Program půjček Covid III nabral nečekané zpoždění. Vláda Andreje Babiše původně slibovala podnikatelům, že pomoc v podobě třetí vlny úvěrů od komerčních bank dorazí na přelomu konce dubna a začátku května. Dodnes však stále není jasné, kdy se Covid III spustí. Na dotaz Echo24 uvedla Českomoravská záruční rozvojová banka, že by se úvěry mohly začít poskytovat až od 18. května. Firmy, které některý z úvěrů získaly, pak ve velkém množství stále na peníze čekají.

Poškozené podniky a společnosti kvůli koronavirové krizi se stále nemohou dočkat slibované pomoci od státu. Firmy přitom na pořádnou pomoc čekají skoro dva měsíce. Tedy od doby, kdy stát svými opatřeními proti koronavirové nákaze ze dne na den vypnul drtivou většinu ekonomiky. Od té doby se podnikatelé dočkávají pouze slibů a odkladů, které budou muset řešit bezprostředně po dílčím rozběhnutí ekonomiky.

Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem průmyslu Karel Havlíčkem podnikům sdělili, že firmy podpoří stovkami miliard korun a záruky budou dosahovat až 150 miliard korun. S částkou počítá třetí vlna úvěrů Covid, která se však zatím vůbec nerozběhla. Podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové by se další vlna měla rozběhnout až v druhé půlce května. „Očekáváme, že by banky mohly podnikatelům poskytovat úvěry zaručované z programu COVID III od 18. května,“ řekla pro Echo24 mluvčí. Ve čtvrtek to potvrdil i ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Program se totiž zasekl na složitých vyjednáváních a také v legislativním procesu. Covid III totiž kvůli státem poskytnutým zárukám musel projít zákonem a podnikatelé tím ztratili další čas na záchranu svých podniků. Další zdržení je však čekalo po podpisu prezidenta Miloše Zemana v minulém týdnu. Dodnes se totiž vyjednává na úrovni vlády mezi ČMZRB, ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu o tom, jak budou banky ručit za jednotlivá portfolia komerčních bank. „Pokud vláda tuto smlouvu schválí, ministerstvo průmyslu následně vyhlásí termín spuštění tohoto programu,“ řekla dále Lafantová.

Státní Českomoravská záruční rozvojová banka uvádí, že na podporu firem v rámci programů Covid poskytla 8 miliard korun z celkových 14 miliard. A to v rámci zaručených provozních úvěrů pro malé a střední podniky. Podle mnohým ekonomů ale skutečná míra pomoci je daleko menší. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské přiteklo firmám do minulého týdne pouze 2,2 miliardy korun. Stát si navíc pomáhá v absolutních číslech i 600 miliony, které byly vyplaceny hlavním městem pro pražské firmy. Vládní pomoc tak v minulém týdnu dosahovala 1,6 miliardy korun navíc z evropských peněz.

Skoro po dvou měsících tak není vyplacena ani první vlna Covid I, kdy měla být vyplacena suma 1 miliardy bezúročných úvěrů. Poslední smlouvy se totiž dopisují ještě tento týden a podnikatelé se peněz dočkají až v dalších dnech.

Program Covid provází velká kritika ze strany podnikatelů a také Hospodářské komory. V průzkumu vládní pomoci skončil tento druh podpory jako nejhůř hodnocený. Důvodem je zejména složitost a s tím spojená administrativa a tvrdé podmínky pro zisk půjčky. V druhé vlně se navíc podnikatelé z řad cestovního ruchu a restauračních zařízení úvěru nedočkali, protože byli vyřazováni jako rizikoví podnikatelé. Svaz obchodu a cestovního ruchu proto na tuto pomoc totálně rezignoval.

„Cestovní ruch potřebuje něco jiného než další nefunkční program Covid. Nastartování nabídky by pomohlo snížením DPH na 10 procent na všechny služby cestovního ruchu. Například Německo šlo až na 7 procent. Stát by měl také už konečně rozjet měsíc slibované vouchery na podporu cestování po České republice. Pokud lidem zlevníme cestování a budeme je chytře motivovat, bude to pro všechny mnohem přínosnější. A o tom, kdo v cestovním ruchu přežije, rozhodne zákazník a ne nějaký úředník, který rozhodne, kdo dostane úvěr a kdo ne,“ řekl pro Echo24 šéf svazu Tomáš Prouza.