Proč je potřeba vydat se na rudou planetu

Na Mars!

Proč je potřeba vydat se na rudou planetu
Na Mars!

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Dochází mi baterie a stmívá se.“ Tak podle americké vesmírné agentury NASA zněla poslední zpráva vesmírného vozítka Opportunity, které 15 let zkoumalo Mars. Robot se v červnu 2018 přepnul do hibernace, aby se uchránil před obří prachovou bouří, která zaclonila Slunce. Spojení s ním se pak již nepodařilo navázat. Ve středu 13. února NASA misi Opportunity oficiálně ukončila. Příběh vozítka připomíná neuvěřitelný vědecký pokrok, který lidstvo vykonalo během pár desetiletí. Připomíná také, že je nejvyšší čas vyslat na Mars člověka.

Opportunity patří mezi nejúspěšnější vesmírné projekty. Robot přistál na rudé planetě 25. ledna 2004, tři týdny po svém dvojčeti s názvem Spirit. Životnost obou byla plánovaná na 90 dnů. Obě vozítka plán dalece překonala. Spirit 1. května 2009 zapadl do měkké půdy a už se nevyhrabal. Komunikovat úplně přestal v březnu 2010.

Roboti změnili naše chápání Marsu. Znovu a znovu nacházeli důkazy, že na planetě kdysi ve velkém existovala voda a možná i život. „Vše, co jsme si o planetě mysleli, se změnilo v roce 2004,“ řekl pro New Scientist jeden z šéfů mise Mike Seibert. Opportunity po Marsu najezdilo 45 kilometrů.

Konec nepochybně úspěšné mise nám však připomíná, že to letos bude 47 let od doby, co člověk naposledy chodil po Měsíci. Zkoumání vesmíru pomocí sond, robotů a omezení lidských letů jen na vesmírnou stanici nepochybně rozšiřuje naše vědecké obzory, ale romantika a nadšení se z celého podniku vytrácejí. Vědecký pokrok je nejspíš také díky tomu pomalejší, než se čekalo.

Plánů, jak dostat lidskou posádku na Mars, existuje nespočet. Od starých sovětských z padesátých let, které se nikdy nedostaly z teoretické roviny, přes soukromý projekt Mars One, který skončil krachem firmy, až po současný plán NASA přistát s lidskou posádkou na planetě do roku 2033.

Dnešní objevitelé vesmíru se však potýkají s mnohem nepřátelštější atmosférou než dobyvatelé Měsíce. Závod mocností k Měsíci nebyl poháněn jen prestiží, měl i velmi reálné vojenské výsledky. Hlavně však dokázal nadchnout a upoutat pozornost celého světa. Většina Američanů sice výzkum vesmíru neustále podporuje, 72 % z nich si podle organizace Pew Research Center myslí, že USA mají zůstat lídrem v objevování vesmíru, společenská atmosféra se však proměnila.

Nejlépe je to asi vidět na příkladu kultovního seriálu Star Trek. Původní verze běžela v americké televizi v letech 1966–1969 a je plná nadšení z možností, které nová doba vesmírná nabízí. Posádka lodi Enterprise, namíchaná ze všech národů Země i přátelských mimozemšťanů, zažívá dobrodružství napříč galaxií. Seriál by se dal popsat i jako „Rychlé šípy ve vesmíru“. Příběhy jsou napínavé, často s morálním ponaučením.

Poslední inkarnace seriálu, nazvaná Star Trek: Discovery, je vyzněním naprosto jiná. Příběh se odehrává uprostřed vesmírné války. Hlavní hrdinka je na začátku odsouzená za vzpouru, kapitán lodi se dopouští válečných zločinů a zázračný nový pohon lodi je zaplacen utrpením mimozemského zvířete. V tomto podání vesmír již není dobrodružné hřiště, které dokáže spojit lidstvo, ale válečné peklo plné nepředstavitelných hrůz.

Zvlášť na levici sílí názor, že vesmírný výzkum je neužitečná a drahá hračka a že lidstvo by mělo nejdřív vyřešit problémy na Zemi, než se vydá ke hvězdám. Například Amitai Etzioni, někdejší poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera, tvrdí, že lidstvo si musí vybrat mezi kolonizací Marsu a bojem proti globálnímu oteplování. Novinářka Marie Anna Coxová také vyzvala Trumpovu administrativu, aby před plánovaným návratem na Měsíc vyřešila změnu klimatu. Inženýr Googlu Zahaan Bharmal nabízí podobné protiargumenty proti výpravě na Mars. Komentátor webu Vox Matthew Yglesias označil i první přistání na Měsíci za zbytečné.

Tito komentátoři však zjevně nepochopili potenciál vesmírného výzkumu. Aby NASA splnila plán prezidenta Kennedyho z roku 1961 dostat člověka na Měsíc do deseti let, musela vynalézt nespočet technologií, které dnes považujeme za samozřejmé, od nových způsobů boje proti rakovině až po vylepšenou stravu pro mimina. Cesta na Mars může vést k nespočtu dalších objevů.  

20. února 2019