České nemocnice se perou s extrémní zátěží a kritickým ubýváním lůžkových kapacit. V některých regionech už dosáhly svého limitu. Výjimkou ovšem nejsou ani pražská nemocniční zařízení, lůžka pro pacienty s covidem-19 dochází i tam. A to není jediný problém – přibývá také mladších ročníků s těžkým průběhem nemoci. Někteří z nich ani netrpí komorbiditami, což znepokojuje zdravotníky. Sama pandemie v České republice neoslabuje, spíše naopak nabírá opět na síle. Situaci značně komplikuje také nedostatek zdravotnického personálu.

Laboratoře v ČR ve středu odhalily přes 10 800 případů nákazy. Je to druhý den v řadě víc než 10 tisíc a o 1300 víc než před týdnem. Nemocnice hlásí téměř 6195 pacientů s koronavirem, z nich 1227 bylo ve středu ve vážném stavu. Je to nejvíc od začátku epidemie. Na jednotkách JIP a ARO je podle čtvrtečních dat ministerstva zdravotnictví volných 14 procent všech lůžek, z toho pro covidové pacienty jich zbývá 148.

Další volné kapacity jsou ještě na takzvaných reprofilizovaných lůžkách, tedy těch, která byla původně určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti. Pokud by celková volná kapacita lůžek určených pro pacienty s onemocněním covid-19 klesla pod 10 procent, požádala by Česká republika sousední státy o pomoc s péčí o pacienty s tímto onemocněním. A podle rostoucích čísel nakažených a ubývajícímu počtu volných lůžek k tomu může dojít velmi brzy.

Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška hrozí vyčerpání kapacit intenzivní péče v osmi ze 14 krajů. V některých regionech už nemocniční kapacity prakticky dosáhly svých maximálních kapacit – týká se to např. Královéhradeckého a Karlovarského kraje. Tam je situace kritická již delší dobu, což byl také důvod, proč zástupci chebské radnice, zdravotníci i místní volali po otevření hranic s Německem, kam by mohli odvézt část pacientů z přeplněných nemocnic. Takový krok ale nakonec ministerstvo zdravotnictví neposvětilo a místo toho poslalo pacienty do jiných českých zařízení.

„Nastalou nepříznivou situaci v nemocnicích se snažíme řešit mezikrajovými transporty pacientů, které realizujeme prostřednictvím Národního dispečinku lůžkové péče. Je nutné zapojovat nouzový zdravotnický personál, čímž se snažíme částečně kompenzovat vliv nedostatku zdravotnického personálu,” přiblížil ve středu situaci náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

„Vzhledem k tomu, že zásadní problém spočívá právě v nedostatku zdravotnického personálu, který zajišťuje péči o pacienty s COVID-19, navýšení lůžkových kapacit není řešitelné instalací polních nemocnic,” dodal Černý.

Na ventilátorech končí i mladší ročníky bez komorbidit

Situace je kritická prakticky v celé České republice. Kapacita intenzivních lůžek je podle ředitele slánské nemocnice Štěpána Votočka vyčerpaná, podobně jako v okolních nemocnicích. Zhruba pětina hospitalizovaných ve Slaném potřebuje plicní ventilaci, s tím souvisí další intenzivní péče náročná pro personál, kterého je dlouhodobě nedostatek. „Ventilované lůžko vyžaduje, zvlášť u covidu, důsledné polohování pacientů, kteří většinou mají nadváhu,“ dodal ředitel.

Dodal, že krajský koordinátor intenzivní péče mu volal s tím, že se chystá nařízení, že každá nemocnice se musí o všechny přivezené pacienty postarat, protože všechna zařízení jsou na tom stejně. Bylo to po případu, kdy nemocnice neměla pro pacienta lůžko. Resort ministra Jana Blatného (za ANO) ale takovou informaci popírá. „Ministerstvo zdravotnictví nemá informace, které by tvrzení ředitele nemocnice ve Slaném potvrzovaly. Veškerým požadavkům k překladu pacientů, které dosud krajští koordinátoři vznesli na Národní dispečink lůžkové péče, bylo vyhověno,“ uvedla mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Velké znepokojení šíří fakt, že se velkou rychlostí množí případy, kdy v nemocnicích končí i mladší lidé bez komorbidit a dalších zdravotních problémů. Někteří z nich se navíc perou s těžkým průběhem nemoci. „V poslední době opravdu přibývá mladších pacientů. Zatímco před několika měsíci byl průměrný pacient s covidem sedmdesátník s přidruženými onemocněními, teď jsou to čtyřicátníci, padesátníci – a s velmi vážným průběhem,“ uvedl mluvčí Nemocnice Karlovarského kraje Vladislav Podracký.

„Na rozdíl od té jarní a vlastně i podzimní vlny, kdy mám pocit, že naši pacienti byli hlavně sedmdesátníci, osmdesátníci, tak dnes není výjimečné, že máme pacienty ročník 1988 nebo 1985,“ řekla vinohradská lékařka Kateřina Jiroutková. Dle některých odborníků by mohla sehrát svou roli mutace koronaviru, která je podle prvních studií nakažlivější.

Data ukazují, že právě britská mutace vytlačuje původní variantu koronaviru a výrazným způsobem zamíchala kartami na stole. Na nebezpečný trend upozornil i Martin Straka, primář interního a covidového oddělení nemocnice v Sokolově. „Já tam vidím zásadní, zásadní progress ve smrtnosti lidí, v tom, jaký zápal plic to dělá. Ten člověk přijde a víceméně nemá plíce, nedá se skoro zachránit,“ popsal Straka.