Ve Spojených státech ve čtvrtek poprvé zasedl Kongres vzešlý z loňských listopadových voleb. Sněmovna reprezentantů, kterou po osmi letech opět ovládají demokraté, si následně zvolila za předsedkyni demokratku Nancy Pelosiovou. Návrat Pelosiové média hodnotí jako historický, neboť je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal. Senát zůstal pod kontrolou republikánů.

Osmasedmdesátiletá Pelosiová se do funkce předsedkyně Sněmovny reprezentantů vrátila po osmi letech. Je zatím jedinou ženou, která tento vrcholný ústavní post zastávala, poprvé do něj byla zvolena v lednu 2007. Naposledy se vrátil do předsednického křesla po pauze v opozici demokrat Sam Rayburn, kterému se to podařilo hned dvakrát. Tento post zastával nejprve do roku 1947, poté znovu od roku 1949 do ledna 1953 a naposledy pak od ledna 1955 do listopadu 1961. V době, kdy byl Rayburn v opozici, sněmovně opakovaně předsedal republikán Joseph Martin.

Krátce po listopadových volbách se několik demokratických kongresmanů sice vyslovilo proti znovuzvolení Pelosiové do čela sněmovny, kongresmance se ale podařilo nespokojence přesvědčit.

Ne všichni demokraté ale nakonec Pelosiovou podpořili. Z 235 demokratů tak učinilo 220. Republikáni proti Pelosiové postavili vůdce sněmovní menšiny Kevina McCarthyho, který obdržel 192 hlasů.

V Senátu mezitím republikánský viceprezident Mike Pence, který je z titulu funkce nevoleným předsedou této kongresové komory, přijal přísahu nově zvolených senátorů.

V listopadových volbách Američané vybírali nové složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a také 35 nových zákonodárců ze stočlenného Senátu. Demokraté získali ve sněmovně většinu 235 křesel, republikáni naopak svou kontrolu Senátu rozšířili na 53 mandátů.

Analytici nové rozložení sil v americkém zákonodárném sboru považují za komplikaci pro zbývající dva roky mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa bude nucena hledat kompromisy s demokraty.

Sněmovna se ještě ve čtvrtek chce věnovat finančnímu sporu Kongresu s Trumpem, kvůli kterému řada federálních úřadů nemá peníze na svůj provoz. Demokraté plánují hlasovat o sérii opatření, která by dotčeným úřadům zajistila finance. V návrhu ale chybí pět miliard dolarů na stavbu zdi na hranici s Mexikem, které Trump požaduje a bez kterých finance na chod úřadů odmítá.

Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell ve čtvrtek prohlásil, že senátoři v souvislosti s finančním sporem neschválí žádný návrh, o kterém bude jasné, že ho Trump nepodepíše. O řešení sporu chce Trump v pátek jednat s představiteli Kongresu. K prosazení vládních financí v Senátu je třeba nejméně 60 hlasů, což znamená, že republikáni se bez souhlasu demokratů neobejdou.