Francie využije svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU, které na půl roku převezme od ledna, k posílení schopnosti Evropské unie bránit vlastní vnější hranice. Při představování priorit francouzského předsednictví dnes prohlásil prezident Emmanuel Macron. Podle něj také musí Evropská unie přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19.

Šéf Elysejského paláce řekl, že posílení suverenity EU, a zvláště jejích hranic, bude hlavní prioritou Francie za jejího předsednictví. „Řekl bych, že se musíme posunout od Evropy spolupráce uvnitř našich hranic k Evropě, která je silná ve světě, plně suverénní, svobodná ve svých rozhodnutích a která je pánem svého osudu,“ prohlásil.

Podle Macrona nynější migrační krize na východě EU ukázala potřebu akce. Francouzský prezident dále řekl, že členské státy EU musí posílit zdroje určené na kontrolu hranic. Unie podle něj také musí najít politické řešení ohledně migrace.

Macron zdůraznil, že Evropa by měla umět chránit své hranice tváří v tvář migračním krizím, zvláště reformou schengenského prostoru. Schengen, tedy prostor volného pohybu evropských zemí, podle něj potřebuje politické řízení, jdoucí napříč pravidelnými schůzemi ministrů, kteří se těmito otázkami zabývají. Kromě toho je prý potřeba zavést mechanismy solidární podpory pro případ krize na hranicích některého z členských států.

Francie přebírá půlroční předsednictví v době, kdy je Bělorusko viněno ze záměrného vyvolávání uprchlické krize tím, že směruje migranty z Blízkého východu na polské a litevské hranice. EU je navíc roky hluboce rozdělená v otázce, jak na přistěhovalectví reagovat, jak reformovat vlastní a v krizi nepříliš funkční azylový systém a jak chránit společné vnější hranice schengenské zóny.

Macron na dnešní tiskové konferenci hovořil například také o obranné politice. EU musí podle něj definovat novou obrannou strategii, která by posílila její schopnost bránit se, i když NATO je podle francouzského prezidenta nadále užitečné a efektivní.

Zvláštní summit pro hospodářství

Francouzský prezident řekl, že využije nadcházejícího francouzského předsednictví v Radě EU ke svolání zvláštního summitu na 10. a 11. března. Bude se zabývat právě hospodářskou tématikou. Unie podle něj potřebuje ekonomickou odpověď s jasnou prioritou: „Učinit Evropu velkým kontinentem výroby, inovace a tvorby pracovních míst“.

V EU by podle Macrona neměly být tabu společné stimulační balíčky. Francouzský prezident připustil, že blok bude muset jít nad rámec původního balíku obnovy po covidové krizi v objemu 750 miliard eur (zhruba 18,5 bilionu korun).

Podle Macrona je třeba diskutovat o tom, zda nejsou potřebné některé národní investice nad rámec stávajících rozpočtových pravidel.

K ekonomickým plánům francouzského předsednictví Macron také uvedl, že EU do jara předloží návrhy na implementaci dohody o globální minimální korporátní dani, která byla vyjednána letos.

Francie se chce rovněž zasadit o zavedení důstojné minimální mzdy na unijní úrovni.

Macron ale hovořil také o ekonomicko-ekologických tématech. Uvedl, že Paříž chce za svého předsednictví usilovat o pokrok v jednáních o nasazení „evropského nástroje v boji proti importovanému odlesňování“. Cílem je zakázat dovoz do EU sóji, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kakaa a kávy, pokud to přispívá k odlesňování v zemích produkce, vysvětlil Macron.

Paříž se unijního předsednictví ujme 1. ledna. Po půl roce Francii v čele EU vystřídá Česká republika. Osou francouzského předsednictví bude heslo „obnova, síla a sounáležitost“, uvedl už dříve Macron. Naposledy Francie předsedala Radě EU v roce 2008.