Dopravní trable

Vládnutí Ťoka v praxi. Tragická kvalita silnic a smrt číhající na železničních přejezdech

Dopravní trable
Vládnutí Ťoka v praxi. Tragická kvalita silnic a smrt číhající na železničních přejezdech

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Neefektivita, horší kvalita silnic a nebezpečí na železnici. To jsou jedny z největších problémů, které sužují státní dopravní sektor. Za vlády ministra dopravy Dana Ťoka došlo k velkému zhoršení kvality silnic, kdy Česko obsadilo až 23. místo z celé Evropské unie. Špatná situace je také u železniční dopravy. Česko se v letech 2013 až 2017 stalo jednou z nejhorších zemí EU v počtu smrtelných nehod na železničních přejezdech.

Doprava byla jedním z hlavních témat hnutí ANO, když se v roce 2017 ucházelo o hlasy voličů. Resortu se chopil opět Dan Ťok, který byl na ministerstvu dopravy už od konce roku 2014. Právě za jeho vlády na úřadě však podle Nejvyššího kontrolního úřadu došlo k výraznému zhoršení kvality silnic. „Podle údajů z hodnoticí zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2018 je ČR v kvalitě silnic na 68. pozici ze 140 hodnocených zemí. V rámci 28 zemí EU obsadila ČR až 23. místo. Z uvedeného je současně zřejmé, že neuspokojivá kvalita silnic v ČR je jednou z brzd dosažení vyšší konkurenceschopnosti země,“ uvádí výroční zpráva NKÚ.

Zlepšení v podobě větší výstavby brání také nízká efektivita v rámci přípravy staveb, kdy je Česko jednou z nejnáročnějších zemí co se týče administrativy potřebné k získání stavebního povolení. Podle údajů Světové banky se Česká republika umístila na 156. místě ze 190 hodnocených zemí z celého světa. V Evropské unii jsou pak horší pouze Slovinsko, Slovensko, Kypr a Rumunsko.

„Oproti roku 2014 se Česko přitom propadlo o 17 míst. V ČR bylo v roce 2018 pro vyřízení stavebního povolení potřeba 246 dnů a 21 úkonů, zatímco v roce 2014 bylo potřeba 143 dnů a 24 úkonů,“ uvádí zpráva NKÚ. Současný průměr EU je 175 dnů.

Výroční zpráva také kritizuje resort dopravy za sníženou bezpečnost železničního provozu a cestujících. „Ministerstvo dopravy pro zabezpečení železničního provozu nezpracovalo komplexní analýzu, která by identifikovala nejrizikovější přejezdy, stanovila časový harmonogram a potřebné peněžní prostředky k jejich odstranění. Takovou analýzu přitom vláda uložila ministerstvu dopravy zpracovat do konce roku 2008 na základě zjištění NKÚ,“ kritizuje výroční zpráva. To je prý také jeden z důvodů, proč nejsou přednostně odstraňovány nejnebezpečnější místa a úseky.

„Jen v kontrolovaném období let 2013–2017 přitom resort dopravy vynaložil 2,6 miliardy korun. Dopad vynaložených finančních prostředků se v těchto letech neprojevil snížením počtu mimořádných událostí na železničních přejezdech. V kontrolovaném období se stalo průměrně 162 nehod ročně s následkem 35 usmrcených a 81 zraněných osob, což je jedna z nejhorších bilancí v Evropě,“ uvádí NKÚ.

V letech 2013 až 2017 se stala Česká republika také jednou z nejhorších zemí Evropské unie v počtu usmrcených osob na železničních přejezdech k poměru obyvatel. Na jeden milion připadla v Česku ročně skoro dvě úmrtí. Horší jsou pak pouze Estonsko spolu s Maďarskem.

Vysněná dálniční síť v roce 2050

Česká republika čeká na hotovou dálniční síť už od roku 2010, kdy se měla původně dostavět. To se však podle všeho v nejbližší době nezmění. Důvodem je právě zdlouhavé vydávání stavebního povolení či neschopnost vykupovat pozemky. Jedním z dalších problémů je i získávání souhlasných stanovisek k vlivům na životní prostředí, kvůli kterým se stavební povolení protáhlo v průměru na třináct let.

Od roku 2013 se navíc postavilo pouhých 79 kilometrů dálnic. V průměru se tak každý rok otevírá šestnáct nových kilometrů. Pokud má stát postavit na dva tisíce kilometrů potřebných k dobudování dálniční sítě v roce 2050, bude muset Dan Ťok otevírat průměrně 25 kilometrů dálnic ročně. Vloni se řidiči dočkali pouze necelých čtyř kilometrů. 

„Z dvanácti prioritních staveb dálnic byla zahájena realizace sedmi staveb, pět staveb zahájeno nebylo. U těchto prioritních staveb dálnic, které měly být podle dopravních sektorových strategií zahájeny v letech 2015 a 2016, respektive jedna stavba (D49) v roce 2013, byla vyjednána výjimka z opakovaného posuzování EIA. Výstavba pěti staveb nebyla dosud zahájena z důvodu chybějících stavebních povolení, probíhajícího územního řízení nebo z důvodu probíhajících zadávacích řízení,“ uvádí NKÚ.