Poslanecká sněmovna posvětila ve středu rekordní schodek státního rozpočtu v historii České republiky ve výši 500 miliard korun. Vláda s žádostí o jeho schválení předstoupila před dolní parlamentní komoru a deficit hájila tím, že peníze potřebuje na opatření související s koronavirem a také na investice. Opozici mnohé položky v předkládaném půlbilionovém schodku vadily. Kritizovala také to, že nedochází k výraznějším škrtům ve státní správě a dalším snahám o úspory.

TOP 09 tvrdí, že u poloviny schválených položek schodku není jasné, na jaký účel budou mířit. Podle předsedy poslaneckého klubu Miroslava Kalouska to neví nejen opozice, ale ani vláda. „Pan premiér nám tady v Poslanecké sněmovně říkal, že víme přesně, kam ty peníze půjdou. To víme jen tak zhruba u poloviny položek. Ano, víme přesně, že 12,8 miliard půjde na kompenzace obcím. Tam to dokonce umíme spočítat na velikost obce a na obyvatele. Dále je tam ale celá řada položek, kde nemáme tušení, za co budou utraceny. A co hůř, tušení nemá ani vláda,“ pronesl před zákonodárci Kalousek.

Občanským demokratům vadí zejména vysoké zadlužení. „Znamená to, že vláda chce zadlužit průměrnou čtyřčlennou rodinu 200 tisíci korunami a když se podíváme na to, co vláda prognózuje nebo co za informace přicházejí z vlády, pokud jde o odhad příštího roku, tak ten dluh za letošní a příští rok u čtyřčlenné rodiny by byl nějakých 320 tisíc korun. A to jsou peníze, které bude nutno splatit a bude nutno splatit i s úroky. To samo o sobě je opravdu velký problém,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.

Předseda nejsilnější opoziční strany zároveň tvrdí, že se vláda dopouští ekonomického zločinu. „Ale téměř ekonomický zločin je fakt, že vláda nám nedokáže zdůvodnit, jak s tímto obrovským zadlužením občanů vlastně naloží. A slyšeli jsme to tady znovu dnes i od pana premiéra. To zdůvodnění vlastně není, neexistují žádné ekonomické analýzy, kam ty peníze půjdou, jestli se vůbec všechny vyčerpají, co s nimi bude, jaký to bude mít vlastně dopad na ekonomiku, to se tady prostě nedovíme,“ dodal Petr Fiala.

Podle předsedy STAN vláda tvořila schodkové rozpočty i v době ekonomické konjunktury. Starostové vládě vyčítají také to, že nenaslouchá dostatečně odborníkům, například šéfce Národní rozpočtové rady vlády Evě Zamrazilové. „Neposloucháme odborníky. Paní Eva Zamrazilová vyslovila kritické připomínky k výši deficitu, ke struktuře schodku, jak ho vláda představila. A jak zareagoval pan premiér? Svým obvyklým způsobem. Řekl, že se chce paní Zamrazilová jenom zviditelnit. Prosím, taková odbornice jako je Eva Zamrazilová opravdu nemá zapotřebí se zviditelňovat. Ona chtěla reálně poukázat na to, že vláda prostě ty kroky, které činí, nečiní ku prospěchu lidí v naší zemi. Ale pan premiér u každého, kdo ho kritizuje, reaguje tímto způsobem – chce se jenom zviditelnit – a jede tu svoji kampaň Antibabiš,“ řekl při projednávání půlbilionového schodku Vít Rakušan.

Piráti: Vláda naprosto rezignovala na úspory

Hnutí SPD uvedlo, že deficit nepodpoří. Aby tak učinilo, musela by podle předsedy SPD Tomia Okamury vláda omezit například „nákupy drahé zahraniční armádní techniky“. Svoboda a přímá demokracie žádala například omezení odvodů do EU, zrušení inkluze ve školství nebo platby pro neziskové organizace, například pro ty, které podle Okamury prosazují migraci.

„Dále navrhujeme snížit platby takzvaným politickým neziskovým organizacím. To znamená, to jsou ty, co tady prosazují migraci, multikulti, Evropskou unii propagují za státní peníze, pozitivní diskriminaci a podobné nesmysly. Samozřejmě my naopak podporujeme neziskové organizace, které se starají o staré lidi, o seniory, o potřebné, o děti. Ty jsou v pořádku,“ pronesl v dolní komoře parlamentu Okamura.

Šetřit na vládních provozních výdajích navrhovali také Piráti, kteří předložili tři různé varianty nižšího deficitu. S tím však neuspěli. „To, že vláda naprosto rezignovala na jakékoli úspory, my považujeme za nerozumné. A z toho důvodu jsme navrhli snížení toho celkového schodku ve třech variantách, ve variantě snížení o 11 miliard, o 16 miliard a o 25 miliard. Podle nás skutečně je prostor to celkové manko snížit, je prostor nějaké peníze ušetřit. Pokud vláda potřebuje tu rezervu skutečně v této výši, tak je schopná aspoň nějaké úspory ve svém provozu nalézt. A tvářit se, že všichni ostatní mají šetřit a jenom stát nemusí šetřit vůbec, podle nás je velmi špatný signál k tomu, co je jako správná etika zacházení s veřejnými prostředky. Přece v krizi se musí všichni zamyslet nad tím, jestli to, jak utrácejí, je rozumné, nebo není,“ řekl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Lidovci, kteří rozpočet také nepodpořili, vládě vytýkali údajně nízkou podporu rodin, zejména matek, jež jsou už v důchodovém věku. Těm by KDU-ČSL podle předsedy Mariana Jurečky ráda zvýšila důchody o 500 korun za každé vychované dítě. „Dlouhodobě je to velký problém, kdy tito lidé, tyto maminky se zasadily o to, že tady je dnes produkční generace, nás, kteří tady dneska stojíme, jednáme, rozhodujeme, ale oni za to, že se věnovali naší výchově jsou systémem důchodového výpočtu, potrestáni. Jejich důchody jsou zhruba o 2,5 tis. korun v průměru nižší. Proto ten návrh pětistovka maminkám za každé vychované dítě měsíčně, je naprosto namístě. Je to zároveň i řešení toho, aby tito lidé neztráceli střechu nad hlavou, byli schopni zvládnout narůstající inflaci, protože ta nejvíce dopadá dneska právě na důchodce v ČR,“ řekl Jurečka.

Schválení půlbilionového schodku naopak podpořili komunisté, sociální demokraté a hnutí ANO. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) naopak odmítl kritiku STAN a dalších opozičních stran, že by v době ekonomického růstu vláda nešetřila. Podle něj takový schodek rozpočtu, se kterým vláda přišla, dokáže ušetřit zaměstnanost. „Je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země,“ řekl.

Sněmovna původně schválila letošní rozpočet s deficitem 40 miliard. V důsledku dopadů epidemie koronaviru, která připravila stát o část příjmů z daní a odvodů a naopak si vyžádala výdaje na pomoc ekonomie, pak vláda navrhla zvýšení schodku nejprve na 200 a poté na 300 miliard korun.