Vláda sice nařídila navýšit platy zaměstnanců v sociálních službách, krajům na to ale neposkytla dostatečné finanční prostředky. Podle sociální komise Asociace krajů a poskytovatelů můžou chybět až 2,1 miliardy korun. Některým krajům hrozí, že od září nebudou mít na platy peníze. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je to problematika ministryně práce Jany Maláčové. Místopředsedkyně ČSSD však tvrdí, že za problém může vláda jako celek. Opozice tvrdí, že vláda nečiní svá rozhodnutí v souladu s realitou.

„Je to obrovský problém, na který jsem upozornil ministryni práce a sociálních věcí,“ řekl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD). „Věřím, že se nad tím vláda zamyslí a ty dvě miliardy korun krajům poskytne, abychom služby udrželi v chodu. Kraje jsou sice připraveny část nedostačujících prostředků pokrýt z vlastních zdrojů, není to však možné v celém rozsahu. Pokud nedojde k urychlenému dofinancování sociálních služeb, hrozí výrazné omezování kapacit, a tím snižování dostupnosti služeb v závěru roku,“ dodal Klika.

Původně bylo na sociální služby v krajích určeno ve státním rozpočtu 15,7 miliardy korun, kraje ale obdržely 15,1 miliardy. Vládní nařízení zvedlo výdělky v sociálních službách o sedm procent od ledna. V obnosu, který byl v rozpočtu na dotace, byla ale částka na pětiprocentní růst. Například Ústeckému kraji chybí na zajištění chodu sociálních služeb zhruba 360 milionů korun. Peníze se nedostávají na pokrytí zvýšení mezd pracovníků a někde i na provoz.

Podle Babiše je problematika v gesci ministryně Maláčové. „Každý kraj má jiné nároky. Sociální služby se rozdělují nějakým klíčem. Tahle problematika je problematikou paní ministryně Maláčové. Řešíme to,“ řekl novinářům.

Maláčovou obviňují i další členové hnutí ANO: „Navíc přišla ministryně práce a sociálních věcí s nečekaným navýšením zvláštních příplatků pracovníků v sociální sféře,“ uvedla předsedkyně Asociace krajů, karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Hejtmani se dohodli, že budou požadovat doplacení tohoto navýšení.

Sama ministryně se ale brání, že jde o zodpovědnost celé vlády. „Je to problém, který řeší vláda jako celek. Požádala jsem pana premiéra o svolání schůzky kabinetu s Asociací krajů již před dvěma týdny. Kraje musí své požadavky řádně vyčíslit. My to téma intenzivně řešíme a fungování sociálních služeb je mou prioritou. Co se týče financování sociálních služeb ze státního rozpočtu. Peníze na ně každoročně rostou. V roce 2017 dostaly kraje na podporu poskytování sociálních služeb 11,24 miliard korun, v roce 2018 alokace krajům činila již 14,89 miliard korun a pro rok 2019 bylo krajům rozděleno 15,12 miliard korun,“ uvedla Maláčová pro Echo24.

Růst platů schválila celá vláda, říká opozice

Také opozice dává Maláčové za pravdu, že se jedná o zodpovědnost vlády. „Ať si pan premiér Babiš a ministryně Maláčová přečtou jejich programové prohlášení strana 9. Slíbili spolehlivé a předvídatelné financování sociálních služeb, ale v praxi kvůli jejich neschopnosti budou služby omezovány a rušeny. Je to jejich společná nezodpovědnost,“ řekl pro Echo24 místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS).

Podobně mluví i další místopředsedkyně výboru. „Odpovědnost jde za celou vládou, protože růst platů schválila celá vláda, není to poprvé, co svá rozhodnutí vláda nedává v souladu s realitou – vzpomeňme, že podobný problém způsobila rozhodnutím zvýšení platů řidičů v krajích bez toho, aby posílila finanční krytí, což se řešilo před více než rokem. Hlavní problém je tedy neschopnost vlády hnutí ANO ČSSD a KSČM své kroky dotáhnout a provést precizně,“ řekla pro Echo24 Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Spolufinancování sociálních služeb podle Pirátů situaci nevyřeší. „Finanční objemy pro kraje jsou bez větších změn nastaveny od roku 2015, kdy na kraje přešla odpovědnost za zajišťování sociálních služeb. Ze strany MPSV je objem více méně udržován, byť je pravidelně navyšován právě kvůli růstu mezd pracovníků v přímé práci s klienty. Ze strany státu sílí tendence vyššího očekávání spolufinancování sociálních služeb z krajských a obecních rozpočtů, zapotřebí je však ještě něco úplně jiného,“ říká Olga Richterová.

„Odpovědné plánování služeb a jejich personálního zajištění ze strany krajů a neméně odpovědné posuzování těchto plánů od MPSV, aby to nebyla spíše licitace. Cílem by nemělo být jen pokrýt nárůst mezd, ale především uspokojit zvyšující se počet klientů sociálních služeb a proměnu jejich potřeb. Místo relativně „výhodných“ velkokapacitních domovů potřebují například senioři služby poskytované v přirozeném prostředí, což s sebou nese vyšší nároky na mzdy i vybavení, ale vrací se ve snížení nákladů na lékařskou péči,“ dodala Richterová.