Letní summit NATO v Bruselu potvrdil a zvýšil naléhavost otázky dostatečné výše obranných výdajů evropských členů aliance a Kanady. Novinářům to ve středu před večeří ministrů obrany členských zemí řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Na setkání se rovněž řešila otázka Makedonie a Řecka. Ačkoliv statistiky podle něj ukazují reálný růst peněz na obranu, stále je třeba mnohé zlepšit. Severoatlantická aliance proto bude tlačit na ty členy, kteří tak ještě neučinili, aby vypracovali „věrohodné plány“ toho, jak chtějí k roku 2024 zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta svého domácího hrubého produktu (HDP).

Na takovém navýšení v příštím desetiletí se státy bloku shodly v roce 2014 na summitu ve Walesu. Spojené státy, jejichž obranný rozpočet je výrazně vyšší než u ostatních spojenců v NATO, dlouhodobě upozorňují, že nesou nepoměrnou zátěž nákladů.

Věc začal s novou intenzitou připomínat nový americký prezident Donald Trump, který v červenci na summitu v Bruselu evropské spojence tvrdě kritizoval. Na mušku si přitom vzal především Německo.

Evropská strana upozorňuje, že její obranné výdaje rostou a většina států – včetně České republiky – už také poskytla své plány, jak se v roce 2024 k oněm dvěma procentům dostat. Evropa také Spojeným státům připomíná, že „sdílení břemene“ společné obrany není jen finanční otázkou, neboť vojáci evropských zemí NATO působili a působí v mnoha místech společně se svými americkými spojenci a někdy za to platí i cenu nejvyšší.

„Za poslední dva roky evropští spojenci a Kanada zvýšili své obranné výdaje o 41 miliard amerických dolarů. A příští rok čekám další nárůst. Takže do naší bezpečnosti investujeme víc,“ pochválil dnes spojence Stoltenberg. Poprvé za mnoho let podle něj nyní reálně obranné výdaje rostou u všech spojenců. „Všichni zastavili škrty a začali navyšovat,“ upozornil s tím, že problémy v tomto ohledu nepodceňuje. V roce 2014 ona dvě procenta vydávaly jen tři země NATO, letos by na dvou procentech HDP či blízko nich mělo být osm zemí.