Nová vláda Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodla, že zvýší platy policistům, vojákům a hasičům o 700 korun, více v příštím roce dostanou také zdravotníci, učitelé a sociální pracovníci. Poslanci z hnutí ANO se do nového nového kabinetu pustili s tím, že je navýšení platů nedostatečné. Babišova vláda totiž navrhovala navýšit platy o větší částky, podle nynějšího kabinetu to však s ohledem na rozpočet není možné.

„Vláda se dohodla na zvýšení platů ve státní sféře, a to na takovém zvýšení, které zohledňuje stav rozpočtu a co nás čeká v příštích měsících,“ uvedl premiér. Platy pracovníků v sociálních službách v příštím roce stoupnou o 700 korun. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Zároveň vláda rozhodla zmrazit platy státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech a všem ústavním činitelům.

Podle poslance Iva Vondráka (ANO) je zvýšení platů učitelům o dvě procenta málo. „Rozhodnutí navýšit platy učitelů o pouhá 2% mě nemile překvapilo. Připomnělo mi to dobu mého rektorování, kde se sice také hovořilo o prioritách vzdělávání, ale rozpočty tomu neodpovídaly. Rozdíl je, že tehdy byl Petr Fiala ministrem školství, dnes je premiérem a může to změnit,“ napsal Vondrák na Twitteru.

Rozhodnutí navýšit platy učitelů o pouhá 2% mě nemile překvapilo. Připomnělo mi to dobu mého rektorování, kde se sice také hovořilo o prioritách vzdělávání, ale rozpočty tomu neodpovídaly. Rozdíl je, že tehdy byl @P_Fiala ministrem školství, dnes je premiérem a muže to změnit.

— Ivo Vondrak (@ivondrak) December 30, 2021

Minulá vláda počátkem listopadu rozhodla, že pracovníci státu a veřejných služeb dostanou plošně od ledna přidáno 1400 korun. Vojáci měli dostat přidáno 1000 korun. Platy pedagogů měly stoupnout o tři procenta. Takové navýšení si ale nemůže podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dovolit státní rozpočet, který je podle něj v katastrofálním stavu.

Není nic populárnějšího než přidávat. Babišova vláda rozdávala, slibovala zvýšení platů na dluh, nehledíc na ekonomickou realitu.I proto jsme ČR převzali v tristním stavu.
Řadě profesí přidáme, ale jen tak, aby to rozpočet zvládl. Bez zodpovědného přístupu se dluhy krotit nedají.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) December 30, 2021

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na Twitteru napsala, že Fialova vláda si mohla dovolit přidávat na platech jen tolik, aby to rozpočet zvládl. „Není nic populárnějšího než přidávat. Babišova vláda rozdávala, slibovala zvýšení platů na dluh, nehledíc na ekonomickou realitu. I proto jsme ČR převzali v tristním stavu. Řadě profesí přidáme, ale jen tak, aby to rozpočet zvládl. Bez zodpovědného přístupu se dluhy krotit nedají,“ hájila krok vlády.

Ve středu vláda také schválila nárůst platů vojáků, policistů nebo hasičů v příštím roce o 700 korun. Babišova vláda ale počítala s růstem u vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů o 1000 korun. Nový kabinet ale již dříve avizoval, že s plošným zvýšením platů ve státní sféře nesouhlasí a rozhodnutí změní. Vedle úspor chtěl odměnit lidi, kteří se zapojili „v první linii“ do potírání epidemie covidu-19.

Uvědomujeme si dluh vůči lidem v první linii. Vůči policistům, hasičům a vojákům. A těm jsme dnes na jednání @strakovka platy zvýšili o 700 korun měsíčně, z toho mám radost, protože si přidat zaslouží.

Sliby předchozí vlády byly krásné, ale nesplnitelné. pic.twitter.com/YMo9DjRqal

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) December 29, 2021

Kritika z ANO proto mířila i na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). „Místo toho, aby se Vít Rakušan popral o růst platů pro policisty a hasiče, tak upřednostnil svůj klídek. A ještě se tou prohrou chlubí. Přes palubu hodil i všechny civilní zaměstnance, bez nichž by lidé v první linii byli často nahraní. Jim zařídil, že jim platy nezvednou vůbec,“ napsala místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle Rakušana však „sliby předchozí vlády byly krásné, ale nesplnitelné“.

Místo toho, aby se @Vit_Rakusan popral o růst platů pro policisty a hasiče, tak upřednostnil svůj klídek. A ještě se tou prohrou chlubí. Přes palubu hodil i všechny civilní zaměstnance, bez nichž by lidé v první linii byli často nahraní. Jim zařídil, že jim platy nezvednou vůbec.

— Jana Mračková Vildumetzová (@JVildumetzova) December 30, 2021

Vláda také oznámila, že od 1. ledna pozastavuje vyplácení příspěvku B z programu Antivirus. Pokud by bylo nutné s ohledem na novou variantu koronaviru omikron podporu opět zavést, vláda se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může k debatě o obnovení programu Antivirus B vrátit. V současné chvíli ale jeho pokračování neplánuje.

Přiznejte si, @strakovka, @Zbynek_Stanjura a @MJureka, nezáleží vám ani na zaměstnancích, ani na zaměstnavatelích! Zemi jste nezodpovědně uvrhli do rozpočtového provizoria, ve kterém dotační programy ani nespotřebované výdaje prostě čerpat nelze.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) December 29, 2021

To se však nelíbilo bývalé ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). „Pozastavení Antiviru typu B od 1. ledna 2022 se fatálně dotkne zaměstnavatelů. Tento covidový program jsme aktivovali po dohodě s tripartitou, abychom zabránili hromadnému propouštění v důsledku epidemie,“ napsala na Twitteru. „Přiznejte si, nezáleží vám ani na zaměstnancích, ani na zaměstnavatelích! Zemi jste nezodpovědně uvrhli do rozpočtového provizoria, ve kterém dotační programy ani nespotřebované výdaje prostě čerpat nelze,“ spustila poslankyně na vládu.

Program Antivirus B má bránit propouštění. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin dorovnává 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Minulá vláda schválila, že příspěvek budou firmy moci čerpat od začátku listopadu do konce února.