo více typů ochranných pomůcek, ministerstva ověřila kvalitu jen jednoho druhu. „NKÚ upozorňuje, že někteří koncoví uživatelé obdrželi OOP, které nesplňovaly deklarované kvalitativní požadavky, aniž by o tomto nedostatku věděli,“ konstatuje úřad.

Například v březnu objednalo ministerstvo vnitra od čínského dodavatele 1,5 milionu respirátorů N95, účinnost u prvních dvou dodávek se však ukázala jen na úrovni FFP1. Jako náhradu za zbytek dodávky pak výrobce dodal respirátory KN95, ovšem s certifikátem na jiné zboží a testovací zprávou bez data vydání. „MV v odpovědi na dotaz NKÚ, proč nebylo zboží reklamováno a vráceno, odpovědělo, že toto zboží bylo již vydáno do spotřeby. NKÚ vyhodnotil, že MV v tomto případě neověřilo skutečnou účinnost těchto OOP před jejich vydáním k použití, a nezaručilo tedy deklarovanou účinnost, resp. ochranu zdraví jejich uživatelů,“ konstatuje úřad. U respirátorů z náhradní zakázky se ukázala naopak třída účinnosti na úrovni FFP3. Celkově objednávka vyšla na zhruba 120 milionů.

V dalším případě pak v květnu dorazila objednávka respirátorů N95 z března, která vyšla stát na sto milionů korun. Ministerstvo vnitra úřadu předložilo dva certifikáty, z nichž se ani jeden nevztahoval přímo k objednanému zboží. Ministerstvo zdravotnictví pak mělo na testy kvality poslat respirátory označené KN95, které testy na úroveň FFP2 neprošly. Ministerstvo tak poskytlo k opakovanému testování další tři vzorky, které nakonec splnily parametry pro třídu FFP3. Ovšem opět s jiným označením. „Dle doložené fotografie se testoval respirátor s označením PM2.5 bez nosní klipsy, je tedy zřejmé, že se jednalo o jiný typ než v případě prvního vzorku,“ konstatuje NKÚ.

U další z objednávek pak NKÚ zmiňuje, že došlo v době zhoršené situace k poskytnutí více než tří milionů respirátorů seniorům. Z této zakázky několik stovek tisíc respirátorů nebylo testováno. Většina respirátorů typu N95 prošla testem na úrovni třídy FFP2, ovšem ministerstvo nepředložilo ke kontrole certifikát kvality CE. „NKÚ konstatuje, že z předložené dokumentace nebylo možné přesně určit, zda MV v případě distribuce zboží z této objednávky postupovalo dle doporučení Komise EU 2020/403 v souladu s bodem č. 8.,“ uvádí zpráva s tím, že podle doporučení mohly v rámci nedostatku ochranných prostředků na jaře státy pořídit i pomůcky bez tohoto označení, ovšem pouze pro zdravotníky a za předpokladu, že se nedostanou k jiným uživatelům. Podle NKÚ pak předávací protokol k distribuci těchto respirátorů obsahoval pouze obecné označení FFP2.

Podle NKÚ si také ministerstvo zdravotnictví neudělalo dostatečný průzkum trhu ani nestanovilo žádná pevná pravidla pro hodnocení nabídek, dokumentovatelnost klíčových nákupních kroků tak byla podle úřadu minimální. Ministerstvu vnitra pak většinu dodavatelů doporučila Česko čínská komora vzájemné spolupráce, uvádí úřad. „Nákupní proces v případě těchto dodavatelů spočíval v komunikaci s velvyslanectvím ČLR v Praze, s ministerstvem obchodu ČLR, s ministerstvem zdravotnictví ČLR, s regionálními vládami v Pekingu, v Šanghaji a v provincii Če-ťiang. Jejich prostřednictvím se krizový štáb MV snažil vytipovat dodavatele, kteří splňují podmínky kvality a objemu OOP,“ uvádí zpráva.

NKÚ prověřil nákupy pomůcek a materiálu ministerstvy zdravotnictví a vnitra od 1. ledna do 31. srpna 2020 za 8,5 miliardy korun. Ministerstva v reakci uvedla, že spolupracovala a že nákupy bylo potřeba hlavně provést rychle. Babiš zjištění kontrolorů bagatelizoval výrokem, že v NKÚ „objevili Ameriku“. Situaci před příchodem pandemie podle něj podcenily všechny státy.

Ministr vnitra Jan Hamáček věří, že všichni budou na věc nahlížet spravedlivě a optikou toho, v jaké době nákupy probíhaly. „Samozřejmě jsem připraven to vysvětlovat opozici, ale otevřeně řečeno, nikomu z kolegů z opozice nepřeji, aby se někdy v nějaké exekutivní funkci dostal do tak složité situace, do jaké jsme se dostali my na jaře, a museli dělat takováto rozhodnutí i s vědomím, že za ně budeme možná někdy popotahováni,“ doplnil vicepremiér.

Po pondělním jednání vlády Hamáček řekl, že je k diskusi, zda se stala chyba tím, že ochranné pomůcky pořizovaly zároveň resorty vnitra a zdravotnictví, což zpráva NKÚ označuje jako jeden z problémů. „Jediné, co mě napadá, je to, že kdyby v té době byl dříve aktivován Ústřední krizový štáb, tak by to pravděpodobně mohl koordinovat,“ řekl. Nákupy byly svěřeny ministerstvu zdravotnictví, pak se ukázalo, že to pro něj není kapacitně zvládnutelné. Vstoupilo do toho vnitro, které mělo pověření nakupovat zejména z Číny, protože jinde ochranné prostředky dostupné nebyly, dodal Hamáček. Podle opozičních Pirátů by vláda měla přijmout odpovědnost za způsobené škody. Nákupy podle prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury provázely chaos, kabinet při přípravě na pandemii selhal. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová navrhne na úterním jednání sněmovny zařadit bod k závěrům NKÚ. Zároveň podá trestní oznámení.