Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.

Podle prezidenta Macrona byl hněv protestujících „hluboký a v mnoha ohledech oprávněný“. Mnoho lidí bylo nešťastných se svou životní úrovní a měli pocit, že jim nikdo nenaslouchá, řekl Macron. Za svůj podíl na situaci označil Macron to, že „mohl v lidech vyvolat pocit, že má jiné starosti a priority“. „Vím, že jsem některé z vás svými slovy zranil,“ řekl Macron.

V projevu k národu Macron avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52 000 Kč), ze zvýšení sociálních odvodů. Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla být nadále podrobena zdanění. Opatření prezident v projevu z Elysejského paláce označil za „hospodářský a sociální výjimečný stav“.

Pondělní projev byl prvním veřejným vystoupení francouzského prezidenta za více než týden. Reagoval jím na protesty takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí růst životních nákladů i některé plánované reformy francouzské vlády.

Macron hněv Francouzů označil za hluboký a oprávněný, hněv ale nikoho neopravňuje k násilí a útokům na policisty. Pořádek hodlá prezident obnovit všemi prostředky.

Největší protesty od roku 1968

Hnutí žlutých vest nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadila rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají. Emmanuela Macrona označují za „prezidenta bohatých“, který se nedokáže do situace běžných občanů vcítit. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, požadují ústupky jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968. Rozšířila se i do Belgie a Nizozemí. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie. Rusko jakékoliv své zapojení odmítlo jako pomluvu.