Klíčové rozhodnutí čeká Evropskou komisi, která může zařadit jádro mezi klimaticky šetrné zdroje. O přesunu v rámci taxonomie do zelené a šetrné kategorie se neshodli premiéři a prezidenti členských států unie. Proti stojí zejména Německo a Rakousko, které celou dohodu brzdí. Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry je přesunutí jádra do zelené kategorie zásadní. Pokud by k přesunu nedošlo, Česká republika by dle něj musela odstoupit za pařížské dohody. Pro přesun se staví i premiér Petr Fiala a prezident Miloš Zeman.

Současná energetická krize je přitom pro řadu členských států velkou příležitostí, jak hovořit o výhodách jaderné energetiky. Problémem však je, že jádro není vedeno jako bezemisní zdroj. Jaderná energetika tak zůstává mezi přiřazením „špinavá“ a „čistá“, které odkazuje na možné budoucí poskytování úvěrů a půjček od bank. Zdroje přiřazené jako špinavé budou mít poté horší výchozí pozici a nebudou zvýhodněni. To může ohrozit plánovanou dostavbu jaderných elektráren Temelína a Dukovan a zároveň ohrozit jejich investiční financování a získání úvěrů a dluhopisů.

Důvodem, proč stále nedošlo k posunu jádra do čisté kategorie je jaderné palivo, které by mohlo znečistit životní prostředí. Při správném a odborném uložení však tento argument padá. Jádro tak zůstává v přechodné kategorii. Evropská komise by pak tento týden měla rozhodnout, zda se jádro nepřesune.

Pokud by k tomu nedošlo, tak by podle europoslance Alexandra Vondry nemohl český stát splnit své závazky, ke kterým se zavázal v případě pařížské dohody. V ní se hovoří o tom, že členské státy se zavazují ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

„Pokud nebude jádro v taxonomii tak, že nebude konkurenčně znevýhodněné a pokud bychom se nemohli opírat o rozvoj jaderné energetiky, tak samozřejmě nebudeme schopni plnit své závazky. Tudíž jedinou možností podle mého soudu je odstoupit z pařížské dohody,“ řekl pro Echo24 Vondra.

Lídři zemí Evropské unie již v minulém týdnu jednali bez většího posunu. Německo s Rakouskem totiž odmítlo kývnout na přesun jádra do čisté kategorie. „Není překvapivé, že se na Evropské radě nedohodli. Rakouské a Německé ne zaznívá stále stejně. Je to ovšem rozhodnutí Evropské komise, které je klíčové. Doufám, že komise naše stanovisko zohlední. Obě komory jasně řekly, že bez jádra závazky neuskutečníme,“ řekl dále Vondra.

Za jádro se postavil i předseda vlády Petr Fiala, podle kterého musí být mezi podporovanými zdroji energie. Důležitým prvkem tohoto kroku je, aby se dostavily další bloky jaderných elektráren. Premiér také uvedl, že Česká republika musí najít další spojence se stejným zájmem.

Stejný názor má i prezident Miloš Zeman, který v rozhovoru pro CNN Prima News jádro podpořil. „Jestli něco vyčítám minulé vládě, tak je to to, že zpomalila tendr na výstavbu nejenom Dukovan, ale i Temelína a tím nás odsoudila k energetické chudobě,“ řekl. Návrhy na ukončení vytápění budov plynem nebo výroby aut se spalovacími motory považuje za nesmysly. „Řešením energetické krize je vyvázat se z Green Dealu a chovat se konečně jako suverénní země,“ dodal prezident.

Kromě České republiky chce přesun jádra také Polsko, Francie, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Státy se spojily, aby společně za přesun jádra bojovaly.

Francie, ale i Česká republika počítá s tím, že do jaderné energetiky bude v budoucnu investovat. Výstavba se ale v rámci tuzemského trhu bude řešit výhledově za několik let. „Na Temelín ani Dukovany nelze ‚čerpat‘. Umožnění tohoto čerpání se zdá být primárním cílem české evropské diplomacie. Fyzikálně samozřejmě v principu jaderná energie je čistá, zejména v době provozu elektrárny. Co ji však „špiní“ jsou obrovské státní dotace v době před zprovozněním a zejména pak po ukončení provozu,“ řekl k tomu pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.