Leopold Bauer

S rozvahou kupředu

Leopold Bauer
S rozvahou kupředu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Přestože na začátku své kariéry stál odhodlaně v první linii právě se formujícího pluku avantgardní moderny, posléze zběhl do značně konzervativnějšího tábora nového historismu. Také z toho důvodu byl autor první moderní stavby rakouské monarchie, od jehož narození si právě připomínáme sto padesát let, až donedávna nezaslouženě přehlížen.

Neodpustitelná hereze

Ten radikální přerod nastal někdy kolem roku 1905. Po studiu v Brně Leopold Bauer (1972–1938) nastoupil na vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde studoval u duchovního otce moderní evropské architektury Otty Wagnera, zdaleka nejvlivnějšího pedagoga a teoretika své doby. Rodák z Krnova se pod jeho vlivem zhlédl v myšlenkách nastupující architektonické moderny a stal se jejím průrazným zastáncem a propagátorem. Platil za jednoho z nejdůležitějších členů avantgardního uměleckého spolku Vídeňské secese, své články oslavující novou architekturu publikoval v mnoha rakouských periodikách a v prvních letech dvacátého století se těšil mezinárodnímu uznání za své pokrokové návrhy budov i nábytku, skla nebo koberců. Roku 1902 dokončil svou první stavbu – brněnskou vilu Karla Reissiga, která je považována za vůbec první moderní dům mocnářství.

„Později ovšem Bauer přehodnotil svá avantgardní východiska a přešel na pozice nového historismu. Podstatou jeho hereze bylo odmítnutí racionalismu a snaha vrátit vážnost umělecké představivosti, která měla moderní architekturu chránit před tyranií funkce a konstrukce,“ píše ve své objemné monografii Leopold Bauer / Heretik moderní architektury rektor pražské VŠUP Jindřich Vybíral. A rozchod to byl tak dramatický, že Bauer podrobil ostré kritice i samého Ottu Wagnera, načež ho nahradil v pozici profesora Akademie. Od té doby mu nemohl přijít na jméno ani například Adolf Loos.

Leopold Bauer chtěl udržet kontinuitu architektonického vývoje a stavebních tradic, nikoli je násilně ukončovat ve jménu nové éry. To však neznamená, že by zpátečnicky odmítl využívat výdobytky moderní doby jako třeba železobetonové konstrukce. „Syntéza umělecké tradice a technologických inovací se stala základem Bauerova evolučního, nikoli revolučního pojetí modernity,“ vysvětluje dále v knize Vybíral. Leopold Bauer nenapodoboval bezduše konkrétní stylové vzorce z minulosti, nýbrž se snažil volně interpretovat historické proudy a tím vytvářet novou architekturu opatrně směřující kupředu.

Doma ve Slezsku

Svým rozchodem s táborem progresivních modernistů si však Bauer „zajistil“ vyloučení z dějin architektury – nebo přinejmenším odsunutí svého jména pod čáru do poznámkového aparátu. Jeho umírněný přístup zkrátka neměl takovou přitažlivost jako zářivě bílé kubusy jeho pokrokovějších kolegů, které svou nevídaností vyrážely dech celé společnosti. Drtivá většina jeho staveb se navíc nachází mimo dobová centra architektonického i společenského dění, v zapadlých koutech českých zemí, takže je důležité persony neměly jednoduše na očích. Leopold Bauer u nás realizoval řadu honosných vil od Šumavy po rodný Krnov, největší stopu ovšem zanechal v někdejším hlavním městě Slezska.

V Opavě je podepsán hned pod několika stavbami, tu bezesporu nejdůležitější představuje obchodní dům Breda z konce dvacátých let – vůbec největší a nejmodernější obchodní dům své doby u nás. Předlohou byly Bauerovi americké mrakodrapy, za jejichž studiem se v polovině dvacátých let vydal. Není tudíž náhoda, že tato monumentální stavba evokuje budovy typické pro Chicago. Breda bohužel už delší dobu chátrá, díky nasazení tamních obyvatel se však podařilo přesvědčit vedení města, aby tuto kulturní památku letos koupilo, takže svitla naděje pro její zasloužený restart.

Leopold Bauer za sebou zanechal obdivuhodně bohaté dílo v praktické i teoretické rovině a mnohé jeho zásady zůstávají dodnes aktuální. Vzhledem k jeho kritice moderny a čerpání z historického vývoje architektury bývá označován také za předchůdce postmoderny. Bauerovy stavby ukazují, že při prosazování nových myšlenek v architektuře není vždy potřeba měnit celý diskurz.

 

 

5. září 2022