Tlak na Vladimira Putina budeme nadále stupňovat, tahle válka musí skončit. Taková prohlášení zaznívala na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 v Bavorsku. Ta odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a plně se v konfliktu postavila za Kyjev. V prohlášení Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA slíbily Ukrajině podporu, dokud to bude třeba, a zároveň bránící se zemi ujistily, že si o své budoucnosti včetně budoucí mírové smlouvy rozhodne výhradně sama. Státy G7, jejichž jednání se účastní i Evropská unie, také požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny.

„Jsme odhodláni pomáhat Ukrajině udržet si suverenitu a teritoriální integritu, bránit se a vybrat si vlastní budoucnost. Je na Ukrajině, aby se rozhodla o budoucím mírovém ujednání, a to výhradně bez vnějších tlaků a vlivů,“ uvedli šéfové států a vlád skupiny G7, kteří od neděle jednají na třídenním summitu v bavorském alpském zámku Elmau. V pondělí dopoledne se k jednáním digitálně připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země čelí útoku Ruska už od 24. února.

Zelenskyj požádal skupinu G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters.

Německý kancléř Olaf Scholz, který summit hostí, následně během jednání varoval před pádem do pasti ruského prezidenta Vladimira Putina, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní. I proto Scholz pozval do Elmau zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu, se kterými G7 odpoledne jedná. Podle kancléře účast těchto zemí má ukázat jednotu demokratického světa. „Tlak na Putina budeme dále zvyšovat. Tahle válka musí skončit,“ zvedl Scholz.

Podobně hovořil i šéf americké diplomacie Antony Blinken. „Na tomto zasedání skupiny G7, stejně jako v NATO, budeme i nadále společně dělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že Ukrajinci budou mít v rukou to, co potřebují k odražení ruské agrese,“ uvedl Blinken pro CNN.

Představitelé států G7 ruskou invazi na Ukrajinu nařízenou ruským prezidentem Vladimirem Putinem odsoudili jako „brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a ilegální agresivní válku“. Konstatovali k tomu, že tuto válku vede Rusko za pomoci Běloruska. „Neuznáváme a neuznáme pokračující ruské pokusy překreslit hranice silou,“ uvedli státníci.

Zaručíme Kyjevu právo bránit se, říká G7

Skupina G7 rovněž ocenila veškeré snahy zdokumentovat a odhalit válečné zločiny. „Přímí pachatelé válečných zločinů a dalších zvěrstev stejně jako činitelé a vojenští vůdci odpovědní za jejich spáchání, musí být hnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ uvedly státy G7. Ty trvají na dodržování ženevských konvencí chránících válečné zajatce.

Prohlášení má 12 bodů – odsouzení ruské války, podpora ukrajinských snah k ukončení války, závazek k ukrajinské bezpečnosti, humanitární pomoc, podpora uprchlíků uvnitř Ukrajiny i v zahraničí, dodržování mezinárodního humanitárního práva, odpovědnost za válečné zločiny, ochrana disidentů utíkajících z Ruska, zvýšení potravinové bezpečnosti, sankce, finanční a ekonomická podpora a rekonstrukce Ukrajiny.

Skupina G7 se chce podílet na poválečných bezpečnostních zárukách společně s „dalšími zainteresovanými zeměmi a institucemi a Ukrajinou“. Cílem je Kyjevu zaručit právo bránit se a svobodnou budoucnost a zároveň znemožnit další možnou ruskou agresi.

Nyní se G7 zavázala Ukrajině nadále poskytovat zbraně a zbrojní vybavení, logistickou, výcvikovou, zpravodajskou a ekonomickou podporu k budování ozbrojených sil.

Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA v prohlášení odsoudily ruskou jadernou rétoriku. „Rusko musí dostát svým mezinárodním závazkům včetně těch, které zakazují použití chemických, biologických a nukleárních zbraní,“ uvedly státy. Podle nich vyvolávají hluboká znepokojení ruská vyjádření, že by mohlo přesunout do Běloruska rakety schopné nést jaderné hlavice.

K sankcím země G7 uvedly, že v reakci na ruskou agresi „zůstávají pevně odhodlány plnit bezprecedentní a koordinované sankční opatření“ a že sankce budou dále stupňovat. „Jsme odhodláni udržet a zintenzivnit mezinárodní ekonomický a politický tlak na prezidenta Putina a ty, kteří mu pomáhají v Bělorusku,“ prohlásila skupina. Dodala, že sankce potrvají tak dlouho, dokud to bude nezbytné.

G7 pomůže i s rekonstrukcí

Stejně tak se Ukrajina může podle G7 spolehnout na finanční podporu, která jen v letošním roce v závazcích a grantech na zajištění rozpočtu a fungování základních státních služeb dosáhla 29,5 miliardy dolarů (690 miliard korun). Státy G7 rovněž chtějí pomoci s rekonstrukcí Ukrajiny a také s okamžitou obnovou kritické infrastruktury, zároveň ale zmínily potřebu tyto investice ochránit protikorupčními opatřeními, posílením právního státu a demokratických institucí.

Společné prohlášení v pondělí vydali také Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří ocenili energetickou spolupráci USA a EU na cestě k nezávislosti na ruských energetických surovinách. Společně konstatovali, že Rusko využívá plyn jako politickou a ekonomickou zbraň.